Čas na nový život

 

Jassenová výřez přebalMladá učitelka Lilly přijímá roku 1904 místo na svobodné škole v městečku Thyregod a plná nadšení očekává nový život, který jí nové místo nabídne. Její životní cesty se ale ubírají jiným směrem, než si představovala, a Lilly musí na svobodný život čekat déle, než si myslela.

 

 

Románem Nový čas se českému čtenáři poprvé představuje oblíbená dánská spisovatelka, překladatelka a držitelka mnoha literárních ocenění Ida Jessenová (*1964), která je autorkou několika románů a sbírek povídek pro děti i dospělé a za svůj román Nový čas (En nyt id, 2015) obdržela Cenu Karen Blixenové a cenu dánského veřejnoprávního rozhlasu za nejlepší román roku.

 

Ukázku z recenzované knihy můžete číst ZDE

 

Próza Jessenové má formu deníku, jehož první zápis je datován k 3. lednu 1904. Lilly si toho dne zapsala: „Odjíždím. Všechno mám sbalené. Ani na psaní už Jassenová přebalnení čas. Pokračovat budu potom.“ Toho dne odjela protagonistka do městečka Thyregod, aby zde vyučovala na nově zřízené svobodné škole. Čtenář očekává další zápisky, které budou v chronologickém sledu popisovat její život v novém prostředí. Protagonistka se však na více jak dvacet let odmlčí a znovu popíše listy deníku až roku 1927. A právě k oněm dvaceti uplynulým letům života se Lilly ve svých zápiscích vrací, rekapituluje je, snaží se odhalit smysl svého konání a postupně čtenáři odkrývá události z minulosti.

 

Načasování zápisu, který následuje po dvacetileté odmlce, není náhodné, ale je spjato s chvílí, kdy umírá její o dvacet let starší manžel Vigand – uznávaný, vážený a celým městečkem milovaný lékař. Z počátku se Lilly v deníku o manželovi vyjadřuje jen velmi opatrně, postupem času jsou ale její zápisky čím dál otevřenější a protagonistka se nebojí dát průchod emocím a kousek po kousku odhaluje (a sama si přiznává), že Vigand, kterého znala ona, nebyl člověkem hodným respektu, jakému se těšil. Lilly potřebuje čas, aby byla schopna vymanit se z Vigandova vlivu (který trvá i po jeho smrti) a ohlédnout se za svým dosavadním životem a nepříliš šťastným manželstvím. Čím více času uběhne, tím upřímnější jsou její zápisky, v nichž Lilly sama sobě přiznává svá životní zklamání a nenaplněné touhy, učí se být znovu sama sebou a užívá si nabyté svobody. Začíná pro ni nový čas.

 

Ryze osobní deníkové zápisy střídají postřehy z běžného dne v městečku. Postupně se seznamujeme s dalšími obyvateli, kteří z textu vystupují jako přátelští a nápomocní lidé, a často se zdá, že lepší a poklidnější místo k životu než Thyregod těžko pohledat. „O takovém večeru, kdy jeden kos zpívá na střeše hostince a druhý mu odpovídá z okapu kupce Rosenstanda, se člověku může zdát, že není větší nádhery než městečko s krátkou hlavní ulicí, s dětmi, obchody a domovy, kde stojí lampy v oknech, poněvadž všude kolem je jen černočerná zem.“ Město má ale i své stinné stránky, jelikož člověk je zde neustále pod drobnohledem ostatních obyvatel, kteří mají jasné představy o tom, jaký život by měl dotyčný vést. Pro Lilly je tak velmi obtížné shodit masku, která jí byla vnucena, a oddat se svobodnému životu, nezávislému na ostatních.

 

Ačkoli román Nový čas zachycuje těžké životní okamžiky, celým deníkem prostupuje pocit naděje, spjatý s motivem světla ve formě lampy, kterou si Lilly každý večer zapaluje a pozoruje její plamen. „A zase je tu večer. Plyne den za dnem. Mezi večerem a dnem je velký rozdíl. Večer se sem stahují tajní přátelé. Staré radosti a strasti a všechno mezi tím. Přinášejí světlo. Rozsvítím lampu. V pokoji se rozhostí mír, i ve mně samé.“ Román stejnou měrou líčí osobní dramata protagonistky a popisuje poklidný život v dánském městečku ležícím uprostřed jutského vřesoviště, kde čas plyne jen velmi pomalu a je měřen spíše střídáním ročních dob a změnami v krajině než významnými historickými událostmi. Někdy se dokonce zdá, jako by se zde čas zastavil úplně. „Byli jsme svoji dvaadvacet let, a i když se toho mezitím událo tolik, světová válka, elektřina, volební právo pro ženy – ano, celý jeden svět skončil a vystřídal ho nový –, stejně bych řekla, že to byl jeden jediný souvislý den.“

 

Román Nový čas je příběhem ženy, jež se rozhodla plně využít nového času, který jí byl poskytnut, vzít osud do vlastních rukou a vyrovnat se s minulostí. Ačkoli je minulost protagonistky odkrývána jen velmi pomalu, s přibývajícími stranami příběh graduje a teprve po dočtení posledního zápisu je možno zasadit do skládačky pomyslný závěrečný dílek. Poté je obraz kompletní a cesta hrdinky u konce… nebo na začátku?

 

 

Nakladatel: Paseka

Rok vydání: 2018 (1. vydání)

Překlad: Březinová, Helena

Počet stran: 176 stran

Vazba knihy: vázaná

ISBN: 978-80-7432-906-7

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 23 Květen 2018 07:01 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB