Co najdete v tištěných Literárních novinách 1 / 2018

LtN č 1Nový ročník zahájily Literární noviny aktuální otázkou Ohrozí Andrej Babiš demokracii? Odpověď hledá vydavatel Miroslav Pavel spolu s publicistou Erikem Bestem a bývalým poslancem a velvyslancem Jaroslavem Baštou. Svým osobitým způsobem se k otázce staví kresbou Milan Knížák.

 

 


Celé tři tiskové strany věnovala redakce anketě, ve které se ptá, co oslovené osobnosti v tomto roce nejvíce zaujalo z české kultury. Odpovědi oscilují od nadšení až k hluboké skepsi. Zhruba stejný objem názorů chystá redakce k uveřejnění v čísle následujícím. Publikované texty zdaleka nejsou jen rekapitulací, mohou sloužit čtenářům k orientaci v ještě probíhajících akcích a zpestřit tak nadcházející sváteční prožitky.

 


Cenu německých knihkupců dostal rakouský spisovatel Robert Menasse a Literární noviny s ním přinášejí rozhovor, který se týká zejména současnosti a perspektiv Evropské unie. Jeho návrhy jsou pozoruhodné a fundované, protože osobně nahlédl dost hluboko do fungování evropských struktur a vytvořil si představu o jejich možnostech, když o problému napsal už dvě knihy.

 


Jak k německému sjednocení přispěly tajné služby NSR a SSSR, odhaluje s nebývalou otevřeností tehdejší mluvčí Michaila Gorbačova Andrej Gračov ve své knize Zkáza Sovětského svazu. Literární noviny přinášejí ukázku z jedné klíčové pasáže.

 


Nová příloha Divadlo se soustřeďuje na dění v brněnském divadle Husa na Provázku. Detailně analyzuje procesy, jež vedly v konečném důsledku k abdikaci ředitele Vladimíra Morávka, a současně recenzuje jeho poslední premiéru nazvanou Na protest: Pokoj lidem dobré vůně. Vstupní text Jana Kačera je svátečním vystižením smyslu divadla vůbec.

 


Nadstandard představuje v tomto vydání i příloha Pražská knižní revue věnovaná italské literatuře v českých překladech. Její editorkou je Alice Flemrová, přední překladatelka z této jazykové oblasti. Stačí připomenout jména Magris, Moresco, Carofiglio nebo Ferrante, aby se naznačilo, jak výživná je současná knižní produkce na Apeninském poloostrově.

 


Další mimořádnost nového ročníku LtN se týká osudových osmiček v českých dějinách. Seriál historických reminiscencí na léta 1918, 1938, 1948 a 1968 zahajuje příloha Obecní dům. Budova uprostřed Prahy byla místem, kde se rodila moderní česká státnost. Unikátní soubor dokumentů, jež redakce shromáždila, je dobrým vhledem do sto let starých dějů.

 


V pravidelné příloze Biblio vyhlásila redakce knihu roku. Stala se jí Kniha smíchu a zapomnění Milana Kundery. Důvody, proč právě tato kniha, jež vznikla de facto před čtyřiceti lety, si zaslouží toto ocenění, shrnují texty Petra Bílka a Sylvie Richterové. Dále se tu připomíná stoleté výročí narození německého držitele Nobelovy ceny za literaturu Heinricha Bölla. Rozhovor s jeho synem v tomto čísle přinášejí Literárky také. Vzpomíná se v něm na události po srpnové invazi spojeneckých armád v roce 1968 a na to, že Böll napsal z Prahy pro Der Spiegel reportáž.

 


Tereza Spencerová přivezla z Damašku interview s Alím Hajdarem, ministrem pro otázky národního usmíření. Ten vysvětluje, proč syrské tajné služby nepředávají Evropanům své informace o migrantech zapletených s terorismem. Říká, že teroristů máme v Evropě spousty. Z německého týdeníku Die Zeit citují Literární noviny části rozhovoru s newyorskou párovou terapeutkou Esther Perelovou, která tvrdí, že ženy touží po sexu s nějakým zlým chlapcem, ale žít by s ním nechtěly.

 


Jakou harmonii vnáší do života poezie, o tom hovoří v příloze Harmonie života Michael March, pořadatel pražského Festivalu spisovatelů.
Touto přímo štědrovečerní porcí čtiva slaví Literární noviny devátou desítku let své existence. Dobrou chuť.

 

Literární noviny je možné zakoupit ZDE

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB