Mráz přichází z Hradu?

 

Zeman kandidatura foto prtsc youtubeV České republice budou v nejbližších dnech volby. A to volby hlavy státu, která vždy měla mezi Čechy obzvláštní, historicky podmíněnou roli. Původní císařsko-královská autorita Františka Josefa I. se přetavila v uctívaného Prezidenta Osvoboditele, jenž se stal „republikánským monarchou". De facto doživotním prezidentem státu, o nějž se výjimečnou propagandistickou aktivitou zasloužil. Takže není dvakrát divu, že i komunistické Československo – přes veškeré politické přemety – unikátně nezrušilo funkci prezidenta. Byť se ji „slušelo" pojit s předsedáním KSČ...

 

 

 

Česká republika jako nástupnická země polistopadové ČSFR pochopitelně nasála hodně z ducha veřejného a politického života předchozího (protiústavně rozděleného) celku. Což ještě dále zesílily následné právní změny. Výběr prvního občana byl ryze populisticky změněn z nepřímé volby na přímou, všelidovou, jelikož straničtí předáci usoudili, že co si v tomto případě lid přeje, má i mít. Velká část oněch „dolních deseti milionů" si zachovává iluzi dobrého, shovívavého otce na Pražském hradě. Muže z lidu v sídle českých králů. Takže když minulé klání ovládl Miloš Zeman, nešlo o zas takové překvapení. Matador zdejší politiky vždy vystupoval coby obratný, podbízivý rétor. A současně jedinec libující si v nemírném jídle a pití, jadrné mluvě nebo veselém, bonmotickém vyprávění. Což je přesně směs, na niž průměrný našinec slyší.


Prezident Miloš Zeman absolvoval své první funkční období, u podstatné části občanů si udržel vysoké skóre a teď svou pozici s nadšením obhajuje. Jde mu o hodně. Vlastně o vše, protože jeho ego dominovalo všemu, co kdy dělal. A manifestovalo se nikoliv třebas shromažďováním závratného majetku, nýbrž získáváním závažných postů. Dotyčný byl již poslancem, předsedou poslanecké sněmovny, předsedou vlády a navzdory mediální převaze Karla Schwarzenberga si proklestil cestu i do popředí státu. Takže triumf opakovat a být podruhé zvolen v přímé volbě, to by bylo terno! To se u nás ještě nikomu (nejenom) po osmdesátém devátém nepodařilo. Vždy šlo o výběr zákonodárných sborů; překonán by mimochodem byl i Václav Klaus, jehož jediného vždy Zeman uznával za sobě rovného hráče. Všemi ostatními souputníky více, či méně pohrdá.


Kandidátů se úspěšně zaregistrovalo devět, jako antických múz. Nejméně dva přitom mají za sebou skutečnou uměleckou dráhu. Z nich vskutku široké proslulosti dosáhl dobrodruh Horáček, který má sice v příbuzenstvu nositele Nobelovy ceny, ale na druhou stranu se po léta živil karbanem, černými sázkami a sázkovou kanceláří Fortuna. Vedle poměrně bizarních postav Štěstěnu pokoušejí též lidé s přece jen serióznější minulostí – v akademické sféře, diplomacii a průmyslu. O mimořádně pozoruhodný comeback usiluje rovněž bývalý předseda vlády Mirek Topolánek, jenž svou kandidaturu oznámil ve stejný den, kdy za korupci zavřeli jeho nejbližšího poradce z premiérských časů. Každopádně ho prý trápí, že naše společnost neprojevuje občanskou neposlušnost...!


Někteří z uchazečů jsou fakticky veřejnosti dokonale neznámí, přičemž si patrně uvědomují, že nemají šanci ve hře o Hrad uspět. Ale o to jim ani nejde. Uprostřed tuhé konkurence se míní jen zdarma zviditelnit ve veřejnoprávních médiích a vytvořit si podhoubí pro další, například senátní kampaň.


Největší šance na úspěch má pochopitelně stávající prezident. Ostatně existují světové statistiky, jež dokládají automatické zvýhodnění funkcionářů obhajujících dosavadní post. Jenže to není zdaleka všechno. Hlava státu celých pět let systematicky objíždí zemi, aby si zejména lidé na venkově nebo v malých městech udržovali iluzi, že alespoň někomu z „těch nahoře" na nich záleží. Navíc se prezident již před časem prozíravě spojil s politickým velkopodnikatelem Andrejem Babišem (majitelem hnutí ANO) a jejich symbióza bije do očí. Zeman nejprve systematicky podkopával pozici Babišovy volební konkurence; především sociální demokracie, z níž mimochodem vzešel. V říjnu drtivě zvítězivší ANO nepostavilo svého prezidentského kandidáta a někteří významní členové uskupení již vyjádřili otevřenou podporu aktuální hlavě Česka...


Na vystupňování babišovské podpory či příslušné propagandistické mašinérie může potom Zeman pravděpodobně spoléhat najmě ve druhém, rozhodujícím kole prezidentských voleb. Nemusí to nutně zajistit konečný sukces, ale dopad na nerozhodnuté voliče jistě. Je nabíledni, že právě v tomto momentu se budou přeskupovat stoupenci pelotonu poražených. O odvetu se navíc pravděpodobně právě v tom momentu pokusí někdejší příznivci Karla Schwarzenberga, kteří svůj neúspěch nedokázali léta vydýchat...


Znovu se naplno rozezní varovné zvony, že skrze Zemanův Hrad přichází mráz z Kremlu, popřípadě smog z Pekingu. Jakési smrtelné ohrožení „Havlova odkazu svobody“; konec středoevropské demokracie, jaké již mělo nastat v Polsku a Maďarsku. A opět přirozeně uslyšíme i kontratezi, že stávající prezident je neochvějnou záštitou proti imigrantům, cizákům či zkorumpovaným partajím. A tak to půjde dál. Vítejte ve volebním roce 2018!

 

 

Článek vychází z komentáře, který byl ve slovenském překladu publikován deníkem Sme.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 08 Leden 2018 12:10 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB