S básníkem Josefem Strakou o festivalu Den poezie


den poezie logoV neděli 11. listopadu 2018 začal jubilejní 20. ročník mezinárodního básnického festivalu Den poezie (http://www.denpoezie.cz/), který v průběhu příštích dvou týdnů nabídne desítky literárních akcí po celé České republice. Jedním z jeho dlouholetých organizátorů je básník Josef Straka (níže na fotografiích), neúnavný propagátor české poezie.

 

 

 

Mezinárodní básnický festival Den poezie se letos koná již podvacáté. Vy se podílíte se na jeho organizaci od samého počátku? Za jakých okolností vlastně vznikl?

Festival Den poezie vznikl v roce 1999 jako opravdu jednodenní festival, postupně se rozrostl až do dnešní podoby, kdy trvá 15 dnů. Na jeho organizaci se podílím od roku 2008, tedy od 10. ročníku. Byl inspirován podobnými festivaly ve Velké Británii, které pořádá tamější Poetry Society, i u nás jej pořádá Společnost poezie. Chtěl připomenout a připomíná výročí narození jednoho z největších českých Josef Strakabásníků, Karla Hynka Máchy, který se pak stal jakýmsi patronem celého festivalu.

 

 

Jak se za ty dvě dekády festival proměnil?

Proměnil se velmi, ale stále ctí základní filozofii, se kterou vstupoval do prvního ročníku, a to je čtení na mnoha místech, v kavárnách, knihovnách, klubech, v přírodě nebo městských uličkách po celé České republice.

 

 

Dnes tedy trvá „den poezie“ dva týdny a zastřešuje desítky akcí pořádaných v pěti desítkách tuzemských měst. Najde se v nich pořád místo i pro K. H. Máchu, jemuž je festival zasvěcen? A jak se vám daří naplňovat avizovaný mezinárodní charakter akce?

Karlu Hynku Máchovi je vždy zasvěcen den 16. listopadu, kdy se pravidelně v 19 hodin scházíme se svíčkami a také básněmi u jeho sochy v Petřínských sadech. Letos navíc ve stejný od 17 hodin ve foyer Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze připomeneme básně českých básníků vzniklé mezi roky 1918 a 2018, tedy sto let české poezie. Mezinárodní charakter naplňujeme pozváním básníků z mnoha zemí, a to nejen z Evropy, letos jimi jsou například Michael OʼLoughlin z Irska, Maarten Inghels z Belgie, Martin Glaz Serup z Dánska, Dinko Telećan z Chorvatska, Ján Gavura a Marián Hatala ze Slovenska, Ghassan Zaqtan z Palestiny. A také jsou mezi nimi zahraniční autoři, kteří již několik let žijí v Čechách, jako španělská básnířka Elena Buixaderas ze Španělska, Zofia Bałdyga z Polska, Alenka Jensterle-Doležalová ze Slovinska či Guillaume Basset z Francie ad.      

 

 

Nebudu po vás chtít, abyste vybral nejzajímavější pořady z letošního programu. Raději se zeptám, na které akce – pokud vám to role organizátora vůbec dovolí – se sám chystáte vyrazit?

Moderuji jako každý rok skoro každý večer, ale určitě navštívím uvedení první Básnířky města Prahy, Sylvy Fischerové, v Galerii Českých center v Rytířské ulici, které se uskuteční v pondělí 12. listopadu od 19 hodin, či setkání s básníkem Adamem Borzičem v pobočce MKP Hradčany ve čtvrtek 15. listopadu a doufám, že se dostanu i na některé další akce, které neuvádím. V pátek 23. listopadu budu číst s básníkem Petrem Hruškou v Liberci, v Kině+Varšava, a zůstanu pak na celý program festivalu Literární pozdravy, se kterým letos úzce spolupracujeme a jenž se koná i následující den, v sobotu 24. listopadu.

 

 

Nepochybuji o tom, že obyvatelé většiny zapojených měst jsou za podobné kulturní zpestření vděčni. Jak je tomu ale v Praze, kde je nabídka literárních akcí po většinu roku velmi bohatá? Nemáte někdy pocit, že zde nosíte dříví do lesa?

Máte v jistém ohledu pravdu, ale festival Den poezie nabízí různé spektrum akcí a literárních čtení, takže prostě rozšíříme počet konaných pořadů a nabídneme posluchačům kupříkladu čtení na různých ambasádách či na nezvyklých místech a klubech, které své pořady připravují právě pro Den poezie. Ale nepořádáme jen čtení významných českých nebo zahraničních autorů, ale též čtení například ve školách či v Domech seniorů, a všechna naplňují hlavní ideu festivalu Den poezie, která je zmíněna výše. Některé večery jako mezinárodní večer Na svobodných vlnách, v sobotu 17. listopadu od 19 hodin, konaný vždy v podpalubí lodi (A)VOID Floating Gallery na náplavce pod Výtoní, se stal již jistou tradicí. A každý rok objevíme nějaký nový prostor, jako letos Café Elektric v Kolowratském paláci na Ovocném trhu.      

 

 

Vy sám pravidelně organizujete literární akce hned na několika pražských adresách – od Domu čtení (pobočky Městské knihovny v Praze) přes kavárnu Liberál až po (A)VOID Floating Gallery. O jaký typ akcí bývá největší zájem a kde pořád čerpáte inspiraci?

Bývá to různé, ale nejčastěji jsou to komponované pořady, tedy autorské čtení s koncertem kapely nebo čtení s promítáním, či pořady k určitému výročí nebo představení nových knih. Inspirace je stále dost, jen se někdy nedostává tolik času, kolik by bylo nutno, ale nápadů mám ještě poměrně mnoho.  

 

 

Rostoucí oblibě se těší rovněž literární vycházky, čím podle vás tento formát veřejnost tolik oslovuje?

Literární procházky jsou též nedílnou součástí festivalu Den poezie už od samého začátku. Snažíme se každý ročník přijít s něčím novým, co by zájemce zaujalo. Nejsou to historické nebo kunsthistorické procházky, na to specializují jiní, a to i básníci jako Petr Motýl nebo Jakub Synecký, jde spíše o ukázání různých podob města, jeho zákoutí a neobvyklých míst, ale také jsme v minulosti pořádali výlety v přírodě, kdy se například dvě skupinky sešly v Litoměřicích, jedna šla z Roudnice nad Labem, druhá z Ústí nad Labem. Myslím, že obecně čtení v přírodě nebo na nezvyklých místech v městě, spojená s vnímáním těchto zákoutí očima provázejících básníků, mají pro zájemce jisté kouzlo.  

 

    

Josef Straka copyVaše literární působení se však neomezuje pouze na organizování akcí, ale sám jste etablovaným autorem. Jak obtížné je dnes prosadit se na české literární scéně? A mají to lehčí prozaici, nebo básníci?

Nevím, jaké je to se prosadit, spíš si stát za svým psaním a vlastní poetikou, ale také za způsobem, jakým člověk své texty čte. Prozaických knih se prodává vždy mnohem víc než básnických sbírek, zase básníci mají v průběhu roku mnohem více autorských čtení a čtení na různých festivalech než jejich kolegové prozaici. 

 

 

Trochu mě udivuje, že nejste členem Asociace spisovatelů.

Členem Asociace jsem od letošního července, ale asi nejsem tím pravým člověkem, který se kdesi druží v podobných spolcích. Rád však Asociaci pomáhám s různými granty a projekty či moderováním jejich literárních večerů.

 

 

Právě vám po čtyřech letech vychází nová kniha s názvem Cizí země (nakl. Cherm). Překvapivě se však nejedná o další básnickou sbírku, nýbrž o prózu – slovy anotace „nenápadnou českou tragédii z časů, jež nenašly důvod přát citlivým a noblesně umírněným, ale naopak se rády kořily otravně průrazným, bezohledným a ke všemu odhodlaným“? O čem pojednává a kdo je jejím hrdinou?

Dalo by se říci, že hlavním hrdinou je atmosféra, klima devadesátých či nultých let. V průběhu psaní jsem se ujistil v tom, co jsem možná věděl i předtím, že mne více zajímá zachycení jisté nálady, ponoření se do sentimentů a chvějivosti doby, a tak se stalo, že byla napsána fragmentární básnická próza s náznaky zamýšlení se nad oním dvacetiletím a nad tím, co z toho všeho zasahuje až do dnešních dní.  

 

 

Josef Straka (*1972) je autorem dvou básnických sbírek z 90. let („a…jiné časy“ a „Proč.“) a knih básnicko-prozaických textů Hotel Bristol (2004), Město Mons (2005), Kostel v mlze (2008) a Malé exily (2014). V listopadu 2018 mu vyšla kniha fragmentárních básnivých próz Cizí země, stejně jako čtyři předchozí tituly v nakladatelství Cherm. Publikoval v domácích i zahraničních literárních a kulturních časopisech a antologiích, jeho texty byly přeloženy do šestnácti jazyků včetně angličtiny, němčiny, španělštiny nebo arabštiny. Vystoupil na mnoha domácích a několika zahraničních básnických festivalech (Německo, Srbsko, Rumunsko, Řecko, Mexiko, Makedonie aj.). Redakčně spolupracuje s literární revue Weles, s literárně-kulturním časopisem H_aluze a jako dramaturg, organizátor a moderátor večerů poezie pak s Domem čtení Městské knihovny v Praze, AVOID Floating Gallery a pražskou kavárnou Liberál, dále s Knihkupectvím a antikvariátem Fryč v Liberci, Světem knihy Praha, mezinárodním básnickým festivalem Den poezie ad.

 

den-poezie-banner

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB