Zábavný obrázek našeho světa ve fejetonech Jana Flašky


Fejeton je útulný publicistický žánr, který čtenáře osvěží a autor ho může využít k oddychu při práci na náročném textu nebo jako přivýdělek. Kromě novinářů a spisovatelů se psaní fejetonů věnují i různé celebrity, které v nich většinou seznamují čtenáře s banalitami ze svého života. Fejetony tedy stále potkáváme v periodickém tisku i v rozhlasovém vysílání a poměrně oblíbená jsou i jejich knižní vydání. Přesto u nás čistokrevných fejetonistů moc není.

Manuál k výtahu stanice metra Anděl. Foto: ŠJů Wikimedia Commons

 

Českobudějovický autor Jan Flaška (*1976) svou knížkou Za každou cenu (Motto 2018) na takové označení aspiruje. Najdete v ní celkem 47 fejetonů, ale musíte si je při čtení rovnou počítat, protože obsah se do knihy nevešel (a je tudíž podle autora bezobsažná). Jde o texty, které Flaška publikoval na stránkách regionálního tisku, ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice, případně je sem zařadil ze své knížečky Nad plným dřezem z roku 2011.

Flaškovy fejetony splňují všechno, co tento žánr vyžaduje. Tematika nezapře autorovu profesi (učitel informatiky), rodinný stav (má, volně citováno, ženu a dva špunty, jak se na flašku sluší), politické postoje (nemá rád Alexandrovce, stačí?), osobní záliby (spánek a shromažďování haraburdí) a animozity (úklid).

Přitažlivost jim dodává jeho smysl pro humor, hlavně slovní, a pečlivost, s níž své texty cepuje a vylepšuje (někdy to ovšem přežene a výsledek je propracovaný až moc, text potom ztrácí lehkost a bezprostřednost). Radost ze slovního vtipu a nápadů sdílí čtenář s autorem, jen se musí trochu snažit.

Tak třeba v Pravém fejetonu na levačku píše Jan Flaška o následcích toho, že si plete levou a pravou stranu: „Například jsem kamarádovi k narozeninám málem objednal na dort místo polevy popravu a místo abych si minulý pátek po práci trochu ulevil, upravil jsem se (docela pěkně) v jedné nálevně. Nápravnu pak připomínala naše domácnost. Musel jsem si to u své ženy spravit a slevit například ze svých nároků na teplé večeře – ale o tom vám snad ani nechci vyprávět a vylévat si tu srdce…“. Máte to? Ne? Tak si zkuste tenhle kousek přečíst ještě jednou.

Nekonečný zdroj legrace nachází Flaška v různých manuálech a návodech k použití nebo v reklamních textech, srdečně se baví nad automatickými překlady podvodných emailů a zesměšňuje testy, které lidé vyplňují v touze zjistit, jsou-li muž, nebo žena. Každodenní absurdity ukazuje na malé ploše fejetonků dopodrobna a ze všech stran.

Občas se zbytečně vychýlí k malé oplzlosti, sem tam přidá aktuální politickou narážku, které už za pár let nebude nikdo rozumět (doufejme). Vcelku podává zábavný obrázek našeho světa i nás samotných, ale nesměje se nám nijak zle. Spíš se pochechtává nad nehodami, které si působíme v běžném životním provozu z různých důvodů sami.

Je trochu škoda, že autor nedoplnil fejetony svými fotografiemi, jako to udělal u předchozí miniknížky Nad plným dřezem. Tak snad příště.

 

Nakladatelství Motto, Praha, 2018, váz., 160 stran.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB