U knihovny s Petrem Bílkem č. 37

Email Tisk PDF

 

U knihovny 37 2017Milan Kundera: Kniha smíchu a zapomnění (Atlantis 2017)

 

 


Před zhruba pětatřiceti lety jsem tento text četl v kanadském vydání manželů Škvoreckých poprvé. První vydání románu na českém území jsem nyní uvítal novým čtením. Zjistil jsem, že si v paměti nosím takřka neporušen osud Taminy, že ve mně nevyhasla emoce nad vztahem vypravěče k otci, že se mi vpálily do vědomí některé erotické fantazie, že obřad snášení básníka z klubu spisovatelů pořád vnímám jako autorovo milostné vyznání jeho českým spisovatelským kolegům. Uvláčen žvanivostí současných českých prozaiků polykal jsem Kunderovy neomylně přesné věty se vzrůstajícím nadšením a přijal jsem od něj tvar románu jako dar a potvrzení svého hlubokého přesvědčení, že beze smyslu pro tvar literatura planí.

 

Václav Kahuda: Bytost (Druhé město 2017)
Zemský přebor v zalykavém chrlení vět by Kahuda dnes patrně vyhrál a nechal za sebou celý peloton zklamaných kolegů. Aby se zbavil obtížných reálií, kterými by čtenáři mohli testovat jeho fabulaci a bránit jí případně v rozletu, rozběhl se k roku 2080, kdy se jeho hrdina ve skvělém osamění vznáší nad Zemí a nechává se okouzlovat hrou světla a barev. Miliardy lidí vzal už konečně v obrovském konfliktu čert a genové kreativitě nebrání žádné překážky. Život teče od věků do věků v buněčných tvarech, autor se jimi prodírá až k procesorům mozku, kde nahmatává podstatu vědomí a jeho funkcí tak blízkých digitálnímu počítači. „Bezmoc nás jedinců proti pohybům dějin. Geopolitické kontinentální hry, slepá síla evoluce..."

 

Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871 (Nakladatelství Lidové noviny 2001)
Mám rád texty, ve kterých mohu sledovat významové dění. Vůbec nezáleží na tématu, žánru ani funkčně stylovém zaměření. Knihy historika Dušana Třeštíka k nim patří, a proto je čtu s různými odstupy stále znovu, neboť se nad nimi nesugeruje otázka, proč byly napsány. Brilantní Třeštíkovy interpretace pramenů týkajících se devátého století berou dech, budí úctu k autorově erudici a jsou školou hermeneutiky. Třeba ten exkurz o „pravdě" Moravanů v závěru knihy, kde se od výkladu crux gemmata na velkomoravském nákončí dospívá až k dobovému pojetí cyrilometodějské mise. „Slovanská pravda byla totiž na rozdíl od božího zákona aktivní, byla dějem a ne něčím navždy daným.“ Pánové, Češi jsou v Evropě 14. století.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 13 Listopad 2017 12:44 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB