Nejlepší loňská kniha: Krutý pohled do očí sobě a době


Spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková se nebojí promluvit. Ve svém mnohovrstevnatém románu Hodiny z olova, jehož název pochází z básně Emily Dickinsonové, se mistrnou prací s jazykem strefuje do neduhů současné společnosti. A daří se jí to opravdu náramně. I když to není právě příjemné a lehké čtení.

Peking. Foto: Yolanda Sun, Unsplash

 

Román Hodiny z olova, vydaný nakladatelstvím Host, vyčnívá mezi ostatními českými prózami posledních let nejen svou monumentalitou (má přes 750 stran!), ale především tím, že rezonuje tématy dalece přesahujícími hranice států. Globalizace, sexismus, rasismus, nacionalismus, komunismus, kapitalismus, klientelismus. To vše se spojuje v knize, jež naléhavě nutí k rekapitulaci vlastního života a názorů a skýtá možnost vydrápat se z českého bahna a zapouzdřenosti uprostřed Evropy. „Ve městě Pekingu jde o život. Ve městě Praze si na aktivisty hrají.“

Radka Denemarková: Hodiny z olovaDenemarková nešetří politiky, kritizuje jejich servilitu, strefuje se do povrchnosti mileniálů, kárá a komentuje, až nit nezůstane suchá. A hodiny z olova stále připomínají, že čas neúprosně plyne kupředu. Jenže kam vlastně? Evropské hodnoty vycházející z antické filozofie autorka konfrontuje s čínskou realitou, s učením Konfucia, potlačením individuality na úkor bezduchého ekonomického profitu. Stát proti duši. Duší proti státu.

U nás v Evropě se potýkáme s krizí jazyka, vyprazdňováním významu, ztrátou smyslu. Čínská realita je naprosto odlišná: totální policejní stát, atmosféra strachu, nedůvěra, mnohovrstevnatá společnost podrobená důmyslnému systému kontrol a sledování občanů fyzickou, elektronickou i psychickou cestou. Nevhodně vyřčené slovo a „nesprávná“ literatura znamená v Číně rozdíl mezi životem a smrtí.

V románu se nejedná pouze o vztah západního světa k přehlížené, avšak ekonomicky stále silnější Číně, jde tu o bytostný vztah obyvatel Číny k sobě samým, o diktát moci a zvůle nad vlastními občany, kdy je lidská duše devalvována na pouhou matérii, kolečko v soukolí. Skrze vztahování se k světu za Velkou čínskou zdí se toho dozvíme sami o sobě mnohem víc, než bychom možná čekali.

Skrze druhého seznáš, kým jsi ty, říká Montesquieu v Perských listech. Něco podobného hlásají i postavy románu Radky Denemarkové. Kdo vlastně jsme? A jaká byla ta naše komunistická totalita, kterou stále omlouváme naše současné společenské problémy? Za naši duševní, mravní a společenskou zaostalost, neobezřetnost, ano i malost, bezcennost můžeme být v porovnání se současnou podobou čínské totality nakonec ještě rádi. Nakonec přeci, jak se píše v úvodu knihy: „Všechno je pravda. Sny nelžou.“ Každého člověka totiž čeká jeho hodina z olova… Pokud ji přežije.

Autor je studentem bohemistiky na FF UK.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB