Literatura

Miloš Mendel: Arabské jaro

Miloš Mendel: Arabské jaro

Sobota, 29 Srpen 2015 07:53 Výběr - IM

Eufemistický výraz „arabské jaro“ se stal všeobecně užívaným klišé pro politický a ideologický vývoj v zemích Blízkého východu a severní Afriky od ledna 2011. Jaký proces se tehdy začal v některých oblastech odvíjet? Autor nabízí českému čtenáři koncizní a syntetický výklad o historickém, sociálním a kulturním pozadí současného vývoje na Blízkém východě. Podává výklad specifických rysů arabské politické kultury, problematiky lokálních identit tamějších společností, odlišností oblastí arabského světa a konfrontace „sekulárních“ ideologií autoritářských režimů a tradičních monarchií s nevyhnutelným procesem islamizace arabských společností, a to v kontextu mezinárodní politiky od dob kolonialismu až do žhavé současnosti.

Shelly Kingová: Okamžik všeho

Shelly Kingová: Okamžik všeho

Pátek, 28 Srpen 2015 11:23 Výběr - IM

Nezaměstnaná IT specialistka, krachující antikvariát, stará kniha a láska dvou lidí, kteří se nikdy osobně nesetkali…

Krátký rozhovor s nezdolným Vlastislavem „ABC“ Tomanem

Krátký rozhovor s nezdolným Vlastislavem „ABC“ Tomanem

Pátek, 28 Srpen 2015 07:31 Ivo Fencl

Jest aktivním i jako člen své velké rodiny, ale i coby dlouholetý důchodce; je aktivní jako spisovatel, je aktivní jako scenárista a je aktivní jako poradce časopisu ABC, který mu bylo ne snad celým životem, avšak valnou jeho část naplnil.

Kříšení Milénia

Kříšení Milénia

Čtvrtek, 27 Srpen 2015 07:39 Ivan Matějka

Kde je čtvrtá kniha? Tato otázka se dlouho vznášela nad předčasně ukončeným dílem švédského spisovatele a publicisty Stiega Larssona. Ze své knižní série nazvané Milénium stihl zcela dokončit tři díly – vyšly ovšem až po jeho smrti. Čtvrtá kniha byla, podle rozličných svědectví lidí, kteří měli k Larssonovi velmi blízko, z části hotova.

David Lagercrantz: Dívka v pavoučí síti (Milénium 4)

David Lagercrantz: Dívka v pavoučí síti (Milénium 4)

Čtvrtek, 27 Srpen 2015 07:22 Výběr - IM

 

Svět, který stvořil švédský autor Stieg Larsson ve třech knihách Milénia, je tak podmanivý a jeho postavy tak silné a živé, že není divu, že se vydavatel rozhodl uvést jej do života znovu. Autor se však mezinárodního úspěchu svého díla již nedočkal. Napsání dalšího, čtvrtého svazku se proto ujal jiný úspěšný švédský spisovatel David Lagercrantz, u nás známý životopisem skandinávské fotbalové legendy Já jsem Zlatan Ibrahimović.

Gunstein Bakke: Maud a Aud (Román o silničním provozu)

Středa, 26 Srpen 2015 15:10 Výběr - IM

 

Maud a Aud by mělo být povinné čtení pro každého, kdo plánuje usednout za volant ... Maud a Aud je kniha o správném opakování chybných výkonů aneb dá-li se nepřízeň osudu zpětně vymazat... Maud a Aud je ontologické road movie.

Deník Davida Lagercrantze

Středa, 26 Srpen 2015 07:31 Výběr - IM

Švédský novinář a spisovatel David Lagercrantz, který dopsal čtvrtý díl knižní série Milénium, si během své práce na románu vedl deník. Originální text vyšel poprvé v listu Dagens Nyheter 2. srpna 2015.

Munro Saki jako neplebejský O. Henry

Úterý, 25 Srpen 2015 08:51 Ivo Fencl

Povídky od Munra Sakiho česky vyšly počínaje rokem 1961 ve čtyřech výborech včetně letos pořízeného Vola v chryzantémách. Dotyčný Vůl reprezentuje aktuální přívažek a odlišuje se od dosavadních souborů Kruté šprýmy, Léčba neklidem a Hranaté vejce především tou zvláštností, že každou z pětadvaceti povídek přeložil někdo jiný. Stalo se – a došlo k tomu v rámci projektu Translating Saki pořádaného Ústavem translatologie na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Snad i kvůli zajímavosti uvedu začátek nejznámějšího Sakiho hororu Sredni Vaštar (podobá se pracím H. P. Lovecrafta a byl zfilmován také u nás) nejprve ve starším překladu Františka Vrby (1968) a pak v letošní verzi Jana Tichého.

Michael Třeštík: Ta možnost tu prostě je

Úterý, 25 Srpen 2015 08:38 Výběr - IM

Nová kniha prozaika a milovníka výtvarného umění propojuje autorův humor, optimismus a víru, že není nic nemožné. První část knihy nazvaná Max Schmidt na singlu představuje devět esejů o obrazech, které autora zaujaly a přivedly ho na zajímavé a překvapivé souvislosti. V druhé části, která nese název Jak jsem zabil inženýra pak autor se zábavnou sebeironií popisuje svízele originálního experimentu, který sám na sobě vykonal. Rozhodl se totiž, že z „výzkumných“ důvodů začne sám malovat. Střetnutí autorovy teoretické a umělecko-historické erudice s prázdnou plochou plátna a papíru je zdrojem nejenom neotřelého myšlení o podstatě umění, ale i komických situací. Publikaci, podobně jako i další Třeštíkovy knihy z posledních let, vydává nakladatelství Gasset.

strana 181 z 241