Miroslav Zikmund, Miroslav Náplava, Petr Horký: Sloni žijí do sta let


Zleva: Miroslav Náplava, Miroslav Zikmund, Petr Horký. Foto: Nakladatelství JotaSloni žijí do sta let je kniha o návratech a náhodách, zrání a stárnutí; cestopis prostorem i časem.

Vyplujte na zámořskou cestu do exotické Srí Lanky a do vzpomínek cestovatele Miroslava Zikmunda, který vám chce vyprávět o zelených čajových plantážích, divokém oceánu, nezapomenutelných výhledech z nevyzpytatelných hor, na jejichž vrcholcích se vám zamotá hlava horkým vzduchem promíseným s vůní ibišku a jasmínu. Vydejte se na cestu náhod, přátelství a zrání a oslavte s ním sto let naplněných cizokrajnými dálkami, pestrými barvami, tisícem chutí a zážitků!

Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Se svým celoživotním parťákem Jiřím Hanzelkou procestoval celkem 83 zemí světa. V roce 2000 se již potřetí vydal na Srí Lanku, tentokrát však s Petrem Horkým a Miroslavem Náplavou. Jejich putování je protknuto nejen výpravami k posvátným chrámům, které už po staletí stráží sošky buddhů, ale i návštěvami u nevšedních osobností, jakými byl například spisovatel Arthur C. Clarke nebo slavný srílanský tanečník a Miroslavův dávný přítel Čitrasena.

 

Ukázka z knihy:

1. KLÍČE OD BRANKY


Miroslav Náplava

Nápad uspořádat společnou výpravu s Miroslavem Zikmundem jsme poprvé vyslovili někdy v roce 1998. Původně jsme mu navrhli výstup na Kilimandžáro, kam s Jiřím Hanzelkou jako první Čechoslováci vynesli 28. ledna 1948 naši vlajku. Rezolutně odmítl: „Pánové, na Kilimandžáro jsme se vydrápali skoro před padesáti lety! Víte, já jsem se rozhodl, že na některá místa se už vracet nebudu. Za ta léta, která uplynula od našich cest, se hodně věcí změnilo a další návštěva by mně přinesla jenom zklamání. Je lepší uchovat si obraz tehdejší Afriky než se teď fotografovat s Masaji za dolarový poplatek. Na takovou Afriku nejsem zvědav!“

            Tehdy jsme příliš nechápali tu nechuť k návratu. Ale s respektem jsme předložili záložní plán – Maledivskou republiku. Krásné souostroví, o jehož historii jsme s Petrem natočili dokument. Podle ministerských úředníků jsme byli první filmaři, kteří se na místo za tímto účelem vydali. Navíc jsme tam objevili dvě potopené lodi! „Z Malediv je to případně kousek na Srí Lanku, kdyby náhodou…“ zkusili jsme přece jen zviklat Miroslavův odhodlaný postoj nevracet se na stará místa.

Miroslav Zikmund, Miroslav Náplava, Petr Horký: Sloni žijí do sta let            V roce 1961 se ostrov nazýval ještě Cejlon. Dvojice H+Z o něm po několikaměsíčním pobytu napsala obsáhlý cestopis Cejlon – ráj bez andělů. „Víte, Cejlon byl skutečně výjimečný, až magický. Měl jsem tam hodně přátel. Některé bych vlastně docela rád potkal,“ přiznal zadumaně cestovatel. Džin byl vypuštěn z láhve. A dopadlo to dobře. Za rok jsme se opravdu vydali do srílanských končin. Na Maledivy jsme se zastavili až cestou zpět.

            Naše výprava proběhla samozřejmě s vědomím pana Hanzelky, tehdy již bohužel kvůli zlomenině krčků kyčelních kloubů upoutaného na lůžko. „Jedeš tam za nás oba,“ kladl svému nerozlučnému příteli na srdce.

            Během pobytu na Srí Lance jsme si ověřili, že na práci v terénu se od dob H+Z nic nezměnilo. Od rána natáčení, fotografování a sbírání reportážního materiálu, večer psaní deníku. „Nemůžeme jít spát dřív, než se dopíše deník! Informace zítra dohledáte, ale emoce, ty už budou jiné!“

            Kniha, kterou držíte v rukou, obsahuje útržky z deníků, který si vedl každý z nás, a nabízí tak často k jednomu zážitku různé úhly pohledu. Výstižně to shrnul spisovatel Ludvík Vaculík krátce po vydání knihy. V dopise z 3. června 2002 příteli Zikmundovi napsal: Milý slone! Tvoje knížka se dá číst, kdekoliv se otevře, a co je zajímavé, žes našel dobré spolupracovníky, pěkného jazyka a svižného stylu. Myslím, že kdyby ses byl vracel na tu cestu sám, čehož jsi schopen, byl bys víc vázán svými zkušenostmi, dosavadní povahou i dosavadníma očima, kdežto v souběhu se dvěma společníky je líčení živější a zní aktuálněji. A na druhé straně oni bez Tebe by neměli tolik nejen nápadů, ale ani materiály ku srovnání, k vyhledávání spojů od přítomnosti do historie.

            Kromě této knihy vznikl i stejnojmenný dokumentární film, který zaznamenává naše společné putování.

            Tím ale spolupráce neskončila. Nedlouho po návratu z Asie jsme se vypravili zachránit pozůstalost po českém mořeplavci a skladateli Eduardu Igrišovi, na Kanárských ostrovech jsme Zikmundovi představili kapitána voru Kon-Tiki, slavného mořeplavce Thora Heyerdahla. Po dalších třech letech práce vznikl dvousvazkový výbor z díla Legenda H+Z a Legenda Z+H, čítající celkem 827 stran. Zatímco já jsem se zhostil úlohy editora knižního výboru, Petr s Miroslavem dalšího tři a půl roku natáčeli životopisný dokument Století Miroslava Zikmunda, jehož knižní provedení (na kterém spolupracoval i Vladimír Kroc) vyšlo v roce 2017.

            Když jsme si v únoru 2018 připili na jeho 99. narozeniny, Miroslav tehdy rezolutně prohlásil, že s tvorbou končí, protože, jak mu kdysi řekl výtvarník a básník Jiří Kolář, přišel konečně čas si před smrtí trochu odpočinout. A žádosti o rozhovor bude odmítat slovy, já už nemám odpovídat, ale odpočívat.

            Nepředpokládali jsme, že by někdy došlo k dalšímu dotisku. Proč se vůbec vracet? Od vydání naší první společné knihy uplynulo sedmnáct let a od cesty samotné roků devatenáct. Srí Lanka se v mnoha ohledech změnila, leccos z našich textů zestárlo, stejně jako my. Když jsme ale přemýšleli, čím bychom Miroslava při příležitosti jeho neuvěřitelných stých narozenin překvapili, příliš jsme neváhali. Nejenom sloni se dožívají sta let! Něco jsme doplnili a přidali, protože na perlu Indického oceánu jsme se já a Petr od té doby vrátili ještě několikrát.

            Když jsme byli před více než dvaceti lety na začátku našeho přátelství, Zikmund i Hanzelka nám říkali chlapci. Postupem let se to změnilo na mládenci a v posledních letech na oslovení pánové. Ale chlapcům se vůbec nebráníme. Po celá ta léta jsme v pravidelných intervalech, několikrát za měsíc, dojížděli do Zlína. O dobrých deset minut se dala cesta do Zikmundovy vily zkrátit nenápadnou brankou porostlou břečťanem v dolní části rozlehlé zahrady u silnice. Miroslav nám od ní nabídl klíč, abychom si nechali vyrobit duplikáty. Úkolu jsem se zhostil já. Od zámečníka jsem odcházel se dvěma novými klíči – jedním červeným, druhým modrým. Když jsem jej předával Petrovi, chtěl jsem výběr nechat na náhodě, i Hanzelka se Zikmundem si házeli tu korunou, tu šilinkem či rupií. Jako kluk jsem před sebe natáhl ruce sevřené v pěsť. Petr bez přemýšlení klepnul na pravici. Hliníkový klíček modré barvy byl jeho. Klaplo to, můj parťák má rád modrou. „Já mám nekuřácký, červený,“ smál jsem se. Na druhou cestu, 22. dubna 1959, totiž H+Z vyrazili ve dvou tatrách 805, za volantem vozu s červeným pruhem seděl nekuřák Miroslav, ten svou poslední cigaretu típnul do písku hned na začátku, na Sahaře. Šoférem vozu s pruhem modrým byl Jiří, tomu se kouření vedle cestování stalo celoživotní vášní. Já s Petrem jsme nekuřáci a můj parťák si kvůli modrému hanzelkovskému klíči určitě nezapálí.

            Když se před třemi lety stal novým majitelem Zikmundova panství jeho syn Sáva a Miroslav se odstěhoval k milované životní partnerce Marii do centra města, na které shlížel šedesát let z oken vily na kopci, sundal jsem klíč ze svazku a schoval ho do šuplíku. Ten klíč se pro mě stal symbolem silného přátelství mezi mnou, Petrem a Miroslavem. Za přátelství se prý neděkuje, ale za ta skvělá léta spolupráce a sdílení společné cestovatelské vášně se poděkovat sluší.

            Klíč od branky se v šupleti dlouho skrývat nebude. Vyndám ho a vlepím k této kapitole, jen co dostanu první autorský výtisk. Lepší místo pro něj nikdy nenajdu. A jsem si jistý, že ani Petr ne.

            A teď už se s námi přeneste do tropického ráje. Máme 6. března roku 2000 a Srí Lanka se probouzí do nového dne…

Nakladatelství Jota a Piranha Film, 2019, váz., 264 stran.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB