Co najdete nového v Literárních novinách č. 8

 

LtN 8 2016Lze za politické rozhodnutí poslat politika za mříže? Mnohokrát se takto ptáme a nové číslo Literárních novin položilo tuto otázku a na ni se snaží najít odpověď právník Karel Havlíček.

 

 

 

„Politika je boj o moc, právo jen vymezuje pravidla, v nichž je určité chování společensky přijatelné… Trestní právo nikdy politiku ani o píď nepolepšilo, nespravilo, natož aby bylo schopno stát se samo nástrojem organizace, řízení a správy společnosti,“ dochází k jednomu ze závěrů Karel Havlíček. Na dané téma pokračuje politolog Zdeněk Zbořil v článku Mea maxima culpa, ze kterého citujme: „Jak formulovat ´otázku viny´ a definovat ´válečné zločiny´, když se ještě dnes snažíme brát vážně tezi Carla Schmitta, že „ke státu jako bytostně politické jednotě patří ius belli, tedy reálná možnost označit, v případě potřeby a z moci vlastního rozhodnutí, nepřítele a bojovat proti němu.“

Ti, kdo četli polemické příspěvky k tématu migrace od exprezidenta Václava Klause a česko-německé historičky Evy Hahnové, budou potěšeni pokračováním polemiky, a to od historika Aleše Valenty, který je zaměstnancem Institutu Václava Klause. Svoji polemiku nazval „Potíže Evy Hahnové s migrací“ a píše:  „Eva Hahnová patří k těm, kteří jsou s vývojem v Evropě a Německu spokojeni. Raduje se, že Evropa se zbavila špatných tradic, takže je nyní „daleko“ zdravější, než jak ji znali naši předkové.“ K tomu se řečnicky ptá: „Opravdu neví (Hahnová), že to byl zdroj fundamentálního hodnotového zvratu, k němuž nedošlo přes noc, jenž dozrál v dnešním Německu do podoby radikálního rovnostářství, feminizace, homosexualizace a zpochybnění základních morálních hodnot…?“.

Dva oponenti bývalého režimu - MUDr. Jan Příbaň a PhDr. Jan Tesař (lékař a historik, přežívající účastníci tzv. ideodiverzního centra kolem časopisu Dialogy, který vycházel v 80. letech v Paříži jako samizdat, se sešli k výročí své skupiny a diskutovali o současnosti. Literárky jejich diskusi přinášejí. Zde je jeden z názorů : „Co se to dnes děje s naší zemí a světem… Hlavní rys celé té doby je neoliberální převrat. Vývoj se teď neubírá doleva… kyvadlo jde opačným směrem a zatím se ho nepodařilo zastavit. Ve skutečnosti to žádný ekonomický liberalismus není. Kdo a kde vidí volný trh? Nazývají se snad tak bilionové státní subvence bankám?“

Výše uvedená diskuse je vedena rozhovorem obou zúčastněných a rozhovorům je taktéž věnován další sešit Literárních novin - „Interview“. Jeho úvodní rozhovor patří bývalému řediteli tajné služby amerických ozbrojených sil Miku Flynnovi, který se stal poradcem prezidentského kandidáta Donalda Trumpa pro zahraniční politiku. V rozhovoru vysvětluje, proč obdivuje autoritativního Trumpa a považuje minulou americkou zahraniční politiku za katastrofální. Do „odvětví“ zahraniční politiky patří i další rozhovor pro změnu s poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina Sergejem Karaganovem. Rozebírá vztahy mezi Ruskem a NATO. Mimo jiné říká: „Smyslem sankcí je dovést Rusko ke změně režimu.“

Zatím můžete namítnout, že je to samá politika a žádná literatura nebo umění! Vzhledem k tomu, že se blíží začátek olympijských her je „otvírák“ přílohy Biblio věnován literární i výtvarné tvorbě kolem našeho nejslavnější běžce Emila Zátopka – zkrátka Emil je letos v kurzu.

Norský spisovatel Karl Ove Knausgard si svým autobiografickým románem Můj boj vysloužil přirovnání k Marcelu Proustovi. Je to již jeho třetí dílo a jistě vás zaujme jeho recenze. Další literární recenze patří knize, kterou lze nazvat „plod“ polské školy reportáže, která se vyznačuje texty z pomezí publicistiky a literatury. Jde o knihu s názvem Vrah z města meruněk od Witolda Szablowského, který čerpal materiál z Istanbulu například tím, že ve spacáku strávil celý týden v jednom ze zdejších parků – živém místě setkání a demonstrací.

Literatuře je věnována také příloha Harmonie života, a to hned úvodní rozhovor se spisovatelem Alexandrem Münninghoffem o jeho románu Pokračovatel rodu, ve kterém popisuje bizardní osudy členů nizozemsko-ruské rodiny. V téže příloze se dozvíte, že v Paříži byla otevřená výstava „Za Československo – Pocta neexistující zemi“, která představuje originály našich předních malířů – již klasiků výtvarného umění (Kupka, Šíma, Toyen a dalších).

Nakonec: Literární noviny č. 9 vycházejí ve čtvrtek 25. srpna a najdete je na pultech ZDE uvedených prodejen.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 28 Červenec 2016 11:46 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB