...je troufalé mít názor na formu“

 

knihy a obaly ilustrace 3Jaká kritéria jsou pro vás důležitá při posuzování knih přihlášených do soutěže? Na takovou otázku odpovídají letošní porotci v anketě, která je zveřejněna na webových stránkách jubilejního ročníku soutěže o Nejkrásnější českou knihu (www.bookreport.cz).

 

 

Zuzana Kubíková, předsedkyně poroty:

Pro mě je knížka nej, když je na ní poznat, že designér a zadavatel měli dost času na to, aby si společně pořádně ujasnili, o co jde – co je obsah, téma – a co je smyslem jejich snažení. Když byl designér rovnocenným partnerem a dostal prostor k reakci na obsah nebo jeho interpretaci. Když designér nedělal hromadu kotrmelců jen proto, že mu to někdo umožnil, ale pracoval s obsahem a kontextem vzniku knihy tak, že to pasuje právě tady a teď a ve spojení s jiným obsahem by šlo o samoúčelnost. Když jsou vědomě porušena pravidla nebo je jinak narušeno očekávání. Dobrá, ale univerzální řešení, která se dají narazit na cokoli, nenadchnou a neurazí, mě moc nezajímají. V průběhu roku knihy kupuju, čtu a sleduju, co, kde, kdo a v jakém kontextu nadesignoval a vydal. Bez znalosti obsahu a kontextu je troufalé mít názor na formu.

 

Milan Baran, předseda technické poroty:

Hodnocení technické komise je již dlouhá léta hodnoceno od 0 až 2,5 bodu, knihy nad 2,5 bodu jsou ze soutěže vyřazené, což se v minulosti stávalo, ale v letošním ročníku ne. Knihy jsou technickou komisí hodnoceny dle vykazovaného stupně kvality polygrafického zpracování. Technická komise uděluje ceny třem knihám, které dle jejího názoru splňují tato kritéria, a shodne se, že tyto knihy vykazují vynikající polygrafické zpracování.

 

Yvona Ferencová:

Odpověď na otázku se nabízí už s ohledem na výchozí stav. Ideální je posuzování publikace v součtu dvou stran: obsahu i vizuální podoby. Je však zřejmé už předem, a to i bez zkušenosti, že o kvalitě obsahu se toho moc nedozvíme, protože publikace nepřečteme, můžeme získat pouze povědomí o nich. Přestože do jisté míry pomůže název publikace a hlavně jméno autora, u katalogů umělce, zaměření výstavy, koncept atd., ne vždy to postačí. U knih určených dětem by se kvalita textů neměla podceňovat rovněž… Nemluvě o dalších kategoriích soutěže. Také proto se logicky do popředí dostává spíše vizuální podoba knihy, která by však, jak už jsem naznačila, měla být v ideálním případě rovnocenných sekundantem vypovídajícího celku. A co víc, grafický design už dávno nesází jen na „krásné“. Tak jako v jiných výtvarných oborech se do popředí dostal koncept… Snad se nám podaří postihnout obojí. Kritéria: ideálně — kvalita textové části, obsahové skladby, koncept grafického ztvárnění, vizuální podpora obsahu.

 

Julie Kačerovská:

Obecně jsou kritéria nastavena vyhlašovateli soutěže, tedy vybrat nejdokonalejší knihy po technické i výtvarné stránce s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých kategorií. Osobně oceňuji čisté originální grafické řešení publikace, které koresponduje s obsahem knihy, kvalitní tisk, vhodně zvolený papír a vazbu, tedy knihu, která je příjemná pro všechny smysly.

 

Jan Kavan, zástupce Sdružení českých umělců grafiků Hollar:

Výtvarné kvality.

 

Boris Meluš:

V prvním kole celkové technické a designérské kvality provedení. V druhém novost přístupu k tématu nebo žánru a srozumitelnosti pro čtenáře (pozorovatele).

 

Vladislav Najbrt, zástupce Spolku českých bibliofilů:

Typografický design a polygrafické provedení.

 

Kateřina Přidalová:

Pokud bych měla naplnit poselství obsažené v názvu soutěže, odpověď by byla jednoduchá – kritériem je to, která je „nejkrásnější“ v dané kategorii, tedy hodnocení čistě subjektivní, instinktivní, dle mého vkusu. Domnívám se, že věc je mnohem složitější, a obávám se, že estetická kritéria by stačit neměla. Kromě povahy přihlášených knih do hry vstupuje i vymezený čas, ve kterém se má selekce uskutečnit, a jiné okolnosti a kontext (zkušenosti, znalosti, kolegové a kolegyně z poroty, místo, nálada, počasí atd.) ovlivňující výběrový proces. Knihy jsou k dispozici jako objekty, a proto je chci vnímat jako taktilně-vizuální média a koncepty, jako průniky autorských, nakladatelských a designérských záměrů a v neposlední řadě i jako potenciální čtenářka.

 

Tereza Riedelbauchová, zástupkyně Památníku národního písemnictví:

Harmonie všech složek knihy: obálka (typografie, vazba, zvolený materiál) – vnitřek knihy (typografie, výběr papíru, výtvarný doprovod) – textové zaměření titulu.

 

Blanka Skučková, zástupkyně Ministerstva kultury České republiky:

Subjektivní zkušenosti a srovnání s většinou knižní produkce.

 

Rostislav Vaněk, zástupce TypoDesignClubu:

V porotě soutěže NKČR jsem byl již v historii mnohokrát. Někdy od roku 1975 s mnoha přestávkami. Čtyřicet let jsou kritéria stále stejná – hájit výtvarnou invenci a řemeslnou kvalitu, oprostit se od módního balastu a hledat co nejširší spektrum výrazu vždy ve vztahu k obsahové náplni knihy.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 24 Duben 2015 08:16 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB