8. den

Zuby nehty

Čtvrtek, 09 Únor 2012 00:00 Petr Bílek

Jaké časopisy čte český dobře situovaný lékař s privátní praxí? Co čtou soudci a advokáti, když se už nemohou na trestní spis ani podívat? Má český učitel čas ještě na knihy, noviny a časopisy, nebo jen na televizi, internet a na hledání přivýdělku? Potřebují čeští lékárníci k životu ještě něco jiného než počítač a podvojné účetnictví? Jak to, že u nás s přibývajícím procentem vysokoškoláků v populaci klesá poptávka po kvalitních médiích? Nemnoží se v naší společnosti jen fachidioti, jimž pojem všeobecný rozhled vůbec nic neříká?

Nedobrovolný hrdina

Čtvrtek, 02 Únor 2012 00:00 Petr Bílek

Je rok 1975. Rok bezútěšný. Pokolikáté už trávím noc jako velitel stráže na dolní bráně domažlických kasáren? Vracím se ze zbytečné, leč povinné kontroly strážných a těším se, jak si zase budu pochutnávat na knížce Obléhání Tróje. Nic nepatří na strážnici méně než tyto literárně kritické statě a nejsem si navíc vůbec jist, jestli je dovoleno ve službě číst něco jiného než vojenské řády. Zvonek. Za dveřmi dozorčí útvaru absurdně okšírovaný šňůrami s nábojnicí. Knihu se mi nedaří včas ukrýt. „Co to čtete?“ Nejprve spíš jen ze zvědavosti ptá se nadporučík. Než stačím odpovědět, neboť váhám, co mám říct, když jemu to stejně nic neřekne, už se probírá stránkami. A zvědavost střídá záblesk opravdového zájmu v jeho očích. „Milan Jungmann!“ vysloví a já chvíli nevím, jestli je to dobře, nebo jestli bude průšvih, protože v katalozích veřejných knihoven byste tehdy na tohle jméno prostě nenarazili. Pak se ten zatrpklý intelektuál zadýzlovaný v uniformě zasní a začne se rozpomínat na to, jak četl Literárky a jaké to byly časy. Zaskočen ho sleduji, pokládal jsem ho totiž do té chvíle za typickou dobovou důstojnickou rychlokvašku. Ve skutečnosti se za dokonalým mimikry skrýval v jádru nešťastný člověk. To, co ho nakonec zaválo do prvního sledu studené války, určitě nebyla láska k literatuře, jíž trpěl.  

Kapitáne, kam s tou lodí?

Čtvrtek, 26 Leden 2012 00:00 Petr Bílek

Necítím se patřit k publiku, které je „syté všeho“. Dovolil bych si taky tvrdit, že nejsem z těch lidí, jež „žádný přírodní či přirozený vjem a zážitek nezajímá“. Koneckonců po více než dvouletém psaní na tomto místě si to každý, kdo bude mít chuť, může ověřit. Přesto bych podle názoru Ludvíka Vaculíka uveřejněného 24. ledna v Lidových novinách takový být měl. Proč?

Lament

Čtvrtek, 19 Leden 2012 00:00 Petr Bílek

Je čas, kdy se ministr financí mračí jako panský býk, škrtí od kravince ke kravinci a mne přesto přepadají luxusní starosti. Poslechněte si tohle.

Slova jako redaktor a dramaturg se sice ještě běžně používají, ale jejich původní význam zmizel. Podepsalo se to na podobě novin, knih i filmů. Jejich obsah se nerediguje ani nedramaturguje. Místo redigování nastoupila editace. Rozdíl mezi nimi je takový jako mezi zpovědí a plastickou operací. Dialog se scenáristou vede producent, což zase pro změnu znamená, že nejde o sdělení ale o peníze. Na debaty není čas a tvorba se stala sprostým slovem. Psát přece umí každý a kameru zvládají i malé děti, tak co. Jde přece hlavně o management a marketing.

Navždy rád

Čtvrtek, 12 Leden 2012 00:00 Petr Bílek

Seděli jsme v Port Arthuru a někdo řekl: „Tak napíšeme Dannymu.“ „Jo,“ řekl jsem a složil účtenku s plotem pivních čárek do kapsy. „Z technickejch důvodů se to vodkládá do Vídně.“ Bylo moc velké blaho dívat se na zelenej kulečníkovej stůl a představovat si, jak to tady s Dannym rozbalovali před čtyřiačtyřiceti lety Benno, Lexa, Fonda, Harýk, Jindra a ostatní kluci. U stolu s náma byly místo Ireny, Heleny a Lucie Věra Nosková a jiný holky, na který zírali Jirka Rulf, Mirek Huptych, Pavel Verner a nevímkdo ještě. 

PF 2012

Čtvrtek, 05 Leden 2012 00:00 Petr Bílek

Není problém popřát vám hezký nový rok. Důležitější ale je něco pro vaše intelektuální pohodlí udělat. Zhruba před dvěma lety se začala psát nová kapitola příběhu Literárních novin a děje, jež se v ní zatím odehrávají, začínají ukazovat na dobrou budoucnost. Ne všichni, které by to mohlo zajímat, se o tom sice dověděli, ale tady je nutné mít trpělivost a spoléhat na vlastní síly a na přispění času. Pohled na první číslo nového ročníku vám napoví, že jsme se v žádném případě neusadili v představě, že jsme dokonalí. Přinášíme dávku změn, v nichž budeme ovšem plynule pokračovat a jež, jak doufáme, budou vstřícné k vašim přáním. 

strana 22 z 22

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz