Váhy nebo Štír



 

osmy den ilustraceLetošní listopad popojíždí na lodičkách po Vltavě. Vládne klimatický klid a ve slunečních paprscích poletuje hmyz. Vzácný lék proti podzimním depresím. Z koketních ranních mlh se vyloupne modrooký den, až by ho člověk stiskl do náručí, aby vydržel, aby neodešel, aby neskončil.

 

 

Pohledy obtěžkané historií tohle nevidí. Pohledy obtěžkané historií vidí rudě. V pohledech obtěžkaných historií neplane slunce, ale hněv. Největším nepřítelem myšlenek o dějinách je čas. Budoucnost přetváří minulost bez cizího přičinění a bez zábran. Na mentálním společenském orloji je listopad na Bílé hoře přemalován listopadem na Národní třídě. Velký říjen revoluční zmizel pod zvýrazňovačem října republikánské samostatnosti. Hořká pachuť února a března vypadají pro tuto chvíli stabilněji. Měsíce nám zkrátka znějí jako klávesy na pianu, tytéž měsíce rezonují pokaždé jinak, pokaždé podle toho, jak je čas přeladil. Národní vzpomínky kladené do kalendáře jako oblázky na hroby židovských hřbitovů občas někdo ukradne, jindy odsune stranou nebo překryje novým zdánlivě zajímavějším kamenem, aby následující perspektiva z většího odstupu prozradila, že šlo jen o zrakový klam, že jsme zaslepeně popletli rozměr památky s velikostí ruky, jež se za ni brala a jež vzápětí nenávratně zmizela v hlubinách zapomnění.

 

Pokud někdo z generace dnešních třicátníků vůbec tuší, co se v listopadu 1989 stalo, tak lituje. Litují, že propásli tak gigantickou šanci pro své facebooky a smartphony a že nikdy za jejich života se už nic podobně fotogenického neudálo. Kalba s kámoši nebo jízda mezi vagony metra? Slabá káva. Přemýšlivějším kybernautům z nich možná začne vrtat hlavou, jak sakra k něčemu takovému mohlo bez internetu vůbec dojít. Místo aby se lidi na Václaváku a na Letné fotili, zvonili klíči a byli off. Jak to mohli vydržet? Bez selfie.

 

Podle tradičního astrologického zvěrokruhu se klíčové události před devětadvaceti lety seběhly ve znamení Štíra. Leč podle skutečného astrologického zvěrokruhu spadá klíčové datum pod Váhy. Jako by to vyprávělo cosi o nejasnosti a kolísavosti chvíle, v níž se rodila demokracie. Se Štíry prý není lehké vyjít, mají paměť jako slon, jsou neuvěřitelně hákliví a berou všechno moc vážně. Váhy touží po harmonii, jsou tvořiví a mají smysl pro férovou hru. Když dáte pod kvočnu takhle odlišná vejce, vyklubou se nepodobná kuřata. Hledá-li se dnes, jestli a do jaké míry realizovala uplynulá desetiletí ideály, s nimiž vznikal nový režim, mělo by se říci, které z kuřat pouštíme právě do hry. A při poctivé odpovědi si pak každý musí přiznat, že je v konfliktu zájmů. Velké kuře doby pobíhá totiž po stejném dvoře jako kuřata našich privátních životů a buď se perou o potravu, nebo to větší vyhrabává výživné žížaly a dělí se aspoň občas s tím naším a občas ho přizve i ke společnému wellness popelení.

 

Také letošní listopad odpádluje řekou času a ani nám nezamává. Něčí memoáry po něm zbohatnou o účast na demonstraci. Někdo jej ani nepostřehne. Někdo zrovna počítá hypotéku, někdo právě krade. Takhle tady žijeme.

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 17 Listopad 2018 08:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB