V hlavní roli románu Bratři je Čína a její proměny


Dvoudílný román Bratři pokrývá období čínských dějin od doby před počátkem Kulturní revoluce (1966–1976) přes Teng Siao-pchingovy ekonomické reformy v 80. letech 20. století až k přeměně Číny v moderní konzumní společnost ve století jedenadvacátém.

Chaj-kchou, Čína. Foto: Denny Ryanto, Unsplash

 

Tyto přelomové dějinné události sledujeme na osudech dvou nevlastních bratrů Plešouna Li a Sung Kanga, ale v určitém slova smyslu bychom mohli říci, že hlavní hrdinkou románu je právě Čína a její proměny.

První díl románu se odvíjí na pozadí Kulturní revoluce, během níž Jü Chua vyrůstal a která se promítá i do jako další tvorby. V Bratrech autor nešetří velmi brutálními popisy násilí, ponižování či mučení. I do této části knihy nicméně proniká komika a specifický humor zosobněný především postavou Plešouna Li, který má již od útlého věku „sexuální apetit“ a v pubertě se nechvalně proslavil očumováním ženského pozadí na toaletách.

Druhý díl románu popisuje ekonomický vzestup Číny a její modernizaci. Z Plešouna Li se postupně stává jeden z nejbohatších mužů Číny, naopak jeho poctivý a nepraktický bratr Sung Kang není schopen najít si v modernizující se Číně své místo. Zde je nasnadě paralela mezi Sung Kangem jako starou (maoistickou) Čínou a Plešounem Li zosobňujícím Čínu moderní, která je dravá, úspěšná, ale také bezohledná a zkorumpovaná.

Dva díly románu jsou velmi odlišné a čtenář se proto v určitých momentech neubrání otázce, zda se skutečně jedná o stejný román od téhož autora. Zatímco první část je velmi realistická až naturalistická, druhá část se vyznačuje přemrštěností a absurditou. Některé situace jsou natolik absurdní, že nad nimi zůstává rozum stát – za příklad může posloužit Všečínská olympiáda panenských blan, kterou pořádá Plešoun Li. Právě nadsázka a absurdita však Jü Chuovi slouží jako vhodný prostředek ke kritice současné Číny a přehnaného materialismu a konzumerismu.

Jü Chua: BratřiDůležitou nit táhnoucí se celou knihou představuje bratrská láska, jež sice prochází mnohými zkouškami, ale těžké dětství, které bratři zažili v období Kulturní revoluce, je spojilo poutem, jež není možné zpřetrhat. Komplikovanost jejich vztahu vychází mimo jiné z odlišné povahy obou bratrů. Zatímco Plešoun Li je vychytralý, dravý a sobecký, Sung Kang je uhlazený, stydlivý a svědomitý. I když jsou postavy bratrů vystavěny na principu kontrastu, nedá se říci, že se jedná o figury černobílé. Ačkoli se charakter Plešouna Li nejeví být příliš lichotivým, nelze jej považovat za vyloženě zápornou postavu, naopak je to právě on, kdo si často získá čtenářovy sympatie na úkor svého poctivého bratra.

Román vyznačující se převahou hovorového jazyka a velkým množstvím vulgarismů se pohybuje na pomezí komedie (či dokonce frašky) a tragédie, hranice mezi nimi je však velmi tenká a prostupná. Vedlejší postavy vystupující v románu působí spíše jen jako karikatury – pro každou je typická určitá vlastnost a v průběhu děje se příliš nevyvíjí. Tyto figury jsou však pro román stěžejní, jelikož se stávají komentátory četných událostí v městečku Liou. Často se vyskytují ve větším počtu, baví se na úkor druhých, roznášejí drby a mají v oblibě Plešouna Li právě proto, že se již od útlého věku stará o jimi tolik vyhledávaný rozruch.

Při návštěvě České republiky Jü Chua v jednom rozhovoru uvedl, že „Číňané za čtyřicet let prožili všechno, co Evropané za čtyři staletí“, a právě těchto čtyřicet klíčových let se autorovi podařilo v satirickém románu Bratři věrně zachytit. Stejně jako se měnila podoba Číny, mění se i styl jeho románu – od naturalistické polohy až po nadsazený popis absurdní reality.

Zejména druhý díl románu může být proto pro čtenáře, kteří jsou s Jü Chuovou tvorbou obeznámeni, poměrně překvapivý, ale v kontextu autorova díla (i dotyčného románu jako celku) se jedná o zajímavý posun. Román se svérázným hlavním hrdinou, nabízející nevšední pohled na proměnlivou a absurdní tvář Číny, ovšem snadno zaujme i čtenáře Jü Chuovu tvorbou dosud nepoznamenané.

 

Ukázku z knihy si můžete přečíst ZDE.

Jü Chua (*1960) patří mezi nejvýznamnější současné čínské spisovatele a není neznámý ani českým čtenářům. Česky doposud vyšly autorovy romány Dva liangy rýžového vína (Dokořán 2007), Žít! (Verzone 2014) a Den sedmý (Verzone 2016). Jü Chua se literární tvorbě věnuje od 80. let, kdy publikoval avantgardní povídky charakteristické svými popisy násilí a brutality, které vznikly jako podnět na jeho bezprostřední zkušenost s Kulturní revolucí. Počátkem 90. let nicméně od avantgardní tvorby upustil a věnoval se především realistické próze. Román Bratři (1. díl 2005, 2. díl 2006), který se v mnohém vymyká jeho předešlé tvorbě, vyšel čínsky ve dvou dílech. Česky letos vydalo oba svazky společně nakladatelství Verzone v překladu Petry Martincové.

Jü Chua: Bratři. Přeložila Petra Martincová, nakladatelství Verzone, Praha, 2019, váz., 720 stran.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB