Verše Antona Diváckého

Email Tisk PDF

Divaclý výřez přebalLetos vydaná kniha Uvolněný je sestavena z dvaašedesát básní Antona Diváckého, kteréžto jméno byste mohli mít za pseudonym. Není jím. Autor je v Praze (Sudkova 686/2a) usazený  Slovák, který absolvoval Vysokou školy ekonomickou v Bratislavě, i disponuje titulem Ing., jímž jeho kniha zcela nadbytečně šermuje (jak v tiráži, tak na záložce). „Díky svému povolání pracoval v řadě zemí Evropy, Střední Asie a Ameriky,“ zvíme, nicméně verše jsou tím, oč kráčí.

 

 

 

A některé obstojí. O jiných lze pak přinejmenším diskutovat (a viz první ukázka pod celou touto mou referencí). Ještě další jsou ovšem špatné (například Číšník Divaclý přebalanebo druhá z ukázek na konci) a konečně jsou tu věci nedotažené. Příklad?

 

 

Zbabělost

Bojím se mluvit,

abych nikoho neurazil,

bojím se kreslit,

abych nikoho nezobrazil,

bojím se dýchat,

abych někoho nanakazil,

bojím se dívat,

aby pohled můj nenarazil!

Jak zvláštní,

po všech těch letech moje tvář nabývá mého otce rysy

a svět je tam,

kde dlouho nebyl jsem a býval jsem už kdysi.

Po sto letech

žiji v zemi „Böhmen ind Mähren“.

Chodím kolem horké kaše,

opět nenazývám věci pravým jménem!

Chce se mi mřičet

a urazit všechny, co urazit se dají,

chci tužkou kreslit

postavy všechny,

jak bůh je stvořil a jak chodily už v ráji.

Chci zhluboka dýchat,

a přitom svobodou Vás nakazit chci všechny,

chci zpříma do očí se dívat,

když někam nezmizí, tak aspoň aby se mě lekli!

Jak zvláštní,

po všech těch letech,

tak jasně v mé mysli proudí tato slova

otec co předal mi

a syn můj bude si je navždy pamatovat.

Že vrah je vrahem

a jedno jest, co ve svém chorém mozku skrývá

a svoboda je to nejcennější.

to jediné,

co dětem po rodičích na tomto světě zbývá...

 

 

Autor si taky nepomohl, když se hned v úvodním „čísle“ zaštítil tuctem klasiků (Neruda, Sládek, Závada, Puškin, Lermontov, Březina, Hrubín, Nezval, Lorca, Rimbaud, Neumann, Nechvátal), a ani samostatná Pocta Nezvalovi (str. 111) to nezachránila, anžto nevyznívá dost zasvěceně.

 

Pro víc veršů je typická reflexivnost (Jar, Sídliště) a snad právě tady sbírá „uvolněný“ Anton Divácký body, které však zase poztrácí, když se pokusí o reminiscence (Postel, Výtah).

 

V knize jsou básně i poměrně rozsáhlé, i krátké, a jako příklad diskutabilní strohosti bych možná mohl ocitovat následující text:

Jeden krásný letní den na Vltavě

Tak jak Tvoje ruka hladí moji tvář,

tak jak svojí vůní moje tělo k spánku kolíbáš,

tak jak chmurné nebe dotýká se naší řeky,

tak jak kámen budu vodě věřit,

že láska bude proudit kolem nás navěky...

 

 

Kdyby zůstalo jen u tohoto, možná bych knihu odložil; nicméně zhruba uprostřed najdeme pár velmi zajímavých pokusů o poesii politickou. Je zde (očividně protikapitalistická) Touha po štědrém dnu, je zde „Sovietsky vojak“ a i dílka Ve jménu vlajky, Modlitba za vlast a Kladli jsme si vyšší cíle. Zcela výborný pak je podle mě „udavačský“ Sen o pořádku.

 

A předlouhý Mraveneček? Inu, opět příklad ne úplné dotaženosti. Autorovo upřímné rozhořčení zaujme a věřím, že bylo upřímné, nicméně mi vadí jistá beztvarost celku. Uvolněný, dodejme při této příležitosti, je Diváckého knižním debutem.

 

Ani to ovšem není vše a speciálním případem autorova úspěchu zřejmě je cyklus pěti básní Korektnost (str. 71-78), ve kterém je sice každý oddíl nepoeticky nazván kapitolou, ono to však ani v nejmenším nevadí. A vůbec, nelze se posléze nenadchnout! Některé básničky totiž zaujmou prostě už jakousi svou sympatickou naivitou, a to ať už básník kritizuje Postmodernu, anebo – v případě Rock´n Rollu – prostě jen předkládá solidní písňový text.

 

Naštěstí jen výjimečně jsou tu básně zcela předvídatelné (Kedysi stál tu strom) a naštěstí bych snad ani jednu jedinou z dvaašedesáti neoznačil za vyslovený kýč. I příliš dlouhý Kamínek - o holčičce, koníkovi a sáních - působí totiž pravdivě. To je, věřím, podstatné.

 

Anton Divácký: Uvolněný. Ticho a tma, světlo a hluk

 

Ilustrační fotografie: autor. Vydalo nakladatelství AD71. Praha 2017. Náklad jeden tisíc výtisků. 168 stran. ISBN 978-80-906344-2-8

 

Dvě ukázky:

Přátelství je jako vítr na poli

jenž něžně hladí zlaté klasy obilí.

Dotkni se mně, já dotknu se Tebe.

Pak spolu dotkneme se všech,

kteří ten vítr poznat možná ani neměli.

Ať pocítí tu moc, co vítr propůjčil těm klasům,

když proháněl se s nimi polem ráno v slunnou neděli...

 

*

Iloně

Jsem ten, co jako první tlumí potkávací světla,

jsem ten, co uviděl Tě a snad navždy zřekl se už pekla.

Jsem ten, kdo pod lampou tu na ulici stojí,

jsem ten, kdo dívat chtěl se, hlavu však zaklonit se bojí.

Jsem ten, kdo svírá v ruce klíče

a ten, kdo bál se, že nepasují do petlice.

Jsem ten, kdo hlídal Tě, když potichu ses svlékla,

jsem ten, co pevně držel Tě, to kdyby ses snad lekla.

Jsem ten, co objal Tě, když voněla si kávou ranní,

jsem ten, co cítil vše, když odcházelas za svítání.

Jsem ten, co nezavřel by ježka nikdy v kleci,

jsem ten, co miluje, když říkáš něžné věci.

Jsem ten, co na rtech svírá něžná slova,

jsem ten, kdo nešetří, má-li je opakovat zas a znova.

Jsem ten, pro koho voníš jako dálka, obloha i moře

jsem ten, jenž pro Tebe byl za úplňku Diem včera v noci stvořen.

Jsem ten, kdo všemi smysly vdechuje Tě celou,

jsem ten, co Andromédě vděčný je, že mohl být tu chvíli s Tebou

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 


Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB