Kajínek hrozbou demokracie?

Email Tisk PDF

Kajínek foto prstsc youtube primaPoté, co se jeví jako reálné, že Jiří Kajínek bude prezidentem republiky omilostněn, se přímo roztrhl pytel s nenávistnými reakcemi. Co je ovšem horší, že se mnohé z těchto reakcí neopírají o pravdivý podklad.

 

 

 

Osm versus Osm set šedesát: Ten Zeman ty milosti ale zneužívá, co?

Prezidentovi republiky je vyčítáno, že se údajně zpronevěřuje vlastním slovům. Málokdo z takto argumentujících si ovšem vzpomněl na následující prezidentova slova:
Amnestii a zejména článek 2 pokládám za generální pardon neschopnosti soudců a státních zástupců, za jisté omilostnění této neschopnosti" (Viz).
Fakta ohledně udělených milostí jsou následující. Nejvíce milostí a amnestií udělil V. Havel. Za všechna svá volební období stihl dát celkem 860 milostí. Václav Klaus potom během svých dvou období omilostnil 412 lidí.
Miloš Zeman s tímto svým právem zachází jako se šafránem – přesně, jak slíbil: ZDE. Nebo snad někdo považuje osm dosavadních milostí za porušení prezidentova slibu?

 

Slovo jako hadr – A co pan Sobotka, pane Gazdíku?

 Najdou se takoví. V posledních dnech mnohým spadly nejrůznější masky – pokud tedy ještě nějakou měli.
Někteří jsou jasně vybarvení dlouhodobě. Například předseda hnutí Starostové a nezávislí, P. Gazdík: „Slovo prezidenta nemůže být hadr.
Pokud panu Gazdíkovi vadí porušování toho, co bylo slíbeno, měl by jako jeden z prvních demonstrovat proti panu Sobotkovi, pro nějž je cárem hadru koaliční smlouva – a který ohledně své demise-nedemise porušil své slovo hned několikrát. Ale ono to s tím zanícením pana Gazdíka proti nedůvěryhodným politikům nebude tak horké.  
Prezidentský kandidát, Jiří Drahoš, dává od chvíle, kdy jde o vládní krizi, najevo, že je Antizeman jako vyšitý. Ke kauze pana Kajínka uvedl, že milosti považuje za mimořádný nástroj, který by používal v mimořádných případech sociální a humanitární povahy (M. Zeman snad dělá něco jiného?). Nemá prý žádné informace o tom, že by Kajínek tato kritéria splňoval. Další z uchazečů o funkci prezidenta, Michal Horáček, dnes již jasný Antizeman, ihned vidí souvislost s nynější vládní krizí, v níž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl Zemanovi odvolání ministra financí Babiše (poté, co podal demisi, již oddálil, aby ji zrušil). Pan Horáček si nevšiml, že proces rozhodování prezidenta Zemana v kauze Kajínka je dlouhodobý – a že pouze dospěl ke svému završení.
Ani panu Horáčkovi nevadí veřejná blamáž premiéra Sobotky, který popírá sám sebe a plive na koaliční dohodu.
Také podle politologa Tomáše Lebedy má prezidentův krok odvést pozornost od Babišových problémů (Viz).
Do této party ovšem svým postojem zapadl též Václav Klaus, který se snaží na jednu stranu působit jako zastánce Ruska, na stranu druhou v klidu poskytne rozhovor silně protiruskému webu, Echo24, kde se staví proti M. Zemanovi a kde doslova píše: „Vy jako Echo24 přece dobře existujete, mě by nenapadlo koupit si MF DNES, raději si přečtu Echo.“ A to má být alternativa proti establishmentu?

 

Má pan Kajínek umřít ve vězení?, aneb Humanisté všech zemí kopněte si do Zemana…

Ale zpět ke kauze pana Kajínka.
Prezidentovi republiky je vyčítáno, že omilostní člověka, který je prý zločinec a plný sil. Že pouští na svobodu vraha, který může být okolí nebezpečný.
Za prvé – pan Kajínek není například sexuální deviant, který by na svobodě byl tikající bombou.
Za druhé – pan Kajínek strávil ve vězení doslova a do písmene své mládí. Ano, má za sebou kriminální minulost, ale také za ni pykal. Otázkou je, zda adekvátně.
Za třetí – zdravotní stav pana Kajínka není optimální. Navíc mu táhne pomalu na šedesátku. Je tedy na místě se ptát, zda si přejeme, aby pan Kajínek ve vězení zemřel. Mezi ty, komu by to v žádném případě nevadilo, patří mj. pánové Sobotka, Chovanec, Gazdík, Horáček, Drahoš ad. Zajímavé pro nás může být, jak ani jeden z těchto pánů nemá potřebu prošetřovat možné křivdy.  
Třeba si ještě vzpomeneme, jak dlouho byl na živu po svém propuštění z vězení I. Jonák (Viz).

Mimochodem, I. Jonák se k činu, za nějž byl odsouzen (najmutí vraha na manželku), nikdy nepřiznal.
Opravdu se někdo bojí, že pan Kajínek na svobodě někoho zabije? V potaz bychom měli brát skutečnost, že je to stárnoucí nemocný člověk, který má příležitost strávit poslední roky svého života se svou přítelkyní. Do vězení už se patrně vrátit chtít nebude.
Za čtvrté – proč někoho pobuřuje to, že by pan Kajínek po cca dvaceti letech vyšel na svobodu (i kdyby byl odsouzen právem)? A co třeba kauza Z. Bruthanse, který už byl dávno z vězení propuštěn – a který dal zabít svou nájemnici? Lidé, kteří vraždu zprostředkovali a spáchali, byli odsouzeni asi na patnáct let. Znamená to tedy, že spíše tolerujeme vraždy nájemnic než vraždy členů podsvětí (Viz)?

 

Hlavní zlo je Kajínek?

Ti, kdo dnes kritizují milost pro pana Kajínka, by měli současně říci, jak se dívají na milosti pro M. Odložila, cyklistu R. Šimůnka či J. Oplíštila. Co by se asi dnes strhlo, kdyby tyto milosti udělil pan Zeman?
Zřejmě nejotřesnějším případem, když amnestovaný násilník znovu útočil, je kauza Jaroslava Oplíštila. Jednalo se o trestaného pedofila, který opustil 1. ledna 1990 věznici právě na základě Havlovy amnestie. Protože se noví zaměstnavatelé neměli právo ptát po trestní minulosti zájemců, získal Oplíštil místo sanitáře na Bulovce. Navíc na dětské interně.
Dne 30. dubna si z oddělení odnesl teprve sedmiměsíční Barborku. Na ubytovně ji znásilnil. Kvůli těžkým poraněním začalo děvčátko plakat, tak ji Oplíštil rukou zakryl ústa. Miminko udusil.
Díky amnestii se v lednu 1990 dostal z vězení i Jaroslav Gančarčík. Desetkrát trestaný zločinec hned na konci dubna plánoval další zločin. Chtěl vykrást rodinný dům v Klučově. Vyrušily jeho obyvatelky - Ivanka Kudláčková a její dvě dcery, dvaadvacetiletá Ivana a osmnáctiletá Miroslava. Gančarčík všechny tři zabil a nejmladší ženu navíc znásilnil. 
Jenže spravedlnosti unikal 14 let. Policie sice měla vzorky spermatu, a tedy i DNA profil pachatele, neměli je ale s čím porovnat.
Jozef Slovák zabil mladou Jugoslávku v roce 1978. Vylákal ji z vlaku do lesa, kde se ji pokusil znásilnit. V roce 1982 byl odsouzen na 15 let do vězení. Havlova amnestie ho ale vypustila na svobodu už v roce 1990. Jeho vražedné choutky na sebe nenechaly dlouho čekat.
Teprve 16letou Moniku zabil už začátkem července na Konopišti. Omámil jí plynovou pistolí s neuroparalytickým střelivem a ubil ji holí. O 17 dní později zabil ránou loktem do krku další dívku v Bratislavě.
Zapomenuty by neměly být rovněž amnestie V. Klause, které znemožnily dořešit některé závažné kauzy z oblasti hospodářské kriminality (Více viz).
Za naprostou nechutnost považuji stať K. Dolejšího v Britských listech (Demokracie nájemných vrahů?, 12. 5. 2017). Manipulacemi se to v ni jen hemží. Například tato pasáž vyjevuje veškerou antizemanovskou žluč autora: „Omilostnění Kajínka do zmíněné řady prezidentových činů zcela logicky zapadá. Jak lépe totiž dát najevo, že v této zemi už neplatí naprosto žádná civilizační pravidla, že všechno je jen otázkou zvrácené zlovůle nemocného starce na Hradě? Propustit z vězení nájemného vraha, to znamená vysoce symbolický čin.“ Pro pana Dolejšího je kauza pana Kajínka jasná – a tento „humanista“ z Britských listů, který by nejraději napadl Rusko už zítra a nad Sýrií vyhlásil bezletovou zónu, by patrně nejraději, aby pan Kajínek ve vězení zhebnul. A že možná nespáchal, za co ho zavřeli? Však on už si to někdo přebere.

 

Důvody tu jsou, svévole to není…

Pan Dolejší – a spolu s ním další protizemanovští aktivisté a politici nevidí následující skutečnosti: 1) Pan prezident má právo J. Kajínkovi milost udělit (například s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu a pravděpodobnosti, jak dlouho ještě může být na živu). 2) Tímto svým počinem se nijak nezpronevěřuje svým slovům (během výkonu svého úřadu udělil vskutku jen několik milostí – a tyto milosti byly vždy řádně odůvodněné). 3) Prezident Zeman nejedná svévolně – ale mj. též v souladu se stanoviskem P. Rychetského (Viz).
Pan Kajínek má na prezidentskou milost nárok, i kdyby byl vinný. Své si odseděl a pokud nemá ve vězení i zemřít, je nejvyšší čas jednat o jeho propuštění na svobodu.
Osobně nevím, zda pan Kajínek vraždil, nebo ne. Ale vnímám rozpory, které v této kauze existují i fakt, že pan Kajínek trvá desetiletí na své nevině: ZDE. Toto vše blahosklonně přecházet s tím, že pan Kajínek je nájemný vrah a basta, mi připadá velmi nešťastné. Skoro to vypadá, že pro některé lidi je příjemnější pěstovat si ideu zákeřného vraha a spravedlivého systému, než připustit, že velmi nespravedlivý a zákeřný systém semlel člověka, který nespáchal to, za co ho odsoudili.  

  

To, o čem Gazdík, Horáček, Dolejší a spol. mlčí…

Všimněme si na tomto místě i pochybností, který Kajínkovu kauzu provázely. Ty hlavní jsou shrnuty na webu na jeho podporu. Připomeňme si je (Viz):
Skandály a náhody !
1)  J. Kajínek odsouzen na doživotí bez jediného doloženého přímého důkazu (nebyla nalezena vražedná zbraň)
2)   Nebyla uskutečněna rekonstrukce na místě činu
3)  Policie neučinila rekognici (přímá konfrontace svědka s podezřelým).
Poprvé je označen Jiří Kajínek svědkem Vojtěchem Pokošem až u soudu, přestože oba jmenovaní se znají z dřívějších pobytů za mřížemi.

4)  Soud odsoudil Jiřího Kajínka k doživotnímu trestu na základě nehodnověrné výpovědi několikanásobného recidivisty Vojtěcha Pokoše.
5)  Procesní chyby :
      a) svědci byli vyslýcháni bez přítomnosti obhájců Jiřího Kajínka (někteří svědci jsou ve vazbě za jinou trestnou činnost – možná jejich dohoda s policií za účelem snížení trestu)

     b) P. Vlasák, který měl vraždu objednat, nebyl obviněn za návod k vraždě u tak závažného případu. V senátu byl jediný právník, první přísedící byl povoláním kovář, druhý přísedící žena, podávala otázky spíše pro pobavení, než k věci.
6)  Motiv činu :
      Na Jandově likvidaci mělo zájem daleko více lidí, nejen vydíraný Vlasák, ale i spříznění policisté, kteří tolerovali jeho nezákonné aktivity.
      Komu Jandova smrt pomohla? Proč tak vysoký trest? Kdo se  potřeboval J. Kajínka zbavit ?

7)  Nájezdy na auto pana Přemysla Vachalovského (vyšetřovatele) mezi Prahou a Plzní je "náhoda" ? Kdo mohl vědět, kudy pojede?

 Každý má právo na svůj názor. Jednak ti, kdo jsou přesvědčeni, že policie a justice je v ČR bezchybná – ovšem i ti, kdo si myslí pravý opak. Že totiž policie i soudy trpí systémovými selháními a těmto institucím nedůvěřují.

 

Plzeň mezi policií a právy, aneb Když to systém nedává…

 Plzeň se přitom potýká se dvěmi kauzami, jejichž podstatu lze chápat jako systémové selhání. Jednak jde o kauzu plzeňských práv, kde „rychlostudenti“ získávali tituly jako na běžícím pásu. To se psal rok 2009. V roce 2015 Akreditační komise na svém zasedání obnovila akreditaci doktorského programu Občanské právo. Vše je zapomenuto. Mrázkovy děti přišly o titul, trochu se psalo o paní I. Řápkové a panu M. Jančíkovi – a jede se dál. Mezi podezřelé z rychlostudia přitom patří i ministr vnitra M. Chovanec (viz a zde), který se neopomněl podivit nad milostí pro pana Kajínka: „Bezesporu Kajínek byl odsouzený, usvědčený vrah. Sedí tam už mnoho let. S přihlédnutím k tomuto faktu asi se prezident rozhodl takto konat. Na druhou stranu je opravdu pan Kajínek podle všech soudů, podle všech přezkumů prostě vrah. Bude velmi složité veřejnosti vysvětlit, proč zrovna tento člověk se dostává ven, a jiný ne.“ Pan Chovanec by se spíše měl zajímat, jak vysvětlí veřejnosti své studium a svou bakalářskou práci a nechat na ní, jaký názor asi na kauzu pana Kajínka udělá.
Dokážeme si představit, co by se na naší mediální a politické scéně dělo, kdyby se rychlostudium a podezření z opsání úvodu bakalářské práce týkalo například A. Babiše? Jak to, že nemáme desetitisícové demonstrace požadující odstoupení M. Chovance? Protože si to M. Kalousek nepřeje?
Jak je vlastně policie v Plzni důvěryhodná? Našel se někdo, kdo by byl ochoten se tímto problémem zabývat (Viz)? Jak to, že pánové Drahoš, Hilšer a Horáček (tři kandidáti vystupující v podstatě s týmž antizemanovským programem) nedemonstrují za prošetření těchto kauz? Nebo jim na právu a spravedlnosti nezáleží? Jak se potom máme dívat na konzistenci jejich postojů? Skutečně hájí nějaké univerzální hodnoty?
Janek Kroupa upozorňoval, že se reportéři televize Nova pokoušeli poukázat na nevyjasněnou roli policistů v celém případu: 
Nám připadá jako důležité vědět, co tam přesně dělali, jak se dostali na místo střelby. Zavražděný Janda měl na své straně policisty. Vlasák, což je podle soudu objednavatel vraždy, měl na své straně jiné policisty. Ale jejich rolí se vlastně nikdo pořádně nezabýval. A soudce svým rozhodnutím zamítnout obnovení procesu řekl, že ho to také nezajímá" (Viz).
Nezajímá. A nezajímá to ani pány Drahoše a Horáčka.
Zato se ukazuje, že zatímco se nám určití lidé snaží namluvit, jak pánové Zeman a Babiš jsou propojené nádoby, jsou pupeční šňůrou spojení pánové Horáček, Gazdík, Drahoš a Kalousek. Někdy už člověk ani neví, kdo z nich právě mluví – natolik je obsah jejich výroků podobný. A že celé to divadlo kolem „vážné vládní krize) pár měsíců do voleb není ničím jiným než pokusem pánů Kalouska a Sobotky vyřadit M. Zemana ze hry. Pokud možno i s panem Babišem. Dělají to ovšem natolik okatě a se špatným načasováním (kdy půl miliardy hapruje v kauze pana Pelty a kdy policie míří do řad ČSSD), že by mohli docílit přesného opaku.

Premiér Sobotka údajně nechápe, proč zrovna pan Kajínek by měl dostat milost – a sám by s ní prý měl vážný problém: „Je to pravomoc prezidenta. Předseda vlády s tím naštěstí souhlasit nemusí. Protože musím říct, že bych se v tomto případě, pokud by tam byla povinnost kontrasignace, velmi rozmýšlel, zda bych něco takového jako premiér spolupodepsal." Možná proto, že pan Kajínek dvě desítky let konsistentně trvá na své nevině a volá po revizi svého případu. Taková názorová konsistence musí být v očích pana premiéra zatraceně podezřelá. Pokud totiž pan premiér dokáže zásadním způsobem měnit svůj postoj čtyřikrát do týdne, je nemožné, aby někdo trval na svém přes dvacet let. To pak je přece jasná zpráva o tom, že se jedná o zločince. A že se chce hájit? Ještě by se šťouralo do něčeho, co už má dávno spát.

 

Co na to pan Ženíšek?

 Už snad jenom chybí, aby se k celé kauze vyjádřil TOP politolog a ideolog působící na ZČU v Plzni, M. Ženíšek, který chtěl M. Zemana dostat za velezradu – a ani nebyl schopen získat potřebné podpisy (Viz).
Současně si můžeme udělat obrázek o tom, nakolik hon na M. Zemana za údajně protiústavní chování z posledních dní je či není politicky motivován.
Je symptomatické, že za hrozbu demokracie je vydáván pan Zeman – a s ním nejnověji pan Kajínek, zatímco o stavu naší policie a justice nepadne téměř slovo. To mají být naše nezpochybnitelné opory.

 

Masky jsou dole…

 Svým způsobem ale buďme za antizemanovskou hysterii z posledních dnů rádi. Ukázala nám totiž hodně. Jak kdo myslí svá slova upřímně, kdo je či není ve svých postojích konsistentní a komu aplikace dvojích metrů rozhodně nevadí. Naopak.
Voliči si pro své rozhodování mohou odnést mnohem více než z drahých, ale jinak prázdných a nic neříkajících billboardů.    

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 15 Květen 2017 09:03 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB