Severská krimi po šluknovsku



 

Petr výřez přebalPřed třemi lety vydal Daniel Petr (*1975) knihu Straka na šibenici, ve které se představil jako osobitý autor „divokého severu“. Byl to příběh plný zla a zmaru, depresivní stejně jako krajina, kde se odehrával, ale čtivý a dobře napsaný. V roce 2016 získala Straka na šibenici nominaci na Cenu Magnesia Litera za prózu i na Cenu Josefa Škvoreckého a Daniel Petr pověst autora, který stojí za pozornost.

 

Ukázka z knihy Daniel Petr: Sestra smrt

 

O to zvědavější jsem teď byla na jeho novou knihu Sestra Smrt, vydanou letos v brněnském nakladatelství Host. Protože anotace slibovaly „severskou krimi zePetr přebal severu Čech“, těšila jsem se na další setkání s krajinou Šluknovského výběžku a na všechna tajemství a záhady, které do ní Daniel Petr, fascinovaný zapomenutým pohraničím a jeho obyvateli, dokáže vložit.    

 

Název knihy Sestra smrt připomíná reálnou kauzu z nedávné doby, kdy byla zdravotní sestra obviněna z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. V Petrově novém románu inspirovala tato událost jednu z mnoha zápletek, které tu autor štědře vrství do komplikované, až poněkud překombinované stavby. Ale vraťme se na začátek.

 

Zprvu se zdá, že se Petrovi daří nastolit stejně strhující atmosféru jako ve Strace na šibenici. Jak ale děj, a s ním chtě nechtě i čtenář, uhánějí rychle kupředu, příslib se rozplývá. Ve zhuštěném vyprávění totiž není na nic čas – ani na vykreslení prostředí, ani na hlubší charakteristiku jednotlivých postav. Detektiv Václav Rákos jako by z oka vypadl všem dnes tak populárním kriminalistům – lůzrům, kteří přes různé osobní trable nakonec vždycky své případy vyřeší. Bohužel máme při čtení trochu pocit, že si sem odskočil z nějaké jiné knihy nebo z televizního seriálu. Leccos se sice dozvíme o jeho dětství, rodičích nebo komplikovaném vztahu s manželkou, ale přesto je to spíš prototyp než živá a uvěřitelná bytost. Podobně načrtnutých postav je v knize pěkná řádka. Autor je uvede na scénu, podá základní informace, a jede se dál.

 

Ke škodě věci se tu rozvíjí příliš mnoho příběhů. Kapitoly jsou sice řazeny chronologicky, ale děj se přesto vrací a meandruje díky vzpomínkám jednotlivých aktérů. Všechny ty odbočky se sice nakonec spojí, ale napětí se spíš vytrácí, než aby gradovalo, a čtenář se přestává orientovat. Je to vina nejen přemíry zápletek (některé jsou opravdu krkolomné), ale také velmi úsporného stylu: „Po jeho návratu domů připadla Evě úloha bratra ošetřovat, protože matku obžalovali z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, kde celý život pracovala jako zdravotní sestra, a nyní byla ve vyšetřovací vazbě.“ Petr tentokrát nepracuje dobře s jazykem, patrné je to také u dialogů. Těžko třeba uvěřit, že by kriminalista po dramatické honičce položil dopadenému otázku: „ Cos tu pohledával?“

 

Politické pronásledování za totality, zombies, milostné vztahy, sexuální násilí, incest, zdravotní sestra podezřelá z vražd pacientů, balkánská stopa – Daniel Petr našel mnoho výživných motivů, pracně je smíchal a upekl. Drží to pohromadě, ale bůhvíjaká dobrota to není.

 

 

Nakladatel: Host

Rok vydání: 2018 (1. vydání)

Počet stran: 341 stran

Vazba knihy: vázaná

ISBN: 978-80-7577-455-2

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 07 Květen 2018 08:36 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB