Bonzáci všech zemí, spojte se!

Email Tisk PDF

 

Glosar M SichtaroveSystém elektronické evidence tržeb EET byl spuštěn 1. prosince. Prozatím jej musí využívat „jen“ provozovatelé podniků poskytujících stravovací a ubytovací služby, rozšíření na další subjekty bude následovat. Soudě podle reakcí na různých sociálních sítích nebo v diskusích ve veřejném prostoru, EET má minimálně tolik zanícených zastánců jako odpůrců. Zatímco ti první si nenechají vymluvit, že EET je dobře šitý bič na všechny šizuňky a bídáky, co dosud neplatili daně, ti druzí zase nenechají na EET niť suchou a jde pro ně jen o státní šikanu.

 

 

Ale nechme teď pro chvíli stranou samotnou existenci EET jako takovou. EET má totiž kromě samotné své existence ještě další notně kontroverzní stránku.

Podstatou EET krom jiného je, že za každou obdrženou tržbu musí podnik zákazníkovi vystavit účtenku. No jo, ale jak ho k tomu donutit? Vždyť známou věcí je, že kde není žalobce, tam není ani soudce. Ovšem náš milý stát si i zde poradil bravurně. Bez rozpaků si vzpomněl na už skoro zapomenutý národní sport dob nedávných označovaný jako bonzáctví. Na zpravodajských serverech, které se snaží o dojem jakési noblesy, se tento sport občas také nazývá samoregulace. Účastník takového sportu se pak lidově nazývá bonzák, oficiální název by mohl znít třeba „uvědomělý zákazník provozovny podléhající EET, která nevystavila účtenku“.

Zkrátka a dobře, zatouží-li zákazník svého hospodského nabonzovat, není nic snazšího než vyplnit jednoduchý online formulář na portálu Finanční správy, vepsat do něj pár údajů jako DIČ, adresa či třeba detaily o tržbě, a kliknout na tlačítko NAHLÁSIT. A co je na tom nejlepší, formulář lze na Finanční správu odeslat úplně anonymně. Staronový sport se podle všeho velice rychle ujal. Podle agenturních zpráv za prvních pět dnů fungování EET se do něj zapojilo už více než 150 bonzáků.

Technicky vzato, proti nahlášení porušení zákona jaksi není možno nic namítat, že… Jenomže má to ještě druhý rozměr. Možná jste se již setkali ve svém životě se situací, kdy jste se dostali, řekněme, do soudního sporu. A kdy jste velice dobře cítili, že všechna morální a lidská hlediska jsou na vaší straně, ale přesto jste soud třeba i prohráli, protože technicistní právní detaily byly nastaveny tak, že právní norma stála při druhé, byť morálně pokleslejší straně. Je to sice nepříjemné, ale taková je vlastnost práva. Právo není vždy nutně o spravedlnosti podle lidských a morálních hledisek; je spíš o nastavení mechanismů, jak řešit spory. A tak se klidně může stát, že když vám vyhlášený chlívák svede ženu a vy mu vynadáte před svědky do kanců, možná se mu ještě budete muset omluvit za urážku, alternativně mu zaplatit odškodné. Ačkoliv nikdo nepochybuje, že si ten kanec váš spravedlivý hněv zasloužil, zákon může dojít k názoru, že veřejná urážka dejme tomu ústavního činitele je nepřípustná, ať vám klidně svedl se ženou třeba i psa. Zkrátka zákon a morálka mohou být dvě odlišné věci.

Jenomže bohužel vnímání morálky je zatraceně hodně závislé na tom, jak mluví zákon. A kde si lidé na zákon – třeba i kdysi kontroverzní – zvyknou, tam jej časem začnou považovat za morální.

Vytvoření bonzáckého formuláře, na kterém zaráží na první pohled už jen to, že je anonymní, je přesně takovým prostředkem, který může dlouhodobě cítění společnosti měnit a nahlodávat. Bonzáctví bylo kdysi státem vysloveně podporované – a po krátkém intermezzu už znovu je.

Myslíte, že je velký rozdíl mezi udavačstvím na portálu Finanční správy a udavačstvím za protektorátu anebo ve stalinistickém Rusku? Například když za nacismu lidé udávali jeden druhého, že ten a ten ukrývá někoho nepohodlného, také to tehdy bylo – technicky vzato – v souladu s tehdejším protektorátním právem. Ale právo nebylo totéž co morálka. A anonymní udavačství mohlo úplně stejně jako dneska klidně sloužit jedinému účelu: šikaně nevinných, nepohodlných obětí, či dokonce osobní pomstě.

Jistě, můžete namítnout, že jeden zásadní rozdíl tu je: Že tehdy se při udání rovnou střílelo či jezdilo do gulagu na Sibiř. Můžete dokonce tvrdit, že moje přirovnání je přímo výsměchem obětem tehdejších poprav, protože dnes při udání hrozí „jen“ pokuta či zrušení živnosti. Ale vážně si myslíte, že když je jiný trest, je i princip jiný…? A nepouštíme náhodou státní podporou bonzáctví ze řetězu Krakena a neuvolňujeme v lidech to zlé, co by se nikdy nemělo pokoušet?

Jestliže až dosud zastánci EET tvrdili, že EET by údajně mělo kultivovat podnikatelské prostředí, já tvrdím, že adorování bonzáctví ještě nikdy žádné podnikatelské prostřední nevylepšilo. Vždy jen podporovalo ovzduší vzájemné nedůvěry a podrazáctví.

A ještě jednu věc vám řeknu: Ani párem volů – natož nějakou ubohou loterií – mě nikdo nepřinutí, abych si účtenku z EET uložila. Když to jinak nejde, holt místo efektnějšího číra nastal čas pro rebelii s poněkud skromnějším vizuálním efektem.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 09 Prosinec 2016 12:36 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB