Volby jsou od slova... přece volit!



hlasovaci-listek-1_ilustrace_web_Praha_7„To snad ne!" vykřikla... a ne, to je slabé slovo. Zařvala jsem, když jsem z modré obálčice (obálka je v tomto případě rovněž slabé slovo), vytáhla dva... co to je? Jak to nazvat? Veliké jak plakát, plakát to není, měly by to být lístky, lístky to nejsou. A zabírá to přesně rozměry mého konferenčního stolku. To si to máme jako rozstříhat, nebo co? Hm. Asi ne.

 

 

 

Vzápětí se mi vybavily dvě představy. Stařenka či stařeček třesoucíma se rukama rozloží tu hrůzu nejlépe na kuchyňském stole. Rozhlédnou se po brýlích, a když je konečně objeví v ledničce, například, stejně nic nepřečtou, protože se rozslzí. Co teď jako s tím? Dát si od někoho poradit? Jo, jo, a ten někdo je navede na nějakou darebnou stranu, a ta jim třeba zkrátí důchod!


Představa druhá. Pološílení členové volební komise si drží hlavy v dlaních a vymýšlejí metodu, jak dospět k přesným výsledkům. Jediné, co je přiměje k činu, je představa dvojnásobné odměny za jejich nadlidské výkony. (Doufám.)


Ono to vážně nešlo jinak? Každá strana na svém lístku? Že by to stálo víc? Á, ono by se to vyrovnalo ušetřením papíru, toho nepotištěného je tam dost.


K obsahu se vyjadřovat nebudu. Asi tak pět jmen mi něco řeklo. Co mě ovšem zarazilo – jak to, že jedna strana (nejmenuji, však si jí všimnete), dostala prostor pro poměrně dlouhé výhrůžné provolání v voličům, v němž straší dokonce otrokářstvím vyššího řádu, nebudeme-li ji volit.


Nějak si vzpomínám, že se s něčím podobným vytasila už v minulých dobách.


Ale nic. Můžu být ráda, že moje stařectví ještě nedosáhlo toho stupně, kdy bych podlehla zoufalství a k volbám zkrátka nešla.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB