Recenze: Sylwia Chutnik – Kapesní atlas žen


foto Radek BrousilPotlačená individualita trápí i Čechy, Poláci o ní ale umí lépe psát. Současná polská normalita v satiricko-snovém pohledu společensky angažované ženy.

 

 

Co je normální?
Normalita je soubor vlastností, který nás vězní v předem nastavených šablonách. Když se narodíme, každý od nás něco chce. Rodiče si nás nějak představují, škola nedopustí, abychom byli příliš sami sebou a kazili tak „morálku" ostatním. Pak se nám možná stane, že tuto schopnost ztratíme. Nenaučíme se sami něco chtít. Nebo si o to říct, nedejbože se podle toho chovat. Jsme-li k tomu vyzváni, cítíme se nepatřičně. To se přece nehodí...(ze skromnosti raději předstíráme, že chceme mnohem méně, spíše nic). Společnost okolo nás kreslí neonově blikající šablonu, jejíž okraje není radno přerůst. Spořádaný život podle osvědčených map je totiž zárukou bezpečí. Současná polská literatura (například Maslowska, Witkowski, Nahacz) se s nezvyklou dávkou zlosti a jízlivosti mířené vůči establišmentu věnuje těm, kteří stojí mimo tuto normalitu. Vzniká nová normalita - „temný a zlý svět těch, kteří normální nejsou".
Nakladatelství Fra vydává první knihu další hvězdy černého polského nebe – Sylwie Chutnik (česky vyšla v Argu nedávno také její další kniha Potvory). Pětatřicetiletá spisovatelka je společenskou aktivistkou, feministkou a bojovnicí za práva matek. Přes ženská práva se však dostává k právům všech slabších a zranitelnějších, tudíž silnějšími omezovaných. Zdá se být takovou starší, rozumnější, méně radikální Dorotou Maslowskou (která v mladičkém věku šokovala tím, kolik literárně zdánlivě nevyjádřitelného lze vyjádřit pomocí jednoduchého a vulgárního jazyka ulice).

 

Kdo je hrdina?
Sylwie Chutnik se v Kapesním atlasu žen pokouší o přehodnocení polských národních mýtů. Ženám pečujícím o rodinu podle Chutnik dlouhodobě chybí přiznání důstojného sociálního statutu. Péče o domácnost jako středobod vesmíru je jim přitom odmala vnucována, vždycky to přece tak bylo normální. Za války ženy umíraly „s hadrem v ruce" po boku mužů – hrdinů - vojáků. Nyní umírají „s mopem z telešopingu v ruce" vedle mužů – „hrdinů" – salesmanažerů. Hlavní hrdinky knihy Kapesní atlas žen jsou pokroucenými, připálenými otisky dnešního neurotického, nečitelného světa plného předmětů, jejichž hromadění vyplňuje díry po chybějící schopnosti vědět, co máme od života chtít.
Na první dojem se může zdát, že kniha Kapesní atlas žen je nepříjemným světem, který může přitahovat leda milovníky stylotvorného, cynického prázdna. Chutnik však u bezvýchodného cynismu neustrnula. Svým zlým a ostrým jazykem naopak docela zoufale volá po toleranci a lásce. Bezohledným vyobrazením krutostí páchaných společností na jedincích (a naopak) dojemně prosí o změnu zavedených pořádků. Čím víc společnost do svých vyděděnců těžkými kanadami kope, tím víc Chutnik útočí na cynická srdce. Trpící se v její knize stává zvráceným, krvácejícím hrdinou. Postavy jsou kruté sami k sobě i k okolí proto, aby ucítili život. Snaží se prorazit krustu, aby zjistili, co od svého života chtějí.
Moderní společnost se dlouhodobě učí přijímat „jinakost" a přemisťovat slabé z okraje do středu. Odsuzovat například jinou národnost či odlišnou sexuální orientaci už není „normální". Je to ostuda. Přesto se valná část společnosti předsudků nezbavila, jen už se je stydí vyslovit veřejně a nahlas, a tak si je pouze spiklenecky špitá ve frontách u pokladen supermarketů či v čekárně u doktora. Kapesní atlas žen je takovým malým svědectvím o tom, jak se nám (ne)daří (ne)vnucovat druhým svou představu o nich. Kniha konstruuje odstrašující scénáře nejhorších variant osudů lidských bytostí opuštěných pro jejich „jinakost". Kapesní atlas žen je něhou zalitou v smradlavé hmotě studených, zlých slov.
Postavy z varšavských ulic Doroty Maslowské lze pouze litovat, ale nedá se s nimi soucítit. Postavy z varšavských ulic, které přivádí na svět Sylwia Chutnik, musí každý toužit vytáhnout z jejich neštěstí, vzít k sobě domů, nakrmit, všechna příkoří vynahradit a do smrti mít rád.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB