Daniel Herman: Umíme poctivě zpracovávat svoji vlastní historii?

Ilustrační obr.V pondělí 29. října 2012 bude Daniel Herman, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, přednášet o tom, zda umíme poctivě zpracovávat svoji vlastní historii. Přednáška s titulem „Purifikace historické paměti v kontextu českých dějin" se koná v rámci cyklu Rakouská knihovna v přednáškách (Wissenschaftskolleg Österreich-Bibliothek) ve velkém přednáškovém sále Moravské zemské knihovny.

„Proces vyrovnání se s minulostí je dlouhodobý, trvá celá desetiletí. Pokud nedokážeme poctivě zpracovat svou vlastní historii, neuzdravená vina bude stále bloudit tělem společnosti a infikovat ji. To platí pro všechna totalitní období, kterými jsme v nedávné historii prošli. Ale pokud se do procesu jejich překonávání investuje dostatečná energie, tato investice se vyplácí, jak ostatně ukazuje mnoho příkladů z různých částí světa," říká Daniel Herman.

Mgr. Daniel Herman (1963) byl po vystudování teologické fakulty v Litoměřicích v roce 1989 vysvěcen na kněze a následně se stal sekretářem kardinála Miloslava Vlka. V letech 1996–2005 byl mluvčím České biskupské konference. V roce 2005 odešel z církevních služeb a následně požádal o laicizaci. V civilní sféře pracoval pro ministerstvo vnitra, na ministerstvu kultury a jako vedoucí kanceláře Jana Švejnara. Od roku 2010 je ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů.

Letošní ročník přednáškového cyklu Rakouská knihovna v přednáškách nese název „Evropa rozervaná nebo sjednocená? Literatura, diplomacie a politika na cestě z 20. do 21. století" a je věnován 35. výročí vyhlášení Charty 77 a 70. výročí úmrtí světového romanopisce Roberta Musila, s jehož životem je Brno spojeno. Projekt chce podnítit diskusi o ideji střední Evropy (Mitteleuropa) mezi intelektuály-spisovateli, kteří byli mj. politicky činní. Jedním z cílů je také přiblížit tato témata mladým lidem a zapojit je do diskusí.

Projekt je věnován i památce Jiřího Gruši († 28. 10. 2011), člena čestného komitétu Wissenschaftskolleg Österreich-Bibliothek. Gruša v dubnu minulého roku v rámci tohoto cyklu představil české veřejnosti svou poslední knihu Beneš jako Rakušan. O muzejních fondech právě Jiřího Gruši a Pavla Kohouta mluvil minulý týden ve své přednášce i ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner. Dalšími přednášejícími jsou spisovatelka Alena Wagnerová, známý spisovatel a germanista z Yaleovy univerzity Peter Demetz a několik profesorů z Německa a Rakouska. Nejen výběrem referentů by chtěl být cyklus také mostem k projektu České vize, které se účastnil Václav Havel.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 23 Říjen 2012 09:15 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB