Cestopis: Malý zimní výlet



Kambodža ilustrace foto travelcoupon onlineRád v zimě odlétám do teplých krajů. Mám to s ptáky společné. Tedy s těmi, co stejně jako já zdejší zimu nedávají. Je dlouhá, šedivá, mokrá. Ale hlavně dlouhá. Nesnadné pak bývá, když se z voňavého tepla od usměvavých lidí vrátíte do země stejně studené, jako když jste z ní odlétali k lidem, no řekněme nikoli zdaleka tak usměvavým.

 

 

 

Túra mezi minami
Letos jsem navštívil na pár týdnů Kambodžu a mé oblíbené Thajsko. První jmenovaná země není zatím mezi našinci příliš populární destinací. Vždyť před pár lety se tam v některých částech ještě válčilo a před ještě více lety, ale ne zas tolika, tam probíhala brutální genocida. Dodnes tam mají prý nejvíc min na světě. Na turisticky populárních místech potkáte občas kapely hrající tradiční hudbu, na kterých je zvláštní, že tu některému hráči chybí noha, tu jinému zase ruka. Viděli jsme jednoho, co neměl nohy obě a ještě byl slepý. Kamarádka na to: a my si u nás na něco furt stěžujeme! Co na to říct, že. Prý tam v každé rodině mají někoho zabitého za vlády tzv. Rudých Khmérů.


Turisti se tam jezdí hlavně podívat na Angkor Wat. To je něco jako Staré Město, Hradčany, Karlštejn a Krumlov dohromady a ještě větší. Prastaré chrámy rozeseté desítky kilometrů čtverečních v pralese. Největší chrámový komplex na světě chráněný Unesco. Pokud jste něco takového neviděli, budete v úžasu. Pokud máte už něco zcestováno a různých chrámů a starých měst se něco nachodili, tak si řeknete nejspíš: a jo, dobrý. Každopádně obrovské, rozlehlé to je, tím pádem po čase únavné. My měli kolo a stejně jsme zdaleka nestihli vše. Jednodenní vstup stál skoro 40 dolarů. Kdo miluje chrámy, vyplatí se koupit si třídenní.


Jinak v městě Siem Reap, které žije v podstatě hlavně z turistů navštěvujících Angkor Wat, nic zajímavého není. Hlavní atrakcí je tak trh a Pub street – Hospodská ulice – tam by se Češi měli cítit jako doma. Dokonce v některých podnicích mají malé čepované pivo - a není vůbec špatné, za 50 centů. Tedy za půl dolaru, to je jako u nás, kde je pivo v restauraci levnější než voda. Sahají nám na náš světový unikát?! Žádné strachy, děje se tak jen jako vábnička na turisty v několika podnicích. Aby si tam sedli a pili a pili a taky jedli předražené a vpravdě nepříliš chutné jídlo. Jinak dolar je v Kambodži běžně používaná měna, ani nemusíte měnit. Občas se může stát, že vám třeba v obchodě vrátí ve dvou měnách zároveň. Pak si to spočítejte. Trojčlenka v praxi. Nebo je trojčlenka něco jiného? Už nevím.

 

 

Túra po hospodách
Zato vím, že Kambodža má úchvatně krásné ostrovy, které nejsou ještě tak turisticky profláklé jako ty thajské. Bohužel je ale objevila západní omladina, takže krása pláží a tropické přírody je leckde vykoupena nočním vyhráváním barů. Ale určitě se dají najít místa dál od nich, kde ještě můžete užívat krásu tropického sice ne ráje, to by tam nesměli být komáři, a jak jsem měl jednou smůlu i štěnice, ale prostě je to tam fakt hezké. A dokonce si můžete i vydělat! No ano, v jedné z nejchudších zemí Asie tam takřka u každého druhého baru či restaurace na ostrově shání western staff – západní obsluhu. Takže vám jídlo přinese fousatý Ital nebo koktejl namíchá Angličan, kterému rozumíte stěží každé páté slovo. Zato vás namíchne tím, že do pina colady vám místo kokosového mléka dá kravské! Když kokosová palmy jsou všude kolem. Kolem se taky občas objeví plno juchajících lidí popíjejících jak o život. To může znamenat, že jste se dostali do víru tzv. pub crawl – jak to hezky česky říct – hospodské túry. Prostě někdo zorganizuje a sežene bandu turistů a za poplatek pár dolarů s nimi vymetá jednu hospodu za druhou, za třetí, za čtvrtou, prostě tolik, kolik jich je na seznamu. Během túry se hrají různé hospodské hry a lidi se socializují, tedy seznamují – což je asi to, oč hlavně běží. Kromě hlavobolu. Je to zajímavá podívaná. Bezpochyby se ke konci někteří už spíše plazí, což také přesněji odpovídá překladu pub crawl.


Kromě turistických destinací je ale samozřejmě Kambodža plná míst kam noha bílého muže nevkročí – páč tam jsou miny. A míst, kam bledých tváří zavítá zatím jen minimum a přitom za návštěvu stojí. Je to stále země plná možností pro odvážnější typy cestovatelů průzkumníků. Např. kousek od thajských hranic ospalé městečko Koh Kong s mangrovovými háji a nedalekými Kardamomovými horami nebo Battambang s několika „hipster" podniky a fajn možností výletů po okolí. Na motorce. Provoz není velký, silnice vesměs v pořádku, benzín levný, motorku půjčí výměnou za pas. Je to zážitek. Svoboda. A jezdí se vpravo.

 

 

Thajské naopak
Na rozdíl od Thajska, to se musí v hlavě překliknout a na silnici doleva. Jezdím do země úsměvů už léta. Mám to tam rád. Možná právě proto, že spousta věcí je v Thajsku jiná než u nás. Je tam teplo celý rok. Lidé jsou většinou milí a usměvaví. Ani v turistických oblastech se vás nesnaží obrat. Chrámy kýčovitě krásné a stále otevřené, jen je třeba se zout. Jídlo je tam naprosto skvělé a to i ze stánku na ulici. Bez EET. Čím to? Myslím proto, že většina Thajců jsou buddhisti. A že nikdy nezažili koloniální či jinou okupaci. A komunisty. Na mentalitě je to ohromně znát. Až se člověku nechce do letadla a vrátit se sem. Možná si to kapku idealizuju. Jasně – neznám jejich jazyk, neřeším místní politiku a místní problémy. Nevím, který politik je jak zkorumpovaný. Ale mám oči. Vidím lidi a jejich chování. K sobě navzájem, k turistům. Jak se chovají, když prodávají, nakupují, když se zdraví, když řídí auto či motorku. Je tam spousta květin a koček. Jsem typ co má mnohem radši kočky. Jsou ladné, milé, ale hrdé, drží si své hranice a nevnucují se, nepodbízí a nejsou zbytečně agresivní. A takhle podobně vnímám i místní lidi. Díky teplu se hodně žije venku, i do útrob domů se dá občas nahlédnout. A tak se dívám. Je to inspirativní.


Ano, nejspíš si to idealizuji, ale je to o pocitu. Tam ho mám fakt dobrý. A to jsem procestoval zemí vícero. Thajsky umím jen pozdravit a poděkovat. Třeba to někdy stačí. Zdravím vás a díky, že jste si tento text přečetli.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB