U knihovny s Petrem Bílkem č. 44



 U knihovny P Bilkem

Radka Denemarková: Spací vady
(Filip Tomáš – Akropolis 2012)

Představení vzniklé na základě zkrácené verze tohoto textu se hraje v pražském Divadle Na zábradlí dva roky. „Sylvie (Plathová): Kdyby rodil muž – Virginie (Woolfová): Připnuli by mu na hruď medaili, na porodním sále přehráli hymnu, předali odškodnění za prožité utrpení pro vlast a národ...“ Hra o sebevraždách na oslavu života staví nejen na ženské posedlosti rodit a krmit svět, ale také a především na osudové roli literatury. Denemarková prochází výrobní halou českého písemnictví bez komerčního šklebu, nezajímá ji design pásové výroby, protože trvá na svém. Platónská mimesis, nápodoba, byla až třetím pokleslým stupněm pravdy. Denemarkovou proto nezajímá, má odvahu tvořit, vzít na sebe riziko toho tajemného
creatio ex nihilo, přičemž to neuchopitelné nic je pravou látkou života. K dílu jde se po kolenou, říká kdesi o takovém psaní Vladimír Holan.  

Simon Mawer: Dívka, která spadla z nebe
(Kniha Zlín 2012/ překlad Lukáš Novák)

Jeho román Skleněný pokoj se u nás před třemi lety stal bestsellerem, protože zaujal převyprávěním osudů rodiny, jíž patřila brněnská vila Tugendhat. Česky už vyšla i světově nejúspěšnější kniha tohoto Brita nazvaná Mendelův trpaslík, opět částečně situovaná do Brna. V Dívce zpracovává Mawerova fabulace reálie druhé světové války a vychází ze zážitků žen, jež vyslala francouzská sekce britského Velitelství zvláštních operací do okupované Paříže. I když si autor počíná obratně, příběh je vcelku předpokládatelný a po zmíněných dvou knihách jde spíš o zklamané očekávání.

Kristiánova legenda. Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily (Vyšehrad 2012)
Nejstarší česká literární památka psaná latinsky. Čechy desátého století. „S mírnými rozmlouval vždy laskavě, nemírné však, tuláky a lidi oddané obžerství a opilství nebo chtějící odpadnouti od pravé víry a přímé cesty povolával k sobě, aspoň pod záminkou společného stolování, jestliže jich nemohl jinak dostihnouti, a dával je v božské rozhorlenosti mocně bičovati důtkami.“ Světec prostě věděl, že stojí v čele národa, „jenž je pokládán podle své přirozené povahy za národ zvlášť divoký“. Nové vydání skvěle připravené dvojjazyčné edice Jaroslava Ludvíkovského.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 02 Listopad 2012 15:12 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB