Neomšelé příběhy o domech v Plzni a lidech v nich


„Především nepsat o tom, co o Plzni takřka každý ví!“ Tak by se dala zjednodušit zásada, s níž publicista a historik David Růžička, který se 22. května dožije padesáti let, přistoupil k vytvoření netypického Bedekru po staré Plzni.

Katedrála svatého Bartoloměje, Náměstí republiky, Plzeň. Foto: Profimedia

 

Akceptoval ovšem při psaní zásad vícero a mezi nimi rovněž zásadu, že bude v maximální míře beletristou, ač si udrží taky sobě vlastní roli vědce. Nikoli každý, kdo vystudoval nějaký specializovaný obor, toto zvládá, náš autor však již podobnou schopnost prokázal vícekrát.

V každém z tuctu zastavení rozhodně poutavě vypráví, a přece pokaždé trochu jinak. Tu čteme hutný eseje, tu krátkou povídku a jinde „postačí“ jemně beletrizovaný vhled do české historie a ještě v dalších případech medailon. Toho se zde dočkal i v Praze usazený plzeňský rodák Vlastislav Toman (*1929), který se 17. července dožije devadesátky.

Zatímco „tomanovská“ kapitola Plzenští Strážci útlý bedekr uzavírá, otevřen je zastavením u Plzeňské Madony. Že ji neznáte? Přesto existují minimálně dvě verze legendy o jejím zrodu, přičemž jisté zůstává pouze jediné: jde o srdce zdejší Katedrály svatého Bartoloměje.

Jestliže ovšem dnes Madona stojí uprostřed oltáře, nebylo tomu stejně vždy; patřívala jí totiž boční loď. Zručný, ale nepříliš známý barokní malíř Maxmilian Sepulmer prý kdysi odpřisáhl arciděkanu Čapkovi, že Plzeňskou Madonu nelze namalovat. Proč? Jak umělec řekl, každých patnáct minut se před ním výraz její tváře měnil.

Podstatnější než divná legenda ale nakonec zůstává sama atmosféra katedrály s nejvyšší věží v Česku. „Kdykoliv se ocitnu sám uvnitř této rozměrné lodi, připadám si jako ryba v obrovském akváriu osvětleném gigantickými vitrajovými okny s motivy Plzně, Krista, jeho matky Marie i řady nebeských patronů,“ píše David Růžička. „Jako by šlo o průhledy do jiného, lepšího světa.“

V jeho bedekru nechybí ani povídka o hvězdách na nebi a profesorovi a členovi premonstrátského kláštera v Teplé Josefu Františku Smetanovi (1801–1861), kapitola Plzeňská Madame Butterfly, Ella Noëmi Koppová a ryzí fikce v hlavních rolích s kamarády Brodem a Kafkou v momentech, kdy vlakem projížděli Plzní a dívali se po dívkách. Zcela ovšem nelze vyloučit ani to, že nápad na děj příběhu Ortel dostal klasik zrovna nějak tak, jak to David Růžička s odvahou líčí.

Vztah k Plzni měl také Franz Werfel a mezi dámy tohoto města se řadila i Klára Becková Loosová, manželka známého architekta. Knížku David Růžička uzavírá příběhy dvou zdejších domů, Brummelova a Semlerova, a jako ve všech případech umocňuje ty nikoli všeobecně povědomé souvislosti. Židé, Češi, Němci, ale také přečetní Italové se v Plzni kdysi bez výraznější zášti potkávali a není, zdá se, nad autory, kteří svedou pokorně vykreslovat i jejich osobní světy na pozadí obecných a takříkajíc velkých dějin.

 

Kalendář plzeňský 2019. Bedekr po staré Plzni. Napsal a ilustroval David Růžička. Vydalo Pro libris. Plzeň 2018

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB