Život je jako barevný závoj

Email Tisk PDF

Maugham přebal copyNakladatelství Prostor se rozhodlo v rámci své edice Pozdní sběr (se zdařilými květinovými obálkami) znovu vydat známý román Barevný závoj od Williama Somerseta Maughama (1874–1965), navíc v novém překladu Pavla Pokorného. Kniha vyšla v originále poprvé roku 1925, první české vydání již roku 1929. Kromě opakovaných reedic se dílo také dočkalo hned tří filmových zpracování, z nichž bude pro českého diváka nejznámější to poslední z roku 2006, s Naomi Watts a Edwardem Nortonem v hlavních rolích.

 

Ukázka: Barevný závoj

 

Barevný závoj je v jistém slova smyslu unikátní knihou. Děj samotný je víceméně velmi předvídatelný, jednotlivé figury vykreslené za použití základních klišé působí značně ploše, celkově by se román dal označit za spíše průměrný počin. Mladá, přitažlivá a mírně znuděná Kitty se ze strachu z toho, že by se její sestraWilliam-Somerset-Maugham mohla provdat jako první, bezhlavě vrhá do manželství s bakteriologem Walterem, ke kterému jí mnoho netáhne, ale lichotí jí jeho dvoření. Nakonec však, opět znuděná manželstvím, od kterého si slibovala něco zcela jiného, než poklidný život po boku introvertního vědce, naváže milostný románek s pohledným, vysoko postaveným úředníkem Charliem, o kterém si myslí, že si ji jednou vezme. V rozhodujícím momentu se však dočká zcela jiné reakce, než jakou očekávala.

To, co pozvedlo Barevný závoj o několik úrovní výš, je okamžik, kdy se celý děj přesouvá do cholerou zmítané čínské provincie Mej-tan-fu. Maugham dokázal naprosto realisticky a živě vykreslit prostředí beznaděje, strachu z všudypřítomné nemoci a jakési až lepkavé stísněnosti, umocněné manželskou krizí po odhalené nevěře. Ve vzduchu visí zprvu nevyřčená, později však potvrzená otázka, zda vzal Walter svou ženu do tohoto smrtelně nebezpečného prostředí záměrně. Autor knihy se ostatně ani netajil svou inspirací Danteho Božskou komedií, odkud si – konkrétně z Pekla –, vypůjčil motiv údajně nevěrné ženy, kterou její manžel z obavy před možnou pomstou rodiny nezabil sám, ale odvezl ji na místo, kde se měla nakazit morem. V případě Waltera a jeho počátečního úmyslu se však víc než kdy jindy ukazuje, že život má někdy zvláštní smysl pro ironii.

Kniha je opatřena předmluvou samotného autora, ve které popisuje okolnosti vzniku příběhu i svůj dlouhý pobyt v Číně a kde poukazuje na několik zajímavostí, včetně toho, že změnil příjmení hlavních hrdinů. Ti se měli původně jmenovat Laneovi, ale z důvodu stížnosti jednoho hongkongského páru přejmenoval Maugham své postavy později na Faneovy. Spisovatel také přiznává, že u Barevného závoje vystavěl nejprve děj a až později k němu dopisoval vhodné postavy, což může být důvod naprosto předvídatelných charakterů, se kterými ale autor zručně pohybuje jako figurkami na šachovnici tam, kde by jiný skončil u laciného románku. Přesto lze odhadnout, že chtěl Maugham vytěžit co nejvíce hlavně z prostředí, k němuž načerpal svým pobytem vhodný materiál.

Kniha je v určitém slova smyslu svědectvím o tom, že když bereme některé věci jako příliš samozřejmé, můžeme se ošklivě spálit. Hlavní hrdinka prochází v průběhu příběhu transformací z rozmazlené naivky v dospělou ženu, která tváří v tvář všudypřítomné smrti začne postupně chápat, co je v jejím životě opravdu důležité. Začíná vnímat jinak sebe i svého manžela a zároveň díky práci v klášteře, kde dobrovolně pomáhá jeptiškám, dochází k jakémusi vnitřnímu smíření s Bohem. Tyto pasáže patří k nejzdařilejším a je škoda, že autor v rámci děje příliš pospíchá k jeho závěru a nenechá čtenáři prostor si je více vychutnat.

Z hlediska nového vydání je třeba zdůraznit, že nakladatelství mělo s volbou překladatele Pavla Pokorného šťastnou ruku. V posledních letech se jen málokdy stává, aby se čtenář mohl nerušeně ponořit do děje a neobtěžovaly jej překladatelské či redakční nešvary. Pokorného překlad citlivě ctí tón originálu a redaktorka Hana Davidová i jazyková korektorka Karolina Suchá dokázaly tento vstupní vklad velmi dobře zúročit. Ruku v ruce s již výše zmíněnou zdařilou grafickou úpravou je nové vydání Barevného závoje – přestože se jedná o paperback, který nemusí každému vyhovovat – rozhodně knihou, která stojí za pořízení a přečtení.

Závěrem jistě stojí za to zmínit, že v rámci edice Pozdní sběr vydalo nakladatelství Prostor kromě titulů Stefana Zweiga (Svědomí proti násilí) nebo Ivana Sergejeviče Šmeljova (Slunce mrtvých) také další Maughamovo dílo s názvem Poslední půlšilink, které vychází ze života slavného francouzského malíře Paula Gauguina.

 

Nakladatel: Prostor

Rok vydání: 2017

Překlad: Pokorný, Pavel

Počet stran: 304

Vazba knihy: brožovaná

ISBN: 978-80-7260-355-8

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 


Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB