Se zlem by člověk neměl bojovat sám


V roce 1990 vydal své první verše, píše básně i prozaická díla pro dospělé čtenáře a v roce 2012 se stal bestselerem jeho životopisný román Návrat Krále Šumavy: román o Josefu Hasilovi. Téměř třicet let od vstupu do české literatury ale trvalo spisovateli, výtvarníkovi a učiteli Davidovi Janu Žákovi (*1971), než přišel s debutem pro děti. Příběh Zmizení Edwina Lindy (Albatros 2019) vyprávěl výtvarníku Jindrovi Čapkovi, kterého zaujal natolik, že se sám nabídl jej ilustrovat. Oceňuje v něm hlavně spád a atmosféru.

David Jan Žák. Foto: Profimedia

 

Tak vznikla útlá knížka s mnoha krátkými kapitolami a s obrázky dotvářejícími prostředí i náladu, která by mohla zaujmout i takzvané nečtenáře, tedy ty, kdo na své cestě zatím nepotkali tu správnou knihu, jež by rezonovala s naladěním jejich formující se osobnosti.

Pokud překonáte několikpočátečních stránek popisu a seznamování s hlavními postavami příběhu, potom už nemáte šanci se zastavit. Děj vás pohltí, gradace napětí nedovolí přestat číst.

David Jan Žák: Zmizení Edwina LindyEdwin Linda prožívá velmi těžké období: jeho otec před rokem zmizel za zvláštních okolností a maminka po autonehodě leží v kómatu. Jedenáctiletý drobný kluk, introvert stále doufající v návrat otce momentálně žije u svého dědečka v drážním domku na kraji města. V místní škole nastoupil do šesté třídy. Nemá kamarády a svým uzavřeným chováním odrazuje i ty, kteří by s ním rádi přátelství navázali. Trpělivá je jedině Anežka, spolužačka, s níž sedí v lavici. Brzy je spojí jejich společná záliba – žánr fantasy v knižní, filmové i herní podobě – a stanou se nejlepšími kamarády.

Navzájem se navštěvují a Edwin ukáže Anežce nejen fantastický ráj, který si na půdě dědova domku vytvořili s tátou, ještě když tu byl, ale nakonec jí prozradí část tajemství, kvůli němuž jej pronásleduje Stejkoza, největší rváč a násilník ve škole. Stejky a jeho nohsledi šikanují Edwina od samotného počátku; tato čtveřice sedmáků, sígrů bez skrupulí, stupňuje své násilí, až Edwin skončí v nemocnici… Na Edwina však nedoráží jen reálný svět a spolužáci, útočí na něj také temné síly. On si však nestěžuje a nežaluje. Uvědomí si, že se musí zlu a neznámu postavit čelem a bojovat. Koneckonců vzor má v hrdinech svých milovaných fantasy knížek. Zvolil však tu nejlepší cestu?

D. J. Žák přiznává ovlivnění Jaroslavem Foglarem, s nímž se setkal osobně a který byl pro něj velkou autoritou. A není obtížné najít v jeho knize řadu analogických motivů s Rychlými šípy. Třeba Hugo Marn z osmičky alias Ptáček, samotář a trochu podivín, asociuje Mirka Dušína. A Stejkoza a jeho parťáci, to je Bratrstvo kočičí pracky v nejnaturalističtější podobě: kluci, kteří se před ničím nezastaví – pronásledování slabších spolužáků je jejich hobby. Nebo blíže nespecifikované, trochu tajemné místoděje, byť zde zasazeno na Šumavu… Možná nejde o náhodu, že Zmizení Edwina Lindy vychází vzápětí poté, co si milovníci foglarovek připomněli osmdesát let od chvíle, kdy začaly vycházet příběhy Rychlých šípů (prosinec 1938).

Ovšem Žákův příběh je zcela současný, děti v něm žijí v jednadvacátém století, milují fantasy, používají mobil a počítač, často neuznávají autoritu školy a šikana je ve školním prostředí mnohdy na denním pořádku. Děvčata, což je nezanedbatelná proměna oproti foglarovským příběhům, tady hrají stejně důležitou roli jako kluci, a jsou jim rovnocennými parťáky.

Hrubost, někdy až surovost dnešního reálného světa se v příběhu prolíná s vypravěčskou imaginací. Autor je schopný mystifikátor a svůj magický realismus používá velmi zdatně i v příběhu jedenáctiletého kluka. Vypůjčuje si skutečné historické postavy, neobvyklé místní názvy, oblíbené autory i jejich knihy a mixuje vše s vlastní fantazií, dobře fabuluje, používá teenagerovský slovník a syntax přijatelnou i pro méně zdatného čtenáře.

Kniha má navíc otevřený konec – hlavní hrdina zmizel. Čtenář se může jen domýšlet, použít vlastní obrazotvornost. Opravdu jej pohltily tajemné světy propojené branami v podobě vzdušných vírů a přenesly jej do jiné dimenze? Autor tvrdí, že jde o první část trilogie Tromby. Nezbývá než si počkat na další díl. Pane Žáku, prosím, pospěšte si s pokračováním!

 Ukázku z knihy si můžete přečíst ZDE.

 

Ilustrace Jindra Čapek, nakladatelství Albatros, Praha, 2019, váz., 168 stran, pro čtenáře od 10 let.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP