Karel Hvížďala jako vyvolávač vzpomínek

Email Tisk PDF

 

Hvížďala přebalPo první sbírce fejetonů Osmý den týdne (2015) pokračuje Karel Hvížďala ve svém zamýšlení a vzpomínání ve druhé komponované sbírce s názvem Dobře mrtvý dědeček, kterou v roce 2017 vydalo s vkusnými minimalistickými ilustracemi Jiřího Votruby nakladatelství Novela Bohemica.

 

 

Ukázku z knihy "Dobře mrtvý dědeček" čtěte ZDE

 

Karel Hvížďala se narodil v roce 1941. V 60. letech pracoval jako redaktor v časopisu Mladý svět, v první polovině let 70. byl pak redaktorem nakladatelství Albatros. Od roku 1978 až do pádu komunistického režimu žil v exilu v Bonnu, kde jako žurnalista spolupracoval s rozhlasovými stanicemi, např. s RFE nebo BBC. Po návratu nejdříve zastával pozici šéfreportéra v Mladé frontě, poté se jako šéfredaktor vrátil do Mladého světa a v roce 1994 spoluzaložil zpravodajský list Týden, kde jako šéfredaktor pracoval až do roku 1999. Od té doby je na volné noze a pravidelně komentuje domácí i zahraniční politické dění. Kromě toho je autorem několika desítek knih rozhovorů, románů či novel a také rozhlasových her.

V jeho fejetonech se tyto po léta získávané novinářsko-spisovatelské dovednosti zřetelně projevují. Žurnalistická zkušenost dodává Hvížďalovým textům kritického pohledu, jasného vyjadřování, obratné hry se slovy a moudrých postřehů, zkušenost životní a zřejmě i samotná autorova povaha se pak zase odráží v nevtíravém humoru a pozoruhodných, až filozofických úvahách. V jednotlivých fejetonech jsou reflektovány události soukromého i veřejného života, let současných i minulých. Setkáváme se nejen se členy autorovy rodiny, od prarodičů přes manželku Alenu po děti a vnoučata, ale i s řadou významných postav českého 20. století – Janem Zrzavým, Antonínem Pelcem, Viktorem Fischlem, Vladimírem Jiránkem, Oldřichem Škáchou, Jiřím Suchým aj.

Propojuje oněch 54 krátkých útvarů, mapujících téměř celý autorův život (počínaje dětstvím stráveným s babičkou a dědečkem na chatě v Lukách pod Medníkem a současnými aktivitami konče), nějaký scelující motiv, který by provázel čtenáře od otevření knihy po její poslední stránku? Odpověď zní ano – je to v první řadě vzpomínka. Vzpomínka a její důležitá role v životě člověka. Jak píše sám autor v závěru jednoho svého fejetonu: „…protože zpětné zrcátko v životě je stejně důležité jako v autě. Bez vzpomínek by lidstvo brzo vyhynulo.“ Jeho oblíbeným a často reflektovaným obdobím je především dětství – čas prvních pocitů a zážitků.

Vzpomínání však nenabývá zbytečné sentimentality, jeho důležitost spočívá především v tom, že nám v současné nejistotě umožňuje vrátit se k minulosti a vytěžit ji, načerpat z ní poučení. Důležitý je i samotný akt psaní. Fejetony jsou uvedeny citátem z eseje Jiřího Přibáně: „Lidská identita je nakonec vždy identita textů a vyprávění.“ Hvížďala vysvětluje, že vzpomínky v podobě obrazů, postav, zápletek, rčení či dialogů rýžujeme ze sémantické řeky a zůstávají poté uloženy v sítu mozku. Dotykem přesného slova pak můžeme danou věc probudit – a třeba přinutit vlastního dědečka k akrobatickému představení, aniž by přitom musel opustit svět mrtvých.

 

Vydavatel: 2017, Novela Bohemica

1. vydání originálu: 2017

Počet stran: 162

Ilustrace/foto: Jiří Votruba

Vazba knihy: brožovaná

ISBN: 978-80-87683-71-2

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 07 Červen 2017 12:35 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB