U knihovny s Petrem Bílkem č.7

 

U knihovny 07 2018Pavel Juráček: Deník II. 1956 – 1959 (Torst 2017)

 

 


Osmisetstránkový foliant jsme označili za knihu měsíce a budeme o ní debatovat ve středu 28. února v Literární kavárně v pražské Řetězové ulici. Bude snad v mých silách přečíst si do té doby aspoň podstatnou část textů. Má nynější dílčí obeznámenost s Juráčkovými zápisy mi dovoluje s čistým svědomím konstatovat pouze to, že autor dokáže obratně stylizovat a že jeho jednadvacetiletá až čtyřiadvacetiletá zralost v oné zvláštní sevřené době je výjimečná. Vedle foliantu mi leží deník Alberta Camuse ze stejné doby a v něm čtu „aby byl člověk mladý, k tomu potřebuje budoucnost". Juráčkova malátná mladost jí dostala jen kousek, ale i to stačilo posvětit juvenilie a vrhnout na ně zvýznamňující zpětné světlo. Zrození osudu.

 

Albert Camus: Člověk revoltující (Garamond 2018/ překlad Kateřina Lukešová)
O této knize z roku 1951 bylo napsáno tolik, že by to vydalo na celou knihovnu. Česky už vychází potřetí. Přesto se nedá předpokládat, že je u nás dost lidí, kteří dostatečně nahlédli, co pro autora pojem revolta skutečně znamená. Revolta krouží v mnoha dnešních myslích kolem zprofanovaného pojmu revoluce, a tím to má jaksi spočítané. Camus však právě revoluce 20. století pokládal za popření revolty, za její negaci. „Revoluce se chce prosadit shora dolů, revolta zdola nahoru.“ „Míra není opakem revolty. To revolta je mírou, a ustavuje ji, hájí a obnovuje ve zmatcích dějin. Kořeny této hodnoty jsou nám zárukou, že nikdy nepřestane být svárem." Doporučuji všem, kdo přemýšlejí o současném terorismu.

 

Jü Chua: Den sedmý (Verzone 2016/ překlad Petra Martincová)
Viděl jsem úchvatné panorama Šanghaje, jel jsem úžasným rychlovlakem, prošel jsem pekingským Zakázaným městem, viděl jsem Čínu jednadvacátého století, ale vrtalo mi hlavou, jak tam žijí lidé. Jü (*1960) mi svým románem protřel oči a vysvobodil můj pohled z omámení. Na druhou stranu ale také potvrdil to, co je na dotek z čínských reálií cítit. Společnosti chybí organičnost, na jakou jsme zvyklí z našich poměrů. Závratná a rychlá bohatství existují bez doteku a respektu k hluboké bídě. Surové prostředí korupce roztáčí kola mravního cynismu, závratný vývoj nezná slitování se vším, co se mu staví do cesty. Jenže navzdory tomu, jak ukazuje román, nepřestala existovat důstojnost a solidarita bídných.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 26 Únor 2018 12:37 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB