Pavol Haulík: Respondenta nemůžeme poslat na detektor lži

Email Tisk PDF

průzkum ilustracePolitici někdy musí jít i proti svým voličům. Pokud má mít politika výsledky, nemůže se dělat jen na základě populistických názorů. Na druhé straně ale nemůže jít politika výrazně proti veřejnému mínění, myslí si sociolog Pavol Haulík, výkonný šéf Agentury MVK, která se výzkumy veřejného mínění dlouhodobě zabývá.

 

 

Politici často obviňují výzkumné agentury z toho, že manipulují s výsledky veřejného mínění. Co si o tom myslíte? 

Výzkum veřejného mínění je nástroj na získávání údajů. Jejich použití pak může být pozitivní, ale také negativní. Když vezmete do ruky zápalky, můžete s jejich pomocí rozdělat oheň, na kterém si opečete slaninu, ale můžete také zapálit dům. Kritizovat za to zápalky je asi poněkud přitažené za vlasy. Považuji to za projev malé schopnosti mnohých politiků vnímat negativní signály zpětné vazby. Neumějí přijít s nabídkou, která by jejich situaci, jejich umístění na žebříčku, vylepšila. V takovém případě je pak jednodušší říci, že průzkumy jsou zmanipulované. 

 

Dají se výzkumy veřejného mínění ztotožňovat s prognózou výsledku voleb?

Určitě ne. Když máte dva týdny před volbami zakázáno dělat průzkumy, nemohou být z hlediska jejich proveditelnosti poslední výsledky čerstvější než tři týdny. Máme tedy zachycen stav tři týdny před volbami. Kdyby byly země i struktura politických stran stabilní, výzkum a výsledky voleb by se příliš nelišily. Pokud si však voliči do poslední chvíle neumějí vybrat z nabídky větších či menších „zel“, rozhoduje se vše až těsně před volbami. Jejich výsledky potom mohou velmi překvapit. 

 

Co je podle vás příčinou toho, když se výsledky posledních průzkumů před volbami liší od výsledků samotných voleb?

Když zkoumáte veřejné mínění, tak to není na rozdíl od jiného statistického zjišťování pohled zvenčí. Zkoumáte-li úrodu obilnin, získáte několik družicových snímků a víte, jaká bude úroda. Na snímku je pšenice pšenicí a kukuřice kukuřicí. Nemůže být ničím jiným. Objekt zkoumání je pasívní, my ho jenom pozorujeme. Pokud jde o veřejné mínění, je objekt zkoumání součástí procesu. Sám poskytuje informaci, zda je zelený nebo modrý, zda chce volit tu či onu stranu. Ve výzkumu platí, že to, co uvede respondent, je pravda. Nemůžeme ho poslat na detektor lži, když by se nám jeho odpovědi nezdály důvěryhodné.

 

Respondent ale může časem změnit názor… 

Ano. V čase, kdy probíhá výzkum, nemusí být pevně rozhodnutý. To je například častý problém krajských a komunálních voleb. Když budete dnes zjišťovat preference pro krajské volby – a ty jsou ještě vzdálené – těžko zjistíte něco relevantního. Běžný volič o nich ještě příliš neuvažuje a rozhodne se až později.

Před jedněmi minulými volbami jsme dělali tzv. panelový výzkum. V průběhu pěti týdnů jsme se každý týden opakovaně ptali týchž respondentů na jejich preference. Více než polovina z nich během těch pěti dotazování alespoň jednou změnila názor. Byli tam i takoví respondenti, kteří by každý týden volili někoho jiného. Existují ale také situace, že tázaný nechce říci svůj skutečný názor, nebo nechce odpovědět vůbec. Když se na určitou politickou stranu valí tvrdá mediální kampaň, její potenciální voliči se mohou „ukrýt“. Neřeknou, že by tuto stranu volili, ale uvedou nějakou úplně jinou. 

 

K čemu pak vlastně jsou výzkumy veřejného mínění?

Takové výzkumy slouží k tomu, aby se odhadlo a spočítalo, určilo, co je většinový, dominující názor. Ale také to, které názory jsou menšinové a doplňkové. To vše by mělo sloužit jako určitý druh zpětné vazby. Rozhodovací sféra se tak dozví, co si lidé myslí, co je jim blízké a s čím souhlasí. Když se to doví, snadněji se jí rozhoduje. Politici někdy musejí jít proti lidem. Pokud chceme dělat politiku, která bude mít výsledky, nemůže se to dít jen na základě populistických názorů. Tedy jen na základě toho, co přinesou výzkumy veřejného mínění. Na druhé straně ale politika nemůže jít výrazně proti veřejnému mínění.

 

Sociologický výzkum je založený na statistice. Jak se tedy měří veřejné mínění?

Výzkum veřejného mínění se často zužuje na výzkum preferencí politických stran, tedy na to, komu by lidé dali přednost při volbách do parlamentu. Téměř nic jiného, kromě určitých výjimek, politiky a širokou veřejnost nezajímá. Hlavně je zajímají kanály, jejichž prostřednictvím se o výsledcích výzkumů veřejného mínění informuje. A to jsou především média. Nezkoumají se ale jen preference politických stran, ale také jiné věci. Jiná záležitost je pak, jak se výsledky jakéhokoliv výzkumu veřejného mínění využívají v rozhodovací sféře. Škála zkoumaných problémů může být samozřejmě široká. 

Když se vrátíme k politickým preferencím, tak je třeba říci, že jednou za čtyři roky přijde hodina pravdy. Jsou jí volby. Tehdy se ukáže reálný projev veřejného mínění v tom, která strana kolik získá hlasů. U jiných témat zkoumání veřejného mínění takovou možnost ověřit názor každého dospělého voliče nemáme.

 

Jak se sestavují vzorky těch, kterých se ptáte na názor?

Po každých volbách se hledá obec, ve které je taková skladba voličů, jaká byla v celé zemi. Po volbách v roce 1998 byla takovou obcí Buzitka v okrese Lučenec. Výsledky voleb v této obci tehdy téměř dokonale kopírovaly výsledky celoslovenských voleb. Co to znamená? V Buzitce bylo něco kolem 400 voličů. Jen teoreticky: Kdyby se volby pořádaly jen v této obci, státní pokladna by mohla ušetřit spoustu peněz. Výsledky by byly stejné, jako když se volí po celém Slovensku. Výzkum veřejného mínění je vlastně o tom, abychom našli takovou obec Buzitka, která má do jednoho tisíce obyvatel, takový vzorek respondentů. Když ji najdeme, dobře, tak to, co zjistíme, je vlastně náhrada voleb. Jako kdyby se volby konaly, ale ve zmenšeném modelu. 

 

Jakou otázku respondentům kladete?

Pokud by se volby konaly zítra, koho byste volili? Celý výzkum je založený na hledání reprezentativního vzorku, takové hypotetické Buzitky. Ale situace se neustále mění. Po čtyřech létech při následujících volbách to v této reálné obci už nefungovalo. Ale vždycky se najde obec, ve které volební výsledky kopírují výsledky celostátní.

 

Jsou výsledky výzkumů veřejného mínění z hlediska statistických postupů důvěryhodné? Můžeme jim věřit?

Všeobecně platí, že pokud se dodrží určitá metodologická pravidla, výsledky na takovém vzorku jsou ve statistických hranicích téměř identické, jako by se výzkum prováděl na celé populaci.

 

A jak dlouhou platnost mají takové výsledky výzkumu veřejného mínění? 

Jedním z mýtů výzkumů veřejného mínění, nebo přesněji řečeno mylných názorů na výzkumy veřejného mínění, je ztotožňování výzkumu preferencí s prognózou výsledků voleb. Ale zkoumaný jev, tedy veřejné mínění, a samozřejmě také volební preference, se neustále mění. Někdy se mění pomalu, jindy dramaticky rychle.

 

Co ovlivňuje dynamiku změn veřejného mínění?

Závisí to zejména na tom, jaká je celková atmosféra ve společnosti. Ve stabilní společnosti nejsou většinou vyhrocené problémy, které by vyvolávaly prudké vášně a konflikty. Tomu odpovídá i stabilita politických stran. Existují země, kde stranická struktura přetrvává desítky let a příliš se nemění. Pohyby na politické scéně jsou velmi nenápadné, například v Německu nebo Velké Británii. Na druhé straně, pokud se ve společnosti dlouhodobě neřeší problémy, projevuje se to i na rychlých a často překvapujících pohybech mezi preferencemi politických subjektů. Taková situace zřejmě předcházela posledním parlamentním volbám na Slovensku, kde došlo na poslední chvíli k velmi dramatickým změnám. 

 

Autor je publicista.

 

MVK

je soukromá slovenská společnost, jejíž hlavní činností je výzkum veřejného mínění. Majitelem je renomovaný sociolog Pavol Haulík. Zabývá se především výzkumem preferencí slovenských politických stran. Od svého vzniku vypracovala kolem 1 500 reprezentativních sociologických výzkumů. Před rokem 1996 působil Pavol Haulík v Metodicko-výzkumném kabinetě Slovenského rozhlasu, odkud také pochází zkratka MVK.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 


Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB