Mimochodník Rudolfa Křesťana:(Ne)silově



chodnik ilustraceJak známo, kultura není zastřešena ministerstvem, které by bylo považováno za silové. Je to danost, s níž zatím nikdo nepohnul (jak by taky, je-li tomuto oboru síla apriorně upírána).


Je otázkou, zda zmíněný úřad je pokládán za nesilový proto, že k němu není přičleněn muskulární obor tělovýchovy a sportu, který je coby resort připojen k ministerstvu školství.
Všeobecný respekt, uznání a váha jsou spojovány s ministerstvy vnitra, obrany a zahraničí. V pojetí některých politologů taky se sférou financí a spravedlnosti. Tato množina má pro uchazeče o moc v zemi přitažlivost nejlákavějších feromonů.
Nejen kultura, nýbrž i některé další resorty jsou považovány za jaksi druhořadé, byť tomu ve skutečnosti může být jinak. Publicista Jaroslav Veis před časem upozornil, že i zdánlivě slabší ministerstva mohou mít svou váhu:
„Skutečnou sílu ovlivňovat dění v této zemi mají třeba ministr práce a sociálních věcí, ministr pro místní rozvoj, šéf resortu zemědělství nebo dopravy. K nim vedou bruselské eurovody."
A své tvrzení ještě rozvádí:
„Na jejich poradách se rozhoduje o věcech dotýkajících se konkrétních zájmů obyvatel této země mnohem častěji a mnohem důsledněji než v Černínském paláci nebo v Dejvicích na Valech."
Slovenský historik Ľubomír Lipták soudí, že výraz „silový resort" doputoval do našich končin z východu – z Ruska po rozpadu SSSR. Zmíněný výklad původu tohoto výrazu jen zprostředkuji; možná pochází odjinud, případně jen spadl z višně.
Z psychologického hlediska by stálo za pozornost podrobně prozkoumat, do jaké míry je svým postem ovlivněn ministr resortu silového a naopak nesilového.
Tomu prvnímu bezděky nezbývá než jednat razantně, když už má takový úřad. S daným ministerstvem za zády se člověk zřejmě počne chovat sebejistě a sebevědomě. Naopak ministři těch odvětví, jimž obecně není přikládána taková důležitost a autorita, mohou podlehnout domněnce, že je od nich očekáváno pouze defenzivní sedání v koutě a popelkovská role.
Druhořadá ministerstva se v žebříčku politické moci apriorně ocitají na vedlejší koleji. Dokonce i ministerstvo dopravy, do jehož kompetence koleje spadají. A co teprve kultura, která nemá ani nádraží.
Při dělení povolební kořisti bývá o taková ministerstva zájem až v druhém sledu. Nemají kýženou bonitu. Jako by v celkovém rejstříku ministerstev šlo o dvě zcela odlišné kategorie - podobě jako slaboproud a silnoproud.
Možná má kultura úlohu outsidera proto, že ve chvílích velkých dějinných konfliktů bývá upozaďována v intencích latinského rčení, že mezi zbraněmi múzy mlčí.
Ale v míru?
Možná by pomohlo, kdyby z tělovýchovné sféry ministerstva školství byla vyjmuta kulturistika a byla by – má to ostatně obsaženo v názvu – přičleněna k ministerstvu kultury.
Čelní kulturisté by pak mohli být vysíláni na závažná jednání v zájmu svého nového ministerstva a dělat tam tolik potřebná ramena.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 31 Leden 2014 17:12 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB