Recenze

Hrůzná poušť Yondo za Dveřmi na Saturn

Hrůzná poušť Yondo za Dveřmi na Saturn

Pondělí, 02 Červenec 2018 06:01 Ivo Fencl

 

Clark Ashton Smith (1893-1961) už byl tady připomenut, a to i ukázkou: ZDE. To jméno pěkně zní, ale jistěže jak komu. Ve středoevropských končinách populární není. A psal brak. S výjimkami. Z prachu braku se totiž občas zdvihlo víc. Znalci vám řeknou, kolikrát měl Ashton to štěstí. Jenže problém! Co znalec, to jiné číslo.

Petr Žantovský: Chvála hranic

Petr Žantovský: Chvála hranic

Středa, 27 Červen 2018 05:18 Petr Žantovský

Konrad Paul Liessmann se ve své knize Teorie nevzdělanosti, navzdory své předchozí dlouholeté zálibě ve studiu klasických filosofů (od Nietscheho po Marxe) projevil jako občan, kterému nejsou ani trochu lhostejné zničující trendy a fenomény, které se dějí kolem nás, bez nás a proti nám.

Život není zkrátka fér

Život není zkrátka fér

Středa, 20 Červen 2018 07:32 Petr Žantovský

 

Věta z titulku pochází z promluvy jedné z postav pohádkové ságy o Harry Potterovi. Do nadpisu této recenze jsem ji nevtělil náhodou. Pohádkové příběhy mají mít očistnou funkci na mysl čtenáře: zde je zlo a zde dobro, jak se ukáže. A dobro zvítězí, protože jinak by to nebyla pohádka.

„Milý Honzo, umřels, nebo co?“

„Milý Honzo, umřels, nebo co?“

Čtvrtek, 14 Červen 2018 06:58 Petra Moravcová

 

Každý, kdo čte rád knihy o knihách, by neměl opomenout korespondenci dvou vynikajících překladatelů a básníků Jana Zábrany (1931–1984) a Antonína Přidala (1935–2017), uspořádanou literárním historikem Jiřím Opelíkem do svazku nazvaného Když klec je pořád na spadnutí (nakl. Torst).

Praha, město sta věží a stovek kaváren

Praha, město sta věží a stovek kaváren

Pondělí, 11 Červen 2018 08:41 Petr Nagy

 

Kniha historičky umění Evy Bendové (*1976) s názvem Pražská kavárna – minulost a současnost (Verzone 2017) naštěstí nemá nic společného s dnes hojně skloňovaným zpolitizovaným pojmem „pražská kavárna“ (jak hned na začátku podotýká sama autorka), nýbrž pojednává o kavárenských podnicích, které již po tři století spoluutvářejí jedinečného genia loci české metropoli. Přesnější titul by ostatně zněl „Pražské kavárny“, neboť dotyčná publikace je vskutku spíše čtivým průvodcem po jednotlivých kavárnách a jejich historii, než-li odbornou monografií věnovanou fenoménu samotnému. Tomu se ostatně Bendová věnovala (spolu s dalšími autory) již v knize Pražské kavárny a jejich svět (2008), která vyšla u příležitosti stejnojmenné výstavy v Muzeu hlavního města Prahy.

V Česku s našimi démony

V Česku s našimi démony

Úterý, 05 Červen 2018 08:37 Petr Žantovský

 

Loňský čtyřicátník Jan Stern je novinář, spisovatel a člověk s věru neobvyklým smyslem pro humor. Po studiích na UK v Praze se několik let soustavně věnoval jedné z největších perzifláží, co česká paměť pamatuje. Vydával se, naoko zcela vážně, za postmoderního myslitele („freudiána“) a vydal v tom duchu několik publikací (Média, psychoanalýza a jiné perverze, 2006, Totem, incest a odkouzlení buržoazie, 2007, Psychoanalýza všednosti, 2010 atd.).

Know-how starého prasáka: Charles Bukowski píše O psaní

Know-how starého prasáka: Charles Bukowski píše O psaní

Pondělí, 04 Červen 2018 07:07 Lucie Palkosková

 

Nakladatelství Argo vydalo nový titul ze své „řady Bukowski”. Jmenuje se lakonicky O psaní a na rozdíl od stejnojmenných knih od jiných autorů na čtenáře tentokrát nečeká snadno stravitelná kuchařka rad o řemesle, nýbrž posmrtný výběr z autorovy osobní korespondence mezi lety 1945–1993, mapující těžké začátky Bukowského kariéry i jeho postupný přerod v literární celebritu.

Mytický pérák – obávaný přízrak i neohrožený superhrdina

Mytický pérák – obávaný přízrak i neohrožený superhrdina

Úterý, 29 Květen 2018 05:19 Eliška Dubcová

 

V nultých letech tohoto století se dočkal renesance mýtus o pérákovi, legendě populární kultury, stereotypně spojované především s obdobím Protektorátu. Postava skákajícího fantoma však neunikla ani zájmu badatelskému, byť doposud pohříchu nepříliš velkému. Pražský etnolog a folklorista Petr Janeček (*1978), autor proslulých sanitkovských cyklů, se motivu péráka intenzivněji věnoval od roku 2004, první vyprávění o tomto fantomovi uveřejnil o tři roky později v souboru Černá sanitka: druhá žeň (2007) pod názvem Pérák, ukradená ledvina a jiné příběhy. Svodem jeho soustavného zájmu o pérákovský fenomén je pak loňská publikace Mýtus o pérákovi: městská legenda mezi folklorem a populární kulturou (Argo 2017).

Niklas Luhmann: Realita masmédií

Niklas Luhmann: Realita masmédií

Pondělí, 28 Květen 2018 06:28 Petr Žantovský

 

Společnost a komunikace, dvojice slov, jež patří v současnosti k nejfrekventovanějším. Společnost ve smyslu společenství už není definována – tak jako dříve – jen ekonomickými, demografickými, historickými, kulturními atd. předpoklady a determinanty, je to v současnosti především množina komunikujících subjektů. Někdy účelově a smysluplně, jindy také účelově, ale manipulativně, a ještě jindy takříkajíc „jen tak“, balastně. Komunikací se udržuje duševní, ale někdy i sám fyzický život společnosti. „Nelze nekomunikovat“, tvrdil americký psycholog rakouského původu Paul Watzlawitck. A dodával: „Každé chování má charakter sdělení, je komunikativní. V mezilidském, sociálním kontextu nelze nekomunikovat. I odmítnutí vyslat nebo přijmout sdělení komentuje vztah lidí, kteří jsou v kontaktu.“

strana 3 z 35

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB