Plavba neklidnou myslí



Fej výřez přebalJejich vzpomínky se mísí se sny a představami, ale hrdinové Ke Fejových povídek stále lpí na rekonstrukci minulosti, která se zdá být zásadní pro pochopení přítomnosti. Je ale vůbec možné minulost zachytit? A kde se nachází hranice mezi skutečností a snem, mezi realitou a pouhou představou?

 

 

Ukázku z recenzované knihy můžete číst ZDE

 

 

Ke Fej (*1964) – vlastním jménem Liou Jung – je profesorem naratologie a filmové teorie na univerzitě Čching-chua v Pekingu a držitelem Mao Tunovy ceny pro rok 2015. Na čínské literární pole vstoupil v polovině 80. let 20. století, kdy se představil jako jeden z autorů čínské avantgardní literatury. Kniha Zbloudilá loď a jiné povídky je souborem sedmi povídek spadajících do Ke Fejova raného období mezi lety 1986–1994. První povídka souboru s názvem „Vzpomínání na pana Wu Jou“ (1986) je zároveň jeho první publikovanou povídkou vůbec.

 

Čínská avantgardní literatura (která je ovlivněna západním modernismem) se objevuje v druhé polovině 80. let 20. století v opozici k vyprázdněné literatuře předcházejícího období, kdy byla literatura – již od 40. let – silně společensky angažovaná a chápána výhradně jako politický nástroj. Avantgardní literatura se vyznačuje zpochybněním možnosti realistického zachycení světa Fej přebala kladením důrazu na individuální prožívání a subjektivní realitu. Dalším výrazným rysem čínské avantgardy je experimentování s jazykem a narativními technikami. Díla jsou absurdní, iracionální a často dochází ke stírání hranice mezi snem a skutečností a k mystifikaci čtenáře, z tohoto důvodu není možné dotyčná díla podrobit jednoznačné interpretaci. Kromě Ke Feje se k autorům avantgardní literatury řadí i další významní čínští spisovatelé jako Mo Jen, Jü Chua či Su Tchung, kteří však později (stejně tak jako Ke Fej) od experimentální prózy ustoupili.

 

Typickými protagonisty Ke Fejových povídek jsou muži, kteří jsou ovládáni nutkavou potřebou vracet se zpět do minulosti a za pomoci střípků vzpomínek (svých i ostatních hrdinů) ji rekonstruovat. Hrdinou povídky Zbloudilá loď je plukovník Siao, který se po zprávě o smrti svého otce, vydává po mnoha letech zpět do své rodné vesnice, aby zde otci vzdal hold. Vzpomínky na léta prožitá ve vesnici na sebe nedají dlouho čekat a hrdinu navíc pronásleduje pocit neblahé předtuchy, která se zdá být nevyhnutelná. Hrdina povídky Hejna hnědých ptáků nese stejné jméno jako její autor, tedy Ke Fej. Ke Fej žije v ústraní na místě zvaném Břeh, které jako by se nacházelo mimo čas a hrdina má představu o plynutí času jen díky hejnu hnědých tažných ptáků, které každý den přelétává po nebi. Ke Fej tráví svůj čas psaním knihy věnované své dávné lásce a zdá se, že je jediným člověkem, který na Břehu žije. Jednoho dne se ale objeví tajemná dívka, které Ke Fej vypráví svůj příběh.

 

Návrat do minulosti není pro hrdiny snadný, jejich myšlenky a vzpomínky jsou neklidné, zpřeházené, a jak uvádí jedna z postav, snažit se zrekonstruovat minulost je jako „vzpomínat na útržky snu“. Obraz, který se jim v mysli utváří, tak není celistvý, někdy si jednotlivé obrazy i odporují a jindy je zřejmé, že samotní hrdinové některé události zamlčují. Minulost je zahalena v mlze, mísí se s přítomností a lidská paměť není dostatečně kompetentní k tomu, aby minulost rekonstruovala. Ke Fej se často vrací k reálným historickým událostem, které však svým narativem přepisuje a zpochybňuje. V Ke Fejově světě pak neexistuje jen jedna, pevně daná historie, ale minulost je složena ze střípků subjektivních prožitků konkrétní osoby a s každou touto malou subjektivní historií se mění.

 

V povídkách dochází ke stírání hranice mezi snem a skutečností, sled vyprávění se řídí jakousi snovou logikou a jednotlivé útržky vzpomínek se v mysli protagonistů asociativně řetězí. Čas, který prostupuje většinu povídek, často neplyne lineárně, ale spíše cyklicky, a není možné ho zachytit. Nejen čas, ale i příběhy, které postavy vyprávějí, jakoby se také točily v kruhu, z něhož se lze jen těžko vymanit. „Tvůj příběh se celou dobu točí v kruhu, když se jeho zápletka rozvíjí, znamená to, že se zároveň opakuje. Kdybys chtěl, mohl bys vyprávět do nekonečna.“ Povídky jsou prodchnuty motivy z čínské minulosti a filosofie, které jsou však opředeny novými významy. Ačkoli se text vyznačuje značným experimentováním s narativními technikami, jazyk, který autor používá, je velmi lyrický, což se projevuje především v popisu čínské krajiny.

 

Kniha Zbloudilá loď a jiné povídky je pro čtenáře příležitostí více se seznámit s čínskou avantgardní literaturou skrze jednoho z jejích významných představitelů. Ke Fejovy povídky zpochybňují možnost realistického zachycení světa, vzpírají se možnosti racionálního uchopení i jednoznačného výkladu a ponechávají tak čtenáři velký prostor pro vlastní interpretaci. Povídky nás zavedou na neznámá místa (často do odlehlých koutů Číny), kde je nutné zapomenout na vše, co o světě víme, ponořit se do labyrintu myšlenek, vzpomínek a snů, ztrácet se a znovu nalézat a na konci cesty pohlédnout na svět novýma očima.

 

 

Nakladatel: Verzone
Rok vydání: 2017 (1. vydání)
Překlad: Lexa, Filip
Počet stran: 246 stran
Vazba knihy: brožovaná
ISBN: 978-80-87971-14-7

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 09 Únor 2018 12:53 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB