U knihovny s Petrem Bílkem č. 15

 

U knihovny 15 2018António Lobo Antunes: Návrat karavel (Garamond 2018/ překlad Marie Havlíková)

 

 


Barokizující opulentní řasnatost textu se zdvíhá a klesá jako příliv a odliv oceánů křižovaných karavelami drsných portugalských objevitelů nových světů. Tak jako na barokních obrazech se tu bez přechodu setkávají světovládné ambice kolonizátorů s troskami zborcených říší a s rozkladem domovské země. Na osnově Camoesova fundačního eposu Lusovci tká autor barvité výjevy usazené do sedmdesátých let 20. století, kdy se Portugalci vyhnaní válkami z Angoly a Mozambiku zoufale snažili uchytit ve vlasti, kde o ně nikdo nestál. Antunesovu (1942) tvorbu pečetí osobní autorova zkušenost lékaře prošlého peklem afrických válek. Čeští čtenáři měli první příležitost se s ním setkat při vydání překladu románu Jidášova díra.

 

 

Ondřej Macl: Miluji svou babičku víc než mladé dívky (Dauphin 2017)
Koláž textů o babičce. Na první pohled to vypadá jako sbírka básní, na druhý se knížka jeví jako poznámkový blok invenčního autora, ale co to ve skutečnosti žánrově je, se vlastně ani říct nedá. Na rozdíl od některých svých spisovatelských generačních kolegů se Macl (1989) ke své rodině zná, aniž by jí vyčítal, že je zdrojem jeho traumat, komplexů a úzkostí. Texty jsou neseny autentickou empatií a přesvědčivosti jim dodává také jemňoučká hra při kombinaci češtiny se slovenštinou. Pozitivní výsledný dojem neruší ani jistá míra mladického exhibicionismu a tu a tam šarmérská zchlubost vzdělance. Znaménko nehotovosti visí nad touto prvotinou a porota Ortenovy ceny je přehlédla právě proto, že jde o prvotinu.

 

 

John Fiske: Jak rozumět populární kultuře (Akropolis 2017/ překlad Petr A. Bílek)
Zpřístupnění oceňované studie širšímu českému publiku by mohlo pomoci utnout bezbřehé tlachání, jež na adresu populární kultury duní Českou kotlinou. Fiske přináší zejména terminologické zpřesnění diskurzu a vyvádí tuto oblast zkoumání ze zajetí tradiční uměnovědy a estetiky. Pozitiva knihy ovšem relativizují téměř tři desetiletí od jejího vydání, ve kterých došlo k enormnímu rozvoji komunikačních technologií. Kromě toho je při četbě třeba vzít v úvahu, že chování české populace a české společnosti se stále dost výrazně liší od situace v anglosaském světě. Spojovat termíny proletariát a populární umění může dnes u nás působit anachronicky. „Dá se říci, že populisty obvykle dovedou k moci hlasy střední třídy (a volících žen), které vyjadřují touhu po silném pravicovém vůdci."

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 11 Červen 2018 08:59 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB