SLOVA ZNOVA SLOVA Eduarda Ovčáčka

Email Tisk PDF

Ovčáček slova výřez přebalFakulta umění Ostravské univerzity vydala vloni básnickou sbírku malíře, grafika a pedagoga Eduarda Ovčáčka. Jedná se o básně, které vznikaly průběžně od roku 1953 a které nebyly, až na malé výjimky, dosud publikovány. Básně jsou řazeny v časovém sledu a jsou rozděleny do deseti tematických okruhů mapujících některé životní etapy umělce. Texty doprovází i Ovčáčkova výtvarná díla.

 

 

 První kapitola knihy má název Poesie padesátých a šedesátých let a je osobní reflexí dané doby. Druhá prezentuje Ovčáčkovu vizuální a konkrétní poezii, jíž se autor zabýval v letech 1962 – 1993. Jedná se o velice důležitý úsek jeho tvorby, jelikož spolu s Bohumilou Grögerovou, Josefem Hiršalem, Jiřím Kolářem a Ladislavem Novákem patří k zakladatelským postavám vizuální poezie v Československu šedesátých let, a také k předním představitelům světového lettrismu. Svými typograficko-strojopisnými kresbami vznikajícími na psacím stroji Underwood Standard  Portable Writer z roku 1924 se navíc zařadil mezi světové tvůrce typewriter poetry.

Další kapitolu tvoří Interpretace přísloví z let 1957 – 1958, kterou autor reaguje na pokřivenost totalitní doby tím, že aktualizuje obecně známá lidová přísloví a převádí je do groteskní až sarkastické podoby. Následuje soubor grafických listů s názvem Partitutry, který se vztahuje ke klavírnímu výtahu partitury opery Z Ovčáček slova přebalmrtvého domu Leoše Janáčka. Tyto notové záznamy umělec digitálně zpracoval. Jako jeden z prvních u nás totiž začal ve své tvorbě využívat i počítač. Partitury zvětšoval, zmenšoval, deformoval, propojoval a multiplikoval, aby dosáhl vizuálního působení blízkého Janáčkově tvorbě.

Do knihy jsou zařazeny grafické listy, které byly součástí výstavy Druhotvary, jež proběhla v roce 2008 v Moravském zemském muzeu a v Národním divadle v Brně, ale také grafiky, které zatím prezentovány nebyly. Kapitola s názvem LSD. Katalyzátor tvůrčího procesu a imaginace je reakcí na zkušenost intoxikace LSD, kterou Ovčáček prodělal pod lékařským dohledem v opavské nemocnici. Vedle textů zaznamenávajících tyto prožitky jsou umístěny impulsivní kresby, z nichž některé vznikly právě během otravy.

Lekce velkého A je odpovědí na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Grafickou zkratkou zde autor řeší otázku satelitního státu v mocenské sféře Sovětského svazu. „Velké A“ se stává personifikací totalitního vládce ve smyslu Velkého bratra z románu George Orwella. Tyto protesty proti obsazení Československa byly ve své době publikovány v mnoha našich i zahraničních časopisech. Následuje kapitola Poezie po roce 1968, v níž se Ovčáček opět s nadsázkou a sarkasmem dotýká dobových absurdit, přepracovává tehdejší slogany a  navrhuje nové zkratky. Jako příklad uveďme TLUPOVAŠ – Tlumiče politických vášní.

Magotajové představují reakci na bezvýchodnost doby sedmdesátých let. Dozvídáme se, že šlo o společenskou hru skupiny intelektuálů, která ustanovila Společnost pro restauraci Magotaje, fiktivního národa ve střední Evropě. Činnost skupiny spočívala ve vydávání nejrůznějších zpráv ze života Magotajů a v jejich pseudovědecké prezentaci. V knize je reprodukován také text HH&C (Hip Hop Art Clubu), který Ovčáček spoluzakládal v roce 1975. Toto sdružení mělo za cíl aktivizovat mladé ostravské příznivce vizuální a konkrétní poesie a prosazovat alternativní výtvarné polohy. Poslední kapitolou jsou Černobílá série & Konstelace, jež prezentuje soubor autorových černobílých grafik z let 2013-2015, které jsou reflexí současné společnosti.

 

Výtvarné práce však nesmíme chápat jako pouhé ilustrace k textům, jenž doprovází. Grafiky, koláže a kresby sice vznikaly ve stejném časovém období jako básně, jsou ale samostatnými uměleckými díly. Literární a výtvarná složka jsou dvě strany jedné mince a společně dávají nahlédnout do světa Eduarda Ovčáčka, v němž je manifestuje jeho osobitý smysl pro humor, schopnost nadhledu, a žádaný odstup, který mu umožnil ironicky komentovat dějinné události. Ovčáček se vždy zabýval paralelně literárním a výtvarným uměním. Slovo, písmeno, grafický znak se staly i hlavními výrazovými prostředky jeho grafických a malířských prací.

 

Zážitek cesty v čase, stírání hranic mezi jednotlivými odvětvími, vzájemné vztahy mezi literárním textem a vizuálním sdělením, kvalitní výběr původně ineditních básní a výtvarných prací jsou hlavními přednostmi této publikace, jež reflektuje jednotlivá životní období tohoto více než osmdesátiletého umělce.

 

 

Odbornými texty do publikace přispěly doc. Peadr. Iva Málková, Ph.D. a MgA Jana Šindelářová  Ph.D. Eduard Ovčáček je autorem statí Černobílá série a Konstelace, a také textu Instalace a performace.

 

Grafickou úpravu navrhla a realizovala Johanka Ovčáčková Ph.D.

272 stran

ISBN: 978-80-7464-789-5

Vydala Fakulta umění Ostravské univerzity za dotační podpory Statutárního města Ostravy v roce 2016

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB