Literární vyhlídky (11. až 17. března)


Koláž: Petr NagyNadcházející týden přinese mimo jiné další z Velkých knižních čtvrtků, premiéru filmové adaptace Mawerova Skleněného pokoje či první autorské čtení adeptů na ceny Magnesia Litera. A jako vždy jsme pro vás vybrali i několik zajímavých (audio)knižních novinek.

 

POZVÁNKY

12. 3.

Praha / Od 17 hodin se v horním přednáškovém sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskuteční další přednáška Literárněvědného fóra. V rámci přednáškové řady Literatura a kultura za protektorátu vystoupí Václav Maidl s přednáškou „Hans Watzlik a jeho tvorba za protektorátu v kontextu jeho předchozího díla“. Hans Watzlik (1879–1948) patřil v období první republiky mezi nejznámější české spisovatele německého jazyka. Z autora zaujatého Šumavou a jejími obyvateli se postupně vyvinul v autora hájícího zájmy českých Němců, v polovině 30. let se přiklonil k Henleinovu hnutí a po Mnichovu 1938 také ke glorifikaci Hitlera. Jeho tvorba se na konci 30. let a počátkem 40. let silně politizovala a současně literárně zploštila, přitom si však uchovala své základní rysy: vědomý příklon k literatuře domoviny (Heimatliteratur) a umění domova (Heimatkunst), v jazykovém ztvárnění rozsah od patetických tónů až po hrubou „lidovost“ (Volkstümlichkeit), využití šumavských pověstí i principů žánru tzv. grenzlandrománu.

Praha / V 18 hodin bude v Café Jericho číst Zdeněk Volf ze své nové sbírky Žasl jsem od pily při příležitosti zahájení výstavy grafik Petra Štěpána, autora výtvarného doprovodu. V české poezii má autor blízko ke světu Bohuslava Reynka, k jeho obrazům z venkovského života proměňovaným vnitřní září srdce ve svaté výjevy. Vybral si okolnosti těžší o to zvláštní zaměstnání na pokraji pekla, do kterého moderní společnost vrhá zvířata kdysi domácí. Volfovo básnické vybavení je bohaté, vědoucí, živené poezií českou, světovou, východní. Jeho básně jsou „ve vztahu“, jak sám napsal, hovoří s druhým, o druhém. A o všem. Tak žasne od pily – a člověk se diví, nakolik se jeho slova navzájem mohou oplodňovat smyslem.

Praha / Od 19 hodin proběhne v Galerii Hollar čtvrtý literární večer, pořádaný Asociací spisovatelů ve spolupráci s SČUG Hollar, který nabídne autorské čtení spisovatele Jáchyma Topola. Svůj zatím poslední román Citlivý člověk publikoval v roce 2017, loni vyšel z jeho publicistických prací s názvem Výstup Jižní věží, který ve spolupráci s autorem sestavil Ivo Říha. Úvodní slovo pronese Josef Straka.

Praha / V 19.30 se v kavárně Fra představí Veronika Šikulová, jedna z předních současných spisovatelek na Slovensku. Absolvovala gymnázium v městě Modra na západním Slovensku, žurnalistiku vystudovala na Univerzitě Komenského v Bratislavě, po studiu se věnovala publicistice a psaní prózy. První texty publikovala v literární příloze deníku Smena, v literárních časopisech Romboid, Slovenské pohľady aj. Česky vyšla próza Místa v síti (2015) v překladu Kateřiny Tučkové. Večerem provází Michal Tallo.

13. 3.

Brno / Od 18 hodin se v Knihovně Jiřího Mahena bude konat Norský literární salon s Rogerem Pihlem. Autora jeho pozitivní zkušenost v nemocnici inspirovala k napsání románu Muž, který se nechtěl vrátit domů. Kniha vypráví o hrdinovi, jenž se všemožně snaží zůstat upoután na lůžko alespoň o pár dní déle. Roger Pihl je norský spisovatel a redaktor Tigerforlaget, imprintu nakladatelského domu Aschehoug. Než se začal vážněji věnovat psaní, založil a vedl reklamní agenturu, softwarovou společnost a institut pro výzkum trhu. Je autorem řady odborných článků a knih a několika beletristických děl, přičemž s románem Muž, který se nechtěl vrátit domů se prosadil i v zahraničí.

Praha / V 18 hodin proběhne v Ústřední pobočce Městské knihovny v Praze další Literární salónek Nób(e)l, věnovaný jako obvykle jedné knize nositele Nobelovy ceny za literaturu a jedné knize laureáta jiné literární ceny. – Psychologický román Doris Lessingové Tráva zpívá se společensko-kritickým podtextem je inspirovaný rozvrstvením společnosti v jihoafrické Rhodesii v první polovině 20. století. Hrdinka příběhu je průměrná, ničím nevynikající žena pocházející z chudých poměrů, která však má tu výsadu, že je běloška a Britka. Když se po sňatku odstěhuje na farmu svého manžela, přichází tam denně do styku s černochy, které do té doby skoro nevnímala jako lidské bytosti. Žena nedokáže najít cestu k bělochům, natožpak k domorodým zaměstnancům, ale osamělost, nespokojenost a nuda je příčinou, že je fyzicky přitahována k černému sluhovi a tento vztah má pro oba tragické následky. – Román Kathryn Stockettové Černobílý svět vypovídá o rasové segregaci v Jacksonu, metropoli státu Mississippi, na počátku 60. let 20. století. V roce 1962 se třiadvacetiletá Eugenia Phelanová, přezdívaná Skeeter, dcera majitele bavlníkových plantáží, vrací po promoci na univerzitě, kde studovala angličtinu a žurnalistiku, do rodného Jacksonu k rodičům. Nekonvenční dívka na rozdíl od svých vdaných přítelkyň netouží po manželství, ale sní o kariéře spisovatelky. Na radu šéfredaktorky jednoho newyorského nakladatelství začne psát pro místní noviny týdenní sloupek rad pro péči o domácnost. Zároveň se rozhodne sbírat materiál ke knize, ve které by prostřednictvím rozhovorů zachytila zážitky, myšlenky a pocity černošských hospodyň v jižanských rodinách bílých zaměstnavatelů.

Olomouc / Od 19 hodin se v Čajovně Kratochvíle uskuteční autorské čtení z Parabible a následně diskuze s jejím autorem Alexandrem Flekem (recenzi čtěte ZDE). Kniha vypráví o tom, jak by mohl vypadat Ježíšův příběh, kdyby se odehrál dnes. Parabible je v podstatě tisková zpráva o našem prezidentovi Ježíši z Nošovic je aktuální, místy až provokativní biblickou parafrází. Dávný příběh o Ježíši Nazaretském zasazuje do kulis současného Česka, především ale staví dnešního čtenáře před nově obnažené pointy dávných evangelijních příběhů a výroků. Autor Parabible Alexandr Flek je v literárním prostoru známý jako překladatel Bible 21. Tentokrát ale zaujímá k biblickému textu zcela odlišný přístup. Namísto snahy o maximální přesnost překladu volí aktualizované převyprávění. Nesází na doslovnost, o to přiléhavěji ale odráží původní záměr biblického textu: vyprovokovat čtenáře k reakci, vzbudit otázky, překvapit, konfrontovat, rozesmát nebo rozčílit. Parabible čtenáře aktivizuje, aby nevnímal evangelium jako uzavřený příběh nebo historickou informaci, ale jako text, ke kterému je třeba zaujmout postoj, a tak se vlastně stát jeho součástí.

Praha / V 19 hodin se v Knihovně Václava Havla bude konat první ze čtyř autorských čtení tvůrců nominovaných v některé z kategorií výročních knižních cen Magnesia Litera. Tentokrát vystoupí Petr Borkovec s Herbářem k čemusi horšímu (poezie), Bára Dočkalová s Tajemstvím Oblázkové hory (knihy pro děti a mládež), Jakub Szántó s knihou Za oponou války (publicistika) a Michal Šanda s povídkovým souborem Hemingwayův býk (próza). Uvádí Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.

14. 3.

Ve čtvrtek vstoupí do tuzemských kin film Skleněný pokoj podle stejnojmenného románu britského spisovatele Simona Mawera. Milostný příběh inspirovaný dramatickými událostmi 20. století i zrodem ikonického architektonického skvostu – brněnské vily Tugendhat – natočil s mezinárodním hereckým obsazením režisér Julius Ševčík.

Praha / V 17 hodin nabídne Uměleckoprůmyslové museum v Praze setkání s autory Velkého knižního čtvrtka. Komponovaným pořadem, jehož se zúčastní Marek Hilšer, spisovatelé Lenka Horňákoví-Civade, Vítězslav Kremlík a René Nekuda, diplomatka a nositelka jména starých šlechtických rodů Zita Pallavicini a africký spisovatel s českými kořeny Obonete S. Ubam, bude provázet Petr Vizina.

Praha / Od 17 hodin proběhne v Divadle Na zábradlí představení knihy Zase je dneska – první básnické sbírky performera a spisovatele Jiřího Charváta, dvojnásobného mistra České republiky ve slam poetry, známého pod pseudonymem Rimmer. Z copywritingu si bere jasnost a údernost, ze stand-upu humor, z probdělých nocí existencialismus a z psychedelických zkušeností fascinaci vědomím.

Praha / V 17.30 se v Knihkupectví Meander uskuteční autorské čtení spisovatele a scenáristy Jiřího Stránského z jeho románu pro děti Perlorodky. Příběh vypráví o malém Ivanovi, který uteče z dětského domova a šťastným řízením osudu se dostane mezi skauty, kteří ho záhy naučí to, co mnozí nepochopí celý život – že to nejlepší, co nás na světě může potkat, jsou dobré vztahy s lidmi, na které se můžeme spolehnout. Na závěr pořadu bude následovat autogramiáda autora.

Praha / Od 19 hodin nabídne Skautský institut besedu na téma „Humor v (norské) literatuře“, které se zúčastní dva spisovatelé, jimž je humor blízký: Roger Pihl a Jan Jícha. Prvního pozitivní zkušenost v nemocnici inspirovala k napsání románu Muž, který se nechtěl vrátit domů. Kniha vypráví o hrdinovi, jenž se všemožně snaží zůstat upoután na lůžko alespoň o pár dní déle. Druhého bohaté zkušenosti s funkcí ředitele základní školy a s povoláním učitele přiměly napsat parodii Ředitel a hydra, která se přesně strefuje do slabých stránek dnešního (jistě nejen) českého školství. Moderuje Martin Severýn. Beseda zahájí festival Týdny norské literatury. Na úvod promluví norský velvyslanec v ČR Robert Kvile a představena bude také nová brožura Současná norská literatura.

Pardubice / Ve 20 hodin se v Klubu 29 odehraje autorské čtení dvou výrazných postav současné české poezie, Petra Borkovce a Milana Děžinského. Petr Borkovec je básník, spisovatel, překladatel, a také redaktor a dramaturg autorských čtení v Café Fra a jeden z organizátorů provozu Klubu Ferenc Futurista. Má na kontě 12 autorských knih, Cenu Jiřího Ortena a několik cen překladatelských. V Pardubicích představí dvě své poslední knihy – Lido di Dante a Herbář k čemusi horšímu. Milan Děžinský je básník, překladatel a od minulých komunálních voleb také zastupitel města Roudnice nad Labem. Několik jeho básnických sbírek získalo nominaci na cenu Magnesia Litera. V roce 2018 získal ocenění Moleskine Litera za svou poslední básnickou sbírku Obcházení ostrova, kterou představí i v Klubu 29.

15. 3.

Pardubice / Od 18.30 proběhne ve sklepě kavárny Bílej Kocouř večer s názvem Pět z Partonym: Literáti u Kocouře. Se svými prozaickými a básnickými texty zde vystoupí pětice z píšících redaktorů literárního časopisu Partonyma: Lubomír Macháček, Dr. Krejzyberd, Přemysl Krejčík, Zuzana Martínková a Aleš Misař.

Praha / V 19.30 se v Božské Lahvici uskuteční autorské čtení spisovatele Petra Pazdery Payna z jeho nové knihy Děravým dnem do noci (ukázku naleznete ZDE), kterou navazuje na předešlý povídkový soubor Předběžná ohledání (2014), za nějž byl nominován na cenu Magnesia Litera. V příbězích odehrávajících se na různých místech, nejen v Čechách, ale také třeba v Chorvatsku, Itálii a jinde, ale i v různých dobách, kdy se ocitáme nejen v současnosti, ale také například ve druhé světové válce, nalézáme všechny podstatné znaky Paynovy tvorby: zvažování vztahu slova a obrazu, téma svobody člověka a umění, jeho vztah k Bohu. Uvádí a na housle doprovodí Jiří Macháček.

NOVÉ (AUDIO)KNIHY

Už ve své prvotině Vybledlá krajina s kopci (v překladu Zdeny Pošvicové vydává nakladatelství Argo) z roku 1982 otevírá držitel Nobelovy ceny za rok 2017 Kazuo Ishiguro téma, v němž se posléze stal mistrem tiché hrůzy naaranžované do úhledné ikebany. Noblesně, nevtíravě, a přece nesmlouvavě porovnává „zastydlé projevy velké sfingy“ – jak problém svého času pojmenoval kolega John Fowles – a zjišťuje, že zdánlivě prospěšná, ba důstojná uměřenost je typické japonské a britské povaze na škodu, protože ve skutečnosti strojeného člověka i jeho okolí drtí. Krátká návštěva jediné přeživší dcery přinutí stárnoucí Ecuko, ovdovělou Japonku žijící nyní na anglickém venkově, přenést se ve vzpomínkách zpět do horkého léta v rodném Nagasaki. Ve zrádně hebké mollové tónině a s přispěním téměř minimalistického výrazu Kazuo Ishiguro líčí psychický blok vypravěčky, která se navzdory své malosti touží vysmeknout z oprátky „velkých“ dějin.

V souboru dvanácti povídek s názvem Pazdera pláče a jiné povídky (nakladatelství Prostor) zachytil Josef Moník jak předrevoluční osudy různorodých hrdinů, tak peripetie, s nimiž se potýkala společnost v devadesátých letech. Výjimku tvoří literární zpracování pohnutého života italského šlechtice z doby renesance, které autor pojal v duchu soudobých žánrů. Společným rysem Moníkových povídek je nadsázka, lehkost jazyka a melancholická poetičnost, která prosvítá v některých povídkách. Propracovanost postav ukazuje na autorovu výbornou znalost lidí ze širokého spektra společnosti od mafiánského podsvětí až po nejbohatší vrstvy, z nichž nejlépe vychází takzvaný obyčejný člověk, který se často nechtěně a proti své vůli stává hrdinou. Na lidské slabosti nahlíží autor s ironií, přesto však laskavě a s pochopením.

Antologie Čtení o Jiřím Kolářovi s podtitulem „Portréty a syntézy“ (vydává Institut pro studium literatury), kterou uspořádal Petr Šrámek, obsahuje základní literaturu o Jiřím Kolářovi z let 1956–1986. Jedná se o eseje a práce přehledové, snažící se uchopit básníkovu osobnost, jeho genetiku, typologii, stylizaci a vývoj – čili směřující k „portrétu a syntéze“. Přestože se výběr přidržuje chronologie, není jeho cílem postihnout vlastní kritickou recepci díla výrazně zasaženého cenzurou. Antologie přináší práce vesměs bilančního charakteru a převážně esejistického rázu, jako jsou portrét, nástin, příběh apod. Důraz kladený na Kolářovu básnickou tvorbu spolu s kunsthistorickými a teatrologickými akcenty tvoří z antologie pomyslný monografický celek a – s trochou nadsázky – portrét umělce v nenormálním věku. V těchto dobově nepříznivých historických a kulturně-společenských podmínkách dokázali zahlédnout kontury Kolářova díla a podržet vědomí jeho celku jen nejvýznamnější interpreti.

George Novak přijíždí do Prahy, aby hledat své české kořeny. Brzy ale zjistí, že vlastně hledá odpověď na jinou otázku: Kdo jsem? Kdo si myslím, že jsem? V živé staropražské hospodě U Devíti Draků a jedné ovce potkává svérázné přátele, kteří v něm však spíše otázky vyvolávají, než aby mu předkládali snadné odpovědi. Kdo je Vera, Georgova tajuplná sousedka? Kdo je Luci Milena, mladá umělkyně, kterou potká na svých cestách? Největší otázku však jedné noci přinese tajemná návštěva jako z jiného světa, která mu předloží zvláštní nabídku... Nejnovější román Roberta Fulghuma s názvem Opravář osudů je originálním příběhem o hledání vlastní cesty a o tom, jak někdy nalezneme odpovědi na otázky, o kterých jsme ani nevěděli, že je máme. Nyní vydavatelství Tympanum přichází s jeho audioknižní verzí, kterou načetl Jan Kolařík.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB