Kalendář jako médium vlivu

Email Tisk PDF

osmy den ilustraceOd Německého kulturního fóra východní Evropy jsem dostal nástěnný kalendář na rok 2017. S překvapením jsem zjistil, co mi uniklo v dnešní mediální smršti kolem EET nebo kolem práva občanů zastřelit teroristu. Mohutná postava ministra vnitra by mi málem překryla postavičku jednoho německého augustiniánského mnicha. Dokonce i na Googlu se Martin Luther skrývá na druhém místě za televizním seriálem BBC Luther, který není o církevním reformátorovi Martinovi, nýbrž o mnohem slavnějším komisaři Johnovi.

 

 

Zkrátka a dobře jde o to, že v říjnu uplyne půl tisíciletí, co ve Wittenbergu zveřejnil Martin Luther svých 95 tezí jako podklad pro univerzitní disputaci o stavu soudobé církve. Vyvolal tím vlastně nezáměrně bouři v hlavách současníků a bez reformátorského projektu založil nakonec novou církev. Když mu vytýkali, že se inspiroval Husovým a Viklefovým kacířstvím, musel si kajícně přiznat, že je neznal, a svou díru ve vzdělání si doplnil a rád dal odpůrcům za pravdu. Hus i Luther pilně psali, a přesto byl dosah jejich myšlení rozdílný. Bylo to způsobeno jednak jazykem, který používali, Hus se pohyboval mezi latinou a češtinou, Luther oslovil věřící srozumitelnou němčinou. Jednak se výrazně proměnila dobová mediální scéna. Luteráni měli k dispozici knihtisk, takže se historicky bezprecedentně ukázalo, jakou sílu má tištěné slovo. Současně se však bohužel potvrdilo, že sebeušlechtilejší myšlenky, stanou-li se dogmatem, mají za následek tisíce mrtvých na popravištích a bitevních polích.
V roce 1904 napsal Max Weber knihu Protestantská etika a duch kapitalismu, kde se snažil doložit, že kapitalistickou společenskou formaci má na svědomí nová protestantská etika. Tato teze bývala různě interpretována a kriticky i nekriticky přejímána celé minulé století. Nedávno se na její verifikaci znovu vrhli akademici Barro a McCleary a český ekonom Aleš Michl shrnuje jejich závěry a zní to daleko méně kategoricky: „To, že člověk v ‚něco' nebo ,někoho' věří, ekonomický růst nesnižuje. Rovněž ani to, pokud si katolík nebo protestant občas zajde do ,svého' kostela. Zároveň ale vyšlo, že pokud se v daném národě začíná více a pravidelněji chodit například do kostela, utužuje se křesťanství, ale zpomaluje se ekonomický růst." Tak aspoň tohle nám v Čechách nehrozí.
Prahu považují autoři kalendáře za jedno z center evropského konfesijního dějepisu. Pohled na město ze třicátých let šestnáctého století, tedy z doby Lutherova života, který nabízejí, ukazuje útulné údolí plné hrázděných domů a s Hradem zdobeným věžemi podobnými, jaké známe ze Svaté Barbory v Kutné Hoře. Celé to působí velmi německy. Je doloženou věcí, že už předrudolfinská Praha spěla ke germanizaci právě vlivem reformačních náboženských proudů. Ochablost domácích elit a jejich sobecká zaslepenost vsadila na protestantský aktivismus, jemuž v rozhodujících chvílích Bílé hory se ukázala jako neschopná dostát. Jak se listuje kalendářem dál a dál, německá protestanská nostalgie sílí: Gdaňsk, Štětín, Vratislav, Sedmihradsko, Tartu, Besarábie, ruští Němci.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 09 Leden 2017 13:25 )  


Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB