Čmelákova (a Liškova) značně temná fantazie

Email Tisk PDF

Liška výřez přebalSeznamte se s Čmelákem, smutným hrdinou románu Stvoření. Je mu deset let a je to docela obyčejný kluk, který tráví svůj čas tak, jak ho by ho mohla trávit i spousta jiných kluků, žijících na nevlídném, šedém sídlišti, kde je ráno budí sprosté vyřvávání opilců, pach zvratků a zvuky utrápených domů.

 

 

Čmelák má mámu a tátu a taky starší sestru, která je ale kdovíkde a doma se o ní nemluví. Ono se toho u nich doma vůbec moc nenamluví a ve škole to taky za moc nestojí. A Čmelák by si přitom tolik přál mít kamaráda – opravdového, na život a na smrt, tak, jak to je ve všech správných příbězích. Příběhy Čmelák miluje, vymyslel si dokonce vlastního superhrdinu, Ervína Dobrodruha, a na toho je vždycky spolehnutí, ale není to skutečný přítel, to zase ne. A i když kreslením jeho dobrodružství (to jde Čmelákovi opravdu dobře) dokáže zabít spoustu času, Čmelák potřebuje víc. Opravdového parťáka z masa a kostí. Ale kde brát a nekrást, když spolužáci za nic nestojí a jediný zajímavý člověk v okolí, mladý lovec upírů Jindřich, je na tom stále hůř? On přitom potřebuje někoho, o koho se bude moct opřít, blíží se totiž konec světa, to mu řekli ti dva divní krysáci, co vždycky zvoní dole u dveří na jednu sousedku… Ale pak jednou Čmelák narazí ve sklepě na něco, co nečekal. Najde si parťáka.

 

Ukázka z knihy: Eugen Liška jr.: Stvoření

 

Eugen Liška (*1981) vystudoval komparatistiku, scenáristiku a dramaturgii. Filmových scénářů má na svém kontě již několik, ovšem román Stvoření je jeho knižní prvotinou. V anotaci je Liška přebaltemný Liškův příběh velmi případně označen za kroniku soukromé apokalypsy – o soukromou apokalypsu totiž skutečně jde. O zpodobnění postupného a nevyhnutelného rozpadu společenství, jedné rodiny, jednoho člověka, který možná vyústí v očištění, možná ve větší katastrofu. Nelze říci, kterým momentem vlastně tato tragédie začala, zda někdy v pustých, mlčenlivých dnech chlapcova krátkého života, které Liška dokáže tak přesvědčivě načrtnout, nebo již dlouho před tím, v dávné minulosti jeho maličké rodiny, jejíž bolesti si skládáme ze střípků a útržků, které nám autor poskytl. Po úvodní expozici, v níž je představen Čmelákův každodenní život, se objevuje dramatický zlom vnášející do vyprávění hororové motivy, které s postupujícím rozpadem nabývají na intenzitě, až do příchodu druhého zlomu v samém závěru knihy, kdy nad odtažitou sídlištní krajinou konečně symbolicky zasvítí slunce.

 

Liškův román je přes svůj nevelký rozsah komplexně vystavěný, vysoce stylizovaný a komplikovaný v tom nejlepším slova smyslu, přičemž až pavučinovitá provázanost všech drobností, mikropříběhů a motivů nijak neubírá celku na napětí. Všechno se před našima očima rozpadá, a kamkoliv se obrátíme, hrne se na nás bezútěšnost konstruovaného světa, jenž je vykreslen jako fyzicky odpuzující a zalidněn nešťastnými figurami, jejichž životní osudy jsou stejně neblahé jako městská krajina, v níž se pohybují.



Barevná paleta se omezuje na převládající šeď betonu a matné oblohy, temnou barvu sražené krve a prohlubující se tmu, výkřiky barevných odpadků na ulici jsou groteskní parodií možného krásna a svět ožívá jen v chlapcově divoké fantazii, v níž se odívá do celé škály nádherných a pestrých barev. Skrze imaginaci Čmelák dočasně uniká, ale jeho fantazie jsou až příliš často fantaziemi zkázy a bolesti, zvrácenými parodiemi na své pohádkové předchůdce.



Přechody mezi vzpomínkou, realitou, snem, fantazií, hrou a halucinací se v toku vyprávění volně prolínají a stírají. Často je těžké rozlišit, kde končí nevinná hra divoké, nevybouřené obrazotvornosti a kde jsme se již ocitli na nebezpečné půdě. Autor využívá expresivní metaforiky, která dokresluje nepřátelské prostředí, v němž se spolu se Čmelákem pohybujeme a které neskýtá možnost úniku před všudypřítomnou zkázou. Dokonce ani za hranicemi sídlištního prostoru, mimo rozpadající se domy, kam již opatrně proniká příroda, není o nic lépe. Vnější svět je pevně propojen s nitrem postav, které v něm žijí. Ačkoli většinu příběhu sledujeme Čmelákovýma očima, optika se neustále proměňuje a Liška nám stejně plynule a bez zjevného přeryvu otevírá cestu k ostatním postavám a jejich vnitřní temnotě. Před našima očima defiluje sbírka osamocených, trpících, opilců, ztroskotanců, těžce nemocných, chybujících a pochybujících, nebožáků, které dohání kostlivci z minulosti nebo kteří se potácí na hranici šílenství. Stárnoucí nešťastná žena dlouho obtěžkaná nevyžádaným břemenem, tvrdý třídní učitel, jenž bije své žáky, a mladá matka, které sousedky potají nadávají do kurev, jsou nakonec všedními hrdiny v dramatickém vyvrcholení, jež z nikoho nesejme jeho hříchy, ale všem kdo zůstali, dovolí jít dál.

 

Románový debut Eugena Lišky připomíná umně sestavený stroj, v němž každá maličkost zapadá své místo. Rychle uhání vpřed a z jemných náznaků a nedořečeností splétá složitou a temnou mozaiku, která ve čtenáři zanechá řadu otázek a pocit rozechvění.

 

 

Nakladatel: Host
Rok vydání: 2017 (1. vydání)
Počet stran: 224
Vazba knihy: vázaná
ISBN: 978-80-7577-054-7

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 05 Prosinec 2017 10:07 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB