Jakub Procházka jako malý chlapec osiřel a vyrůstal na venkově u prarodičů. Jeho dětské sny o hrdinství se zcela nečekaně naplnily, když byl vybrán jako muž, který bude tvořit jednočlennou posádku rakety, již vyšle na nebezpečnou misi k Venuši nevelká země uprostřed Evropy. Ale jak se Jakub noří do hlubin neprozkoumaného vesmíru, postupně ztrácí kontakt se svou ženou Lenkou, kterou opustil na Zemi, a až příliš pozdě mu začne docházet, že její lásku obětoval své vlastní ambici.
„Příběh plyne jako řeka, tu poklidně, tu překotně. Jako bychom vše pozorovali jen tenkou stěnou z průhledného papíru — a chybí málo, abychom do příběhu vstoupili a zúčastnili se dění.
Jeho díla patřila svého času k nejvydávanějším a také nejpřekládanějším. Do češtiny bylo přeloženo mezi lety 1927 až 1976 celkem jedenáct jeho prozaických titulů. Nyní se vrací, zejména díky nové edici Pozdní sběr, s níž přichází nakladatelství Prostor... Edici nedávno otevřel Maughamův román Poslední půlšilink, nyní jako třetí svazek v řadě následuje román Barevný závoj, který se nového českého překladu dočkal po devadesáti letech.
Tvorové, kteří obývali naši planetu před mnoha desítkami milionů let, představují pro mnoho z nás živočichy záhadné, fascinující a mnohdy až děsivé. Často se s nimi setkáváme ve filmech jako Cesta do pravěku nebo Jurský park, ale notoricky známí jsou též z obrazů a ilustrací Zdeňka Buriana, které si oblíbily celé generace dětí i dospělých. Za to, že tato vyobrazení dinosaurů odpovídají ve velké míře realitě, vděčíme především výzkumům zkamenělin, které člověk od pradávna nachází takřka po celém světě. A ač se to mnohým může zdát překvapivé, Česká republika v tomto ohledu není výjimkou.
Inspektor Hasengap a finanční rada Dolnopolský zasahují.
František Xaver Pobuda je policejním komisařem sedmého pražského obvodu Holešovice-Bubny a bdí nad pořádkem a klidem ve své čtvrti. Na práci tu ale není sám, při pátrání má po svém boku dva schopné kolegy: důsledného policejního koncipistu Nebeského a vynalézavého policejního praktikanta Rybičku.
V 18. století žil na vídeňském dvoře černoch, svobodný zednář Angelo Soliman. Byl duchaplným společníkem a zároveň bystrým a hloubavým učencem, který si díky svému štěstí i rozumu vydobyl uznání nejvzdělanějších a nejvlivnějších osobností své doby. V lidech vzbuzoval zvědavost, sexuální touhu, strach, úctu, nebo naopak pohrdání, ba často i nenávist. Jeho výsadní postavení se současně prolínalo s pozicí vyvrhela. Po Solimanově smrti bylo jeho tělo na příkaz císaře vycpáno a vystaveno v Přírodovědném muzeu...
První svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra. Nejde o běžný deník, ale o vyzrálé literární dílo, jedinečnou kroniku své doby. Z Juráčkova deníku vyšla dosud jen část zachycující šedesátá léta. Již ta ukázala, že jde o mimořádné dílo hodnoty nejen dokumentární.
Čmelák je na světě už skoro deset let, a přece si tu pořádně nezvykl. Snad je to tím prostředím uplácaným ze sídlištní šedi, snad lidmi, kteří tu uvízli na mělčině svých snů. Ať je to tak či tak, svět podle Čmeláka směřuje ke svému konci a jde jen o to bezbolestně přetrpět tu bohapustou nudu, které se říká život.
 |
 |
 |
 |
 |
  |
 |
 |
 |
 |
