Co najdete v tištěných Literárních novinách 3 / 2018


LtN č 3Vaše znalosti jsou omezeny vaší schopností číst. Tento titulek z jedněch francouzských novin mi utkvěl v paměti a znovu ho oživila reportáž z Paříže, ve které Ladislava Chateau zaznamenává, jak příchod migrantů mění tradiční podobu města.

 

 

 

Povědomost o všedním dnu nad Seinou u nás nemáme, protože nám nikdo o něm nic ke čtení nenabídl, tudíž jsme si nemohli rozšířit své znalosti. Literární noviny tuto možnost nabízejí všem, kdo umějí číst. Text pod titulkem Právo, Povinnost a Důstojnost se dá najít jako bonus v příloze Divadlo, která už se stává pevnou součástí každého vydání. Tentokrát přináší recenzi kontroverzní inscenace Shakespearovy hry Něco za něco v Divadle pod Palmovkou, které pozvalo k hostování polského režiséra Jana Klatu. Kromě toho se věnuje situaci brněnského Národního divadla v rozhovoru s jeho ředitelem Martinem Glaserem.


Migrace a vůbec demografické přesuny se jako téma objevují i v dalších textech tohoto vydání. Především se Tereza Spencerová věnuje situaci čtyři roky po Majdanu a rýsuje obrysy příštího katastrofálního stavu ukrajinského státního útvaru. A dále se k migračnímu pokrytectví v Africe vyjadřuje mluvčí Federace mladých evropských zelených Fabian Wagner.


O Rusku, válce a vězení vypráví spisovatel Ivan Binar, jehož nový román Revoluce! se stal pro šéfredaktora Petra Bílka podnětem k rozhovoru s ním. Česká literatura si přichází na své zejména v příloze Biblio, kde se ke slovu dostávají spisovatel David Jan Novotný, nakladatelka Martina Špinková a mnozí další recenzenti.


Součástí vydání je druhý sešit Českých osmiček. Tento projekt vzniká ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a nabízí propojení dějinných událostí vygradovaných v klíčových letopočtech. Autoři nevnímají historii jako izolované děje, nýbrž rozprostírají síť zajímavých souvislostí mezi lety 1918, 1938, 1948 a 1968.


Část novin nazvaná Interview má dvě dominanty. Jednou z nich je rozhovor s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem převzatý z italského listu La Stampa a druhou interview s ruskou politoložkou Lilijou Ševcovovou z ukrajinského portálu Apostrof. Erdogan tvrdě formuluje turecká stanoviska vůči Kurdům a vymezuje se proti Trumpovu označení Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Ševcovová rozebírá rusko-americké vztahy a zasvěceně mluví o připravované nové velké dohodě. Kromě toho v příloze najdete rozhovor z německého týdeníku Der Spiegel s novinářem Sörenem Kittelem, jenž aktuálně rozebírá základní tragickou náladu Korejců nazývanou Han.


Harmonii života, přílohu věnovanou péči o duši a tělo, otevírá rozhovor se skotským básníkem Alanem Spencem. Ten se věnuje specifikům východní kultury a snaze o její průnik na Západ. Harmonie navíc přináší informace o uměleckých aukcích a o alternativních podobách života.


A na závěr přichází na řadu začátek. Václav Klaus a Jiří Weigl si ve vstupním článku všímají osudu politické levice a zdůvodňují, proč je pro produktivní práci politické scény tradiční pravolevé schéma stran důležité. K roli levice v poklidné době se v listu vyjadřuje i politolog Oskar Krejčí.


Vaše znalosti jsou omezeny vaší schopností číst.

 

Literární noviny lze koupit na těchto místech: ZDE

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB