Mimochodník Rudolfa Křesťana: Pan Petersen

Email Tisk PDF

chodnik ilustracePřed reportážní cestou na Faerské ostrovy jsem věděl, že mě tam čeká ubytování v soukromí. Ve skrytu duše jsem si přál, aby to byla pokud možno rybářská rodina. Zdálo by se mi to stylově odpovídající tomuto souostroví mezi Dánskem a Islandem.

Tvoří ho malých 18 ostrovů, 11 ještě menších a 779 úplně nejmenších, skalnatých.



K popisu pozoruhodností tamních míst by byl rozměr této rubriky nedostačující, a tak zůstanu jen u skutečnosti, u koho jsem byl ubytován. Nebyl to žádný z místních rybářů lovících v přilehlém Atlantickém oceánu. Naopak muž se zaměřením výrazně suchozemským: učitel autoškoly.

 

V rámci tamních ostrovů, z nichž na těch menších se vine jen pár desítek kilometrů silnic (a na těch větších jen o něco víc), jevila se mi profese učitele autoškoly jako cosi exotického.

 

Jsem dodnes rád, že zásluhou rozprávění s panem Petersenem se mi dostalo výjimečného vhledu do tamní řidičské specifiky.

 

Kdybych bydlel u pomyslného velrybáře Achaba, zvěděl bych jistě leccos dramatického, jenže tady tomu bylo naopak. Poprvé v životě jsem slyšel vyprávět o automobilismu jako o čemsi poklidném a sousedském.

 

Pan Petersen říkal, že jen na dvou větších ostrovech (Streymoy a Eysturoy) se výjimečně vyskytne cosi, co by se dalo označit jako dopravní zácpa. Spočívá prý v tom, že v centrálním městě se tam někdy na křižovatce projede až na druhou zelenou...

 

Na ostatních ostrovech nic takové neznají (leckdy ani ony semafory). Počet obyvatel na nich obnáší od pěti tisíc až jen ke stovkám jedinců. Někde i k pouhým desítkám.

 

Jak mi můj ubytovatel vysvětlil, někomu by se mohlo zdát, že automobil je pro některé obyvatele ostrovů zbytečností. Dodal však, že právě při životě v odloučení má auto význam pro místní přepravu. Případně i pro trajektovou cestu na sousední ostrovy.

 

Někdy až do Dánska, jehož součástí Faerské – tedy Ovčí – ostrovy jsou. Pan Petersen ovšem vzápětí upřesnil, že do Dánska si trajektem se svým vozem troufne jen málokdo z Faeřanů. Kontinentální hustý a rychlý provoz je pro ně hrůzou, na níž je tamní učitel autoškoly nemůže připravit, neboť nic takového v místě neexistuje.

 

Taky mi vyprávěl, že zvláštností těchto ostrovů je, že tu prakticky nedochází k překračování předepsané rychlosti. Na krátkých vzdálenostech to nemá smysl. Ze stejného důvodu zde nebývají problémy s neuváženým předjížděním.

 

Pozoruhodností prý pak je, že na menších ostrovech si na křižovatkách s neoznačenou předností mají řidiči sice dávat přednost zprava, jenže vzhledem k tomu, že se tam většinou lidé vzájemně osobně znají, poskytují tam pohledem ti mladší někdy – bez ohledu na předpisy – přednost těm starším, jak jsou tradičně vychováni.

 

Znělo mi to až pohádkově. Možná mi pan Petersen tamní poměry idealizoval. Ale proč ne, když to bylo na území, které náleží ke království, v němž kdysi byl doma slovutný Hans Christian Andersen.

 

Dodávám však, že při faerském silničním cestování jsem tamnímu vlídnému ubytovateli dával v mnohém za pravdu.

 

Abych nezapomněl: unikátní je i fakt, že na tamních ostrovech nikdy nedošlo ke střetu automobilu s vlakem.

 

Ne snad, že by pan Petersen až tak vzorně vycvičil tamní šoféry; pravda je taková, že tam žádné železniční spojení neexistuje.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 30 Prosinec 2014 19:15 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz