Rozvíření vln českého jazykového sexismu



Valdrová Jana foto JVVýzkum genderu se prozatím netěší příliš velkému zájmu české lingvistické obce. O to větší pozornost si proto zaslouží monografie Jany Valdrové (vlevo na snímku), která se výzkumem genderu v jazyce zabývá ustavičně od 90. let a publikovala k tomuto tématu mnoho publikací, nazvaná Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit. Kniha je rozdělena do šesti částí, které jsou dále rozděleny do 23 kapitol. Svazek uzavírá pět příloh, kde je mimo jiné vůbec poprvé v českém jazyce představena queerlingvistika. Co se názvu knihy týče, lze ho považovat za zcela novátorský. Autorka sama považuje termín lingvistika genderových a sexuálních identit za zastřešující název pro feministickou lingvistiku, genderovou lingvistiku a queerlingvistiku.

 

Ukázka z knihy Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit

 

První část knihy představuje základní terminologii oboru a poskytuje vhled do historického vývoje této lingvistické disciplíny na evropské, ale i ryze české úrovni. Badatelka popisuje také možné příčiny Valdrová přebalnerozvinutí oboru v české jazykovědě. Druhá část knihy analyzuje jazykový systém češtiny s ohledem na názvy osob z genderové perspektivy a užívání jmen a příjmení, které v mluvním projevu vykazuje hierarchizující aspekty. Ve třetí části se Valdrová zabývá problematikou generického maskulina, které zaujímá v jejím výzkumu stěžejní místo. Badatelka zkoumá pragmatické aspekty užívání genericky míněného maskulina jako je možný vliv na volbu povolání či vliv na vnímání reality.

 

Následující část textu tvoří analýza konstrukcí ženství v českém veřejném prostoru, který klade u žen důraz mimo jiné na roli matky, pečovatelky a hospodyňkys vyzdvihováním role vzhledu (viz první UKÁZKA Z KNIHY), ale také na koncept tzv. něžného pohlaví. V páté části se badatelka zabývá jazykovou objektivizací a sexualizací žen, která je typická zejména pro reklamu. Poslední oddíl autorka věnuje praktickým aspektům genderově vyváženého vyjadřování, jako je ne/přechylování ženských příjmení a problematika jmen u trans osob. Tato kapitola obsahuje také sondu do analýzy českých mluvnic a jejich ne/reflektování vztahu genderu a jazyka.

 

Kniha, kterou lze doporučit odborné i neodborné veřejnosti, ukazuje pestrost genderově lingvistického výzkumu, který se neomezuje pouze na genericky míněné maskulinum. Valdrová v mnoha částech své knihy předkládá zcela nové analýzy vyjadřování ve veřejném prostoru a na nespočtu příkladových citací dokazuje, jak toto vyjadřování znevýhodňuje či jinak negativně prezentuje ženy.

 

Nezbývá než doufat, že tato monografie podnítí českou lingvistiku k hlubšímu bádání bez předsudků v této jinde již dávno etablované disciplíně a zvýší genderovou senzibilitu českých mluvčích. A snad se také brzy dočkáme dalších genderových analýz, např. se zaměřením na reprezentace mužství a projevy jazykové diskriminace mužů, ale také reprezentace dalších genderových a sexuálních identit, jak je místy zmiňuje i autorka této monografie.

 

Autor je lingvista zabývající se lingvistikou genderových a sexuálních identit.

 

 

Nakladatel: Sociologické nakladatelství (SLON)

Rok vydání: 2018 (1. vydání)

Počet stran: 462

Vazba knihy: brožovaná

ISBN: 978-80-7419-261-6

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB