Karel Poláček: Platil jako mourovatý



 

mourovatý chlapVýraz: platit jako mourovatý vyskytuje se zpravidla v souvislosti s placením daní, náhrady škody nebo alimentů. Z podstaty tohoto placení plyne, že plátce za svou valutu nedostane cennou protihodnotu. Rozumíme-li dobře této básnické parabole, pak ten, jemuž bylo souzeno platit jako mourovatý, neví, kde mu hlava stojí, není mu známo, kde má na to brát, pokud je živnostník, úpí pod tíhou nesnesitelných břemen daňových, je to bitý muž; zkrátka je škodný a švorc. Tolik bychom měli zjištěno; ale jak máme rozumět výrazu mourovatý?

 

 

 

Všem vzdělaným obyvatelům je známo, že mourovaté bývají pouze kočky. Víme z přírodopisu i z praxe, že se vyskytují kočky zrzavé, bílé i černé. Nevíme však, že by mezi takto zbarvenými kočkami a jejich mourovatými družkami byl z hlediska národního hospodářství nějaký rozdíl. Že by však mourovatý kocour se měl nějak k placení, že by svou přičinlivostí přispíval na udržování domácnosti, ve které žije, o tom nic slýcháno nebylo. Ani v bajkách, ani v bohaté pohádkové literatuře nenajdeme příběh, v němž by mourovatá kočka slynula placením enormních daní nebo obecních přirážek nebo byla odsouzena k placení alimentů či k náhradě za řízení trestní. V praktickém životě se teprve nic takového nevyskytuje a nemůže nic vyskytovat. Vždyť podle zákona nemůže ani mourovatá kočka být subjektem práva a právních povinností. O kočkách, nejen mourovatých, jest ovšem známo, že dovedou pustit chlup; jest však naprosto pochybné, že by touto vlastností mohly někoho oblažit či přispět k zvýšení hmotné úrovně.

 

Zdá se tedy, že aspoň vzhledem ke kočkám užívá se onoho rčení nevděčně a nelogicky. Přírodopisci nemohou nám v této příčině dát nějaké vysvětlení. Obraťme se tedy o informaci k berním orgánům. Finanční úřady mají ustavičně co činiti s poplatníky, mezi nimiž, o tom není sporu, v nejhojnější míře převládají ti, kteří platí jako mourovatí. Snad v berních úřadovnách vzalo ono záhadné básnické přirovnání svůj počátek. Berní úřady jsou frekventovány množstvím poplatníků nejrůznějšího zabarvení. Jsou plátci srsti černé, jsou poplatníci bělostní; jsou poplatníci zrzaví a blond; možná že jsou také trojbarevní. Tážeme se berních referentů, setkali-li se už někdy s poplatníkem srsti mourovaté? A je-li tomu tak, mohou nám říci (nejsou-li vázáni úředním tajemstvím), zda byly proti mourovatým plátcům vydány nějaké zvláštní směrnice? Jest nařízení, že proti mourovatým jest postupovati s drakonickou přísností? Že se jim mají napařit takové daně, aby nevěděli, kde jim hlava stojí? Děje se vůbec vyměřování daní podle hospodářských poměrů poplatníků, či podle jejich zabarvení? Zatím víme jenom to, že majitelé politických legitimací barvy zelené jsou z povinnosti platit daně zcela vyňati. Není nám však nic známo o politické straně Mourovatých, kteří by úpěli pod tíhou nesnesitelných břemen daňových.

 

Otažme se také soudů, civilních i trestních. Mohou nám ze své agendy říci, zda předstoupil někdy před soudnou stolici pán mourovaté srsti? Zda pán takto zbarvený bývá častěji odsuzován k placení rozvedené manželce či svedené dívce než muž jinačí srsti? Bývá mourovatý pán často odsouzen k náhradě útrat na řízení trestní, které se prohlašují za dobytné? Jezdí mourovatý častěji automobilem než jinak zbarvený, a když, jezdí mourovatý nepozorněji než jiní? Jezdí po nesprávné straně, nedovolenou rychlostí a nedává výstražné znamení? Čímž se stává, že bývá nezřídka odsuzován pro přečin proti bezpečnosti života? Stává se, že pán či dáma s mourovatým kožichem častěji než jiní bere na exekutora motyčku a vyhání ho ze stavení, čímž se vedle urážky úřední osoby dopouští zločinu veřejného násilí? A že si tento junácký výkon nechá něco stát? Tyto a všelijaké jiné otázky nám hárají v ňadrech. Pochybujeme, že nás z našich pochybností vyvedou berní či soudní úřady. Ani magistrát zajisté nevnese světlo do této temné otázky. Přírodopisci nás zklamali, úřady nám nepřispěly na pomoc. Co nám povědí filologové, co o tom soudí psychologové? Dá se ono rčení odvodit z historie? Jest možné, že kdysi kdesi žil král Karel 1., zvaný Mourovatý, který nešťastně skončil nějaké válečné tažení a pak musil platit ukrutnou válečnou náhradu. A že od té doby se říká platil jako mourovatý.

 

Marně listuji ve spisech, marně nahlížím do naučného slovníku. Nikde nenalézám poučení. Nikde nic není zaznamenáno a ve škole jsme to neměli. Ve svých strastiplných pochybnostech se obracím na ct. veřejnost.

 

I vyzývám každého, kdo by o původu sporného rčení měl nějakou povědomost, aby neprodleně o tom zprávu podal.

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 09 Listopad 2018 16:17 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB