Řízení vědy na důležité křižovatce

Email Tisk PDF

Petr MatějůŽádná vize, málo peněz, nejasné financování, spory mezi vysokými školami a akademií věd, zbytečná byrokracie, diskriminace žen..., mezi jinými i tato témata charakterizují dlouhodobé problémy české vědy. Dvě události posledních dnů by mohly být signálem, že alespoň v některých důležitých oblastech nastává obrat k lepšímu.



Zaprvé: Ministerstvo školství zadalo britské poradenské firmě úkol vypracovat nový systém hodnocení a financování výzkumu a vývoje v České republice. Akademická obec očekává, že by to mohlo znamenat především konec dosavadního systému hodnocení vědy, přezdívaného „kafemlejnek“. „Ano, myslím, že je to zásadní krok správným směrem. Pevně doufám, že to konečně brzy povede k všeobecně respektovanému systému hodnocení obvyklému ve vyspělých zemích,“ říká například špičkový imunolog, profesor Václav Hořejší. „Kafemlejnku“ se budeme podrobněji věnovat v příštím textu. 

Dnes o té druhé významné události: Rezignoval předseda Grantové agentury České republiky (GAČR) profesor Petr Matějů.

 

Nedůvěryhodnost a arogance

Sám Petr Matějů hovoří o tom, že už neměl sílu čelit „tlakům zájmových skupin“ a „snahám o skryté ovládnutí agentury“. Pro mnohé jeho dlouhodobé kritiky jsou tato slova jen dalším důkazem jeho arogance a neschopnosti sebekritiky.

Václav Hořejší k tomu pro Literárky říká: „Doufám, že jeho nástupce, ať už to bude kdokoli, výrazně zlepší komunikaci s vědeckou veřejností a nastoupí cestu daleko větší vstřícnosti k žadatelům (omezení tupé arogantní byrokracie s výmluvami, že „zákon to žádá“). Jsem si jist, že si dá velký pozor na to, aby nezasahoval do výběru způsobem, který by vyvolával podezření ze střetu zájmů. Trochu mě ale znepokojuje, že ve funkci zůstává celé dosavadní předsednictvo, které se spolupodílelo na těch negativních věcech, které vedly k rezignaci P. Matějů. Je smutné, že toto předsednictvo neprojevilo ani náznak nějaké sebekritické reflexe.“

A podobně situaci vidí i mladý vědec z Ústavu fyziky plazmatu Michael Komm, který je také předsedou kritického fóra Věda žije. „Domníváme se, že po nedávném vývoji v Grantové agentuře mělo rezignovat celé předsednictvo. Rezignace samotného Matějů přišla pozdě. Místo aby byla doprovázena reflexí činnosti předsednictva, je zdůvodněna údajnou štvavou kampaní a skrytými snahami o ovládnutí agentury. Tento vývoj svědčí to tom, že v řízení vědy a kontrole příslušných institucí je ještě velký prostor pro zlepšení. Přesto si myslíme, že je dobře, že GAČR povede nový předseda, vidíme to jako jedinou možnost, jak vrátit této instituci důvěru vědecké obce,“ říká pro Literárky Komm.   

Nedůvěryhodnost a arogance – to jsou velice důležité články kritiky, která Matějů provázela. A je dobře si uvědomit, že jsme na akademické půdě, navíc v oblasti hodnocení kvality vědeckých projektů. Tady nelze nedostatek sebereflexe a netransparentnost rozhodování odpustit. A to platí i v případě, kdyby kritika Petra Matějů v jednotlivých konkrétních případech nebyla vždy zcela oprávněná. 

 

Rezignace po letech kritiky. A dál?

Grantová agentura funguje od roku 1993 a jejím úkolem je podporovat základní výzkum. V loňském roce rozdělila mezi vybrané vědecké projekty přes tři miliardy korun. Podle mnoha vědců svoji roli ale pod vedením Petra Matějů plnila špatně.

V posledních týdnech sílila kritika akademické obce kvůli podivnému zásahu do vyhodnocení grantových projektů, kdy předsednictvo GAČR odsunulo dva nejlépe hodnocené projekty a nahradilo je těmi, které skončily na třetím a čtvrtém místě (podrobněji například tady a tady). Kritika Matějů byla ovšem dlouhodobá, tak například fórum Věda žije založilo na svých stránkách petici za jeho odvolání, kterou podpořily stovky vědců a kterou podrobně vysvětlilo. Hlavní argumenty pro odvolání: Netransparentnost, možný střet zájmů, nedostatečná komunikace, nezvládání technického zajištění grantového řízení. Ohledně toho „technického zajištění“ jde o zhroucení informačního systému před dvěma lety, při němž nenávratně zmizela některá data probíhající grantové soutěže, a ta musela být o měsíc posunuta. Za diskriminaci vědkyň opakovaně kritizovala GAČR například socioložka Marcela Linková. Nevoli vyvolalo i to, že před dvěma lety vláda jmenovala celé předsednictvo GAČR na další funkční období. Žádné výběrové řízení. Žádné přemýšlení o kritice.

Je samozřejmě možné, že částečně jde kritika i na vrub osobě a osobnosti Petra Matějů bez ohledu na kvalitu jeho rozhodování jako šéfa grantové agentury. Matějů může provokovat třeba svými politickými aktivitami – byl poslancem za Unii svobody, prosazoval školné na vysokých školách, byl náměstkem ministryně školství Miroslavy Kopicové. Nebo tím, že je bezpochyby velice ambiciózní a dominantní a tato kombinace může fakticky nebo zdánlivě snadno přecházet v aroganci a zahleděnost výhradně do sebe. Frustraci akademiků může vyvolávat i nedostatek financí na základní výzkum, který ovšem sama grantová agentura přímo ovlivnit nemůže.

A Matějů má samozřejmě i svoje obhájce. Třeba jeho kolega z předsednictva GAČR Ivan Netuka zdůrazňuje, že Petr Matějů se podílel na vyvinutí hodnoticích systémů, které bránily nežádoucím tlakům při výběru projektů.

Nicméně, jak už řečeno: Nedostatek sebereflexe a sebekritiky je na akademické půdě snad ještě méně tolerovatelný než jinde. A je tak opravdu na pováženou, že Petr Matějů dokázal veškerou kritiku na čele GAČR ustát šest let. A že ostatní členové předsednictva zůstávají na svých pozicích.

Profesor Hořejší má pravdu: Optimismus po rezignaci Matějů se pojí s obavami, že věci půjdou dál v podobném duchu. To teprve uvidíme.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 13 Červen 2014 10:51 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz