Co najdete v Literárních novinách 6/2018



 

LtN č 6Červnové Literárky se ptají, jestli Česká televize pomáhá lepšímu porozumění světu. Šestice anketářů odpovídá velmi různorodě a Milan Knížák přitvrzuje akcenty svou titulní kresbou. Šéfredaktor Petr Bílek ve svém sloupku vypráví historku o mentálních mapách některých českých intelektuálů a smutně konstatuje, že Literární noviny se ocitly na jejich sankčním seznamu. Spisovatelka Irena Dousková komentuje v rozhovoru svou právě vydanou prózu Rakvičky a odmítá domněnku, že by trpěla nostalgií po socialistických dobách, do nichž děj knížky zasadila.

 

 


Europoslanec Jan Zahradil konstatuje ve své analýze, že Evropa a USA se ve svých vztazích ocitly na historické křižovatce. David Runciman v textu převzatém z The Wall Street Journal uvažuje o atraktivitě čínského modelu rozvoje a uzavírá, že Peking má něco, co jiní ne vždy nabízejí: Praktické a důsledně dosahované výsledky pro většinu. Vizi světa po zániku OSN nabízí ve sci-fi podobě Andrej Kortunov, generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní vztahy.


Příloha Divadlo se věnuje úctyhodné tradici českého loutkářství, jež bylo v roce 2016 zapsáno do světového kulturního dědictví. Zásadní stať o historii tuzemské loutky je z pera profesora Milana Knížáka, předního znalce v tomto oboru. Další text představuje hradecké marionetisty Věru Říčařovou a Františka Vítka, které redakce navštívila. Jiřina Hofmanová se ohlíží za festivalem Divadelní svět Brno a podnět představení Naše násilí a vaše násilí chápe ve smyslu výzvy k diskusi a nikoli ke spektakulárnímu přetlačování názorů a skandalizaci. Kromě toho nabízí příloha velký programový přehled letních divadelních scén.


Přílohu Interview otevírá rozhovor s plzeňským hercem a dramatikem Antonínem Procházkou, který v červnu nabídne premiéru své další hry. Kromě toho se tu představují polská spisovatelka Alexandra Cieslak a izraelský autor Dror Mišani. O dvaceti letech Česko-německého fondu budoucnosti hovoří jeho ředitel Tomáš Jelínek. Centrální pozici zaujímá pověstný francouzský ekonom Thomas Piketty, který v rozhovoru převzatém z německého týdeníku Der Spiegel vysvětluje, jak kapitál ujídá z budoucnosti.


Společnou přílohu Deníku a Literárních novin zdobí rozhovor s Františkem Tichým. Dostal Magnesii Literu za knížku Transport za věčnost, kde je místem děje válečný Terezín. Ale bohužel jsou v příloze i dva nekrology. Vladimír Karfík vzpomíná na Pavla Šruta a Petr Bílek na Philipa Rotha. A k tomu je třeba přičíst rozsáhlý diapazon knižních tipů.


Harmonie života upozorňuje na svých stránkách na návrat fytoterapie do našich dnů. Jedním z lékařů, kteří si ji oblíbili, je interviewovaný Jiří Landa.


Jak známo, finis coronat opus. Pátý sešit Českých osmiček tvoří text Jana Rychlíka o Pittsburské dohodě a Washingtonské deklaraci, přehled mezinárodních souvislostí Mnichova v podání Jana Kuklíka, souhrn posledního roku prezidenta Beneše z pohledu Jiřího Kociana a pikantní detaily přípravy srpnové intervence roku 1968 v nabídce Oldřicha Tůmy. Špičkoví odborníci ve špičkové obrazové ambaláži.


Literární noviny jsou věčným dokladem toho, že ne všechno, co se na novinových stáncích leskne, stojí za to.

 

 

Seznam prodejen, kde lze zakoupit Literární noviny ZDE

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 01 Červen 2018 13:42 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB