DISKUZE: Je ekonomická demokracie jen chiméra?

Email Tisk PDF

diskuze Bednář HrubecMyšlenka všeobecného neboli také nepodmíněného základního příjmu představuje naplnění snu o spravedlnosti a o neomezené nebo jen málo omezené lidské svobodě, protože zajištění základních materiálních podmínek je předpokladem lidské svobody. Ekonomické a společensko-politické podmínky ale dlouho nebyly dostatečně zralé, a tak se tato idea do odborných a politických diskusí dostávala jen pozvolna. Až v posledních desetiletích se jí chopili političtí teoretici a aktivisté, kteří ji zasazují do rámce rozvoje ekonomické demokracie. Dodnes ale vyvolává vášně, jak je patrné i z diskuse Marka Hrubce a Miloslava Bednáře.

 

 

Marek Hrubec (ředitel Centra globálních studií – společného pracoviště Filosofického ústavu AV ČR a UK v Praze, rektor East Africa Star University (Burundi). V ČR koordinátor celoevropské akce za všeobecný základní příjem):

Základní příjem je ekonomickým prvkem, který se vztahuje k politické demokracii, prvkem, který umožňuje, aby všichni mohli skutečně demokraticky politicky participovat. Je to návrh na občanské právo, neboť umožňuje výkon demokracie v občanském a politickém smyslu. Kromě toho umožňuje realizaci spravedlnosti, především práva na život a na důstojný život. Kdybychom tedy chtěli definovat, nepodmíněný neboli univerzální základní příjem je taková finanční částka, která je v pravidelných intervalech (nejlépe měsíčně) vyplácena každému občanovi a občance státem (nebo jinou teritoriální jednotkou, například krajem či Evropskou unií). Jak již naznačuje název „nepodmíněný“, není na rozdíl od obvyklých sociálních dávek ničím podmíněná.

 

Miloslav Bednář (pracovník Filosofického ústavu AV ČR, místopředseda Strany svobodných občanů):

Jsem zásadním odpůrcem univerzálního základního příjmu. Myslím si, že způsob, jakým toto téma kolega Hrubec uvedl, ukazuje, v čem spočívá jeho zásadní omyl: v záměně ekonomiky a politiky. Pokud se například tvrdí, že jde o ekonomickou demokracii, pak existuje oprávněná námitka, která říká, že ekonomika a politika, respektive demokracie, jsou přísně oddělené sféry, ale to neznamená, že by se neovlivňovaly. Avšak to, že se ovlivňují, ještě neznamená, že lze mluvit o ekonomické demokracii, tj. o sloučení obou těchto sfér. Když zde kolega Hrubec mluvil o tom, že státy rozhodují o rozpočtu, to není žádná ekonomická demokracie, ale jde jednoduše o vliv politiky na ekonomiku. Stát rozhoduje, jaké jsou daně, stát rozhoduje, jaký bude rozpočet. Ekonomika také působí na politiku, ale toto vzájemné ovlivňování neznamená, že se nejedná o jasně oddělené sféry. Ani družstevníci, kteří rozhodují o majetku a věcech svého zájmu, nepředstavují ekonomickou demokracii, ale jednají fakticky jako ekonomové. V opačném případě bychom museli za ekonomickou demokracii považovat například i orgány akciové společnosti. Dále, základní odůvodňující myšlenka všeobecného základního příjmu říká, že aby se lidé mohli plnohodnotně účastnit politického života a naplňovat své občanství, musí jim stát vyplácet jakousi automatickou rentu. Utopické je ale předpokládat, že většina lidí tyto peníze použije, například aby měla čas někam kandidovat. Udělají to jen ti, co budou chtít, a ti se budou snažit prostředky získat sami. Pro ty, kteří nemají na uspokojení základních životních potřeb, existuje záchranná sociální síť. Být příznivcem záměru, aby stát poskytoval každému nějaké základní prostředky automaticky, je nejlepším způsobem, jak zařídit závislost na státu, a tak občany de facto připravíme o svobodu.

 

Zhlédněte část této diskuze na videu. Obsáhlý výňatek můžete rovněž číst v Literárních novinách č.1 Na našich webovských stránkách (vpravo dole)  můžete  hlasovat v anketě, ke kterému z názorů se přikláníte.

 

VIDEO

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 19 Leden 2015 11:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz