Doteky krásného umění



 

Doteky-krásného-umění výřez obálkaUvědomujeme si, že umění osvobozuje a uvolňuje duši od lpění na věcech nižších, jemně domlouvá našemu srdci a ukazuje někam výš. Krása a pravda jsou spojené nádoby a my stojíme před velkým úkolem vnímání umění – niterně uchopit celistvost nekonečně složité stavby, která je v proměnných a zvratných stavech krásy jak objektem, tak zároveň subjektem a jejíž jméno je člověk. Svět může být lepší, neztratíme-li schopnost percepce krásy. Umění pomáhá k posilování tohoto vědomí. Slova Olgy Nytrové a Bohumila Ždichynce zaznívají v úvodu knihy Doteky krásného umění nazvaném Empatie krásy.

 

Čtěte ukázku z knihy ZDE

 

Umění a krása odedávna tvoří zajímavý a inspirující kruh estetiky patřící k životu básníků, malířů, sochařů, architektů a spisovatelů. Šest tvůrčích osobností bytostně hledajících krásu, celoživotně oslovených uměním se stalo autory tohoto almanachu – Olga Nytrová, Břetislav Ditrych, Dušan Spáčil, Luboš Y. Koláček, Alois Marhoul a Bohumil Ždichynec se řadu let zabývají uměním, zejména poezií. Jejich témata vložená do knihy jsou nadčasová, vyzývají ke změnám s poukazem na tradiční hodnoty, k cestě za harmonií, naší kultivaci, k otevření našich citů a smyslu pro krásu a touhy po opravdovémDoteky-krásného-umění-obálka poznání. Je třeba zmínit ještě jedno jméno, a to autora snových ilustrací této knihy – malíře a psychologa Zdeňka Hajného, jehož jsem měla tu čest osobně poznat a který už není mezi námi.

 

Kniha je rozdělena na osm tematických částí: Probuzení krásy, Smysl a cíl, Tajemství krásy, Hledání krásy, Obrazy vzpomínek, Poetické bytí, Interpretace krásy a Lekce krásy života. Autoři zde prostřednictvím myšlenek, tvůrčích činů, řady životních příběhů a filozofických úvah slavných a uznávaných osobností uměleckého světa i vlastních poznání, náhledů a poezie předkládají čtenářům pestrou mozaiku vjemů, které utvářejí náš pohled na krásu a umění ovlivňující naše životy.

 

Jednou z možností, jak se dotknout krásy, je poezie, která je podle lékaře Bohumila Ždichynce sanatoriem duše. Ten doporučuje léčící poezii, tzv. poetoterapii, jež se děje pomocí koncentrované myšlenky, energií verše, je nástrojem cesty k sobě samému, k druhým lidem, ke světu i k tomu, co člověka přesahuje. Pro poetoterapii je zajímavé interaktivní umění, které se odlišuje od generativního, elektronického umění, či virtuální reality v tom, že vytváří dialog mezi uměleckou prací a účastníky. Součástí interaktivních poetických instalací mohou být nejen videoprojekce a audia, ale např. i lasery, analyzátory hlasu, mody pro komunikaci člověk-stroj aj. Stejně tak léčivě působí na nás i knihy a na rozvoji oboru – biblioterapie se v současnosti podílejí někteří psychologové, sociologové, lékaři a knihovníci. Biblioterapie by se měla u nás podporovat, neboť se může stát prostředkem duchovní obnovy jednotlivce i jedním z pilířů udržení národní identity v globálním směřování.

 

Život na naší planetě dosud trvá, z lidské mysli se zatím neztratila naděje, aby se z imaginace lidského citu přiblížila chvíle žití z radosti. Doteky krásného umění čtenáři poskytují bohatou inspiraci, vyzývají k zastavení a meditaci.

 

Vydalo nakladatelství Bondy, Praha 2018

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 18 Září 2018 09:23 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB