Kateřina Castañeda: Hádej, můžeš jednou



Castaneda výřez přebalSoubor povídek Hádej, můžeš jednou je debutem mladé české autorky, která svou pozornost soustřeďuje na zdánlivě obyčejné lidské osudy – rozvedená žena s dcerou, zadlužený mladý muž, stárnoucí modelka, nespokojená novomanželka, osamělá samoživitelka, záletník, v kolektivu neoblíbená dívka nebo svobodná učitelka toužící po lepším životě.

 

 

Spojnicí všech povídek je nespokojenost s vlastním životem a neschopnost vyrovnat se s tím, co přináší. Proto si s některými osud více či méně pohraje, zavede je na scestí i do záhadných a neuvěřitelných situací. Své dobře vypointované příběhy vypráví autorka s nadhledem a humornou nadsázkou, ale nevyhýbá se ani vážnějším či tragičtějším momentům lidského života.

 

Kateřina Castañeda (*1982) vystudovala španělštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, věnuje se překládání, mj. filmů a dokumentů, a je spoluautorkou desítek scénářů k televizním pořadům. Psát začala již vCastaneda přebal útlém věku, kdy vyrůstala obklopená knihami, později své povídky uveřejňovala na literárních serverech. Žije v Praze, je vdaná a má malého syna.

 

 

Ukázka z knihy:

 

PLYŠOVÝ MEDVĚD

 

Napadlo vás někdy, že i hračky mají duši? Povídka se špetkou tajemna o tom, že odpoutat se od minulosti není vůbec jednoduché.

 

To jsi teda dopadla, ve čtyřiceti začínat od nuly, našeptává mi mé druhé já, když překračuji práh skromně zařízené třicetimetrové garsonky.

 

No a co, nejsem jediná, odseknu v duchu. Brácha přece vyletěl z rodného hnízda až v pětatřiceti. A moje nejlepší kamarádka, věčná studentka, stála na startovní čáře dokonce o dva roky později.

 

Unikl ti malý detail, posmívá se mé alter ego. Ty začínáš od nuly už podruhý, milá zlatá!!!

 

V bytě není skoro nic, jen kuchyňská linka, gauč a válenda, oddělená japonskou stěnou. Tmavý, depresivní příbytek, ve kterém mě už nic převratného nečeká.

 

„Jak sama vidíte, paní Zdeno, byt je úžasně slunný,“ duje do mě realitní makléřka. „Kuchyň má vestavěné spotřebiče, v koupelně je nová pračka…“

 

Čert vem pračku, hlavním důvodem, proč jsem si dnešní prohlídku sjednala, byl šíleně laciný nájem.

 

Možná až podezřele laciný.

 

Novostavba 1+kk v Čakovicích, za pět tisíc včetně poplatků, co z toho majitel může mít? Možná tu člověku budou otravovat život nesnesitelní sousedé, nebo tu každou noc vyje pes, případně za zdí nonstop řve kojenec, co já vím. To bych radostí zrovna neskákala, já už mám probdělé noci dávno za sebou.

 

Ať si tohle privilegium hezky užije ten zrádce a jeho o dvacet let mladší sexbomba!

 

„Proč je vlastně nájem tak nízký?“ obrátím se na makléřku a ta si nervózně posune brýle ke kořeni nosu.

 

„Třeba tady někdo zaklepal bačkorama a zjevuje se tu jeho přízrak,“ ozve se moje pubertální dceruška a znuděně vyfoukne obrovskou bublinu z Pedra. Prasknutí růžové hmoty zazní mezi holými stěnami jako výstřel z děla. Už jsem si na její rádoby vtipné hlášky zvykla, i na ten extravagantní účes v barvě retro žvýkačky z Lidlu.

 

Zachovej klid, za pár týdnů se tenhle úlet smyje, opakovala jsem si v duchu, když přišla domů s křiklavým přelivem po vzoru Katy Perry. A s pokorou jsem si pomyslela: Bouchni šampaňský, taky se mohla zhlédnout ve Vladimíru Franzovi.

 

Makléřka zvážní. „Vy se bojíte duchů, slečno?“

 

Sabině zamrzne úsměv na tváři a střelí po mně vyděšeným pohledem. „No počkat, mami, jestli tu straší, tak mě sem nedostaneš ani párem volů.“

 

Přestože si nedávno s dospěláckým výrazem vyzvedla občanku, pořád je to duší bázlivé dítě.

 

„Paní si dělala legraci,“ zakročím rychle, když vidím, jak Sabča nezdravě bledne. „Nesmíš taky všemu věřit.“

 

Sabině se viditelně uleví a zacloumá mi paží. „Tak bereš to, nebo ne? Mě už to nebaví, furt courat po prohlídkách.“

 

Makléřka se okamžitě chytí. „Nerozmýšlejte se dlouho. Mám ještě další tři zájemce, čekají jen, jak se rozhodnete.“

 

Za normálních okolností bych se téhle otřepané fintě na klienty vysmála, ale za ten pakatel měsíčně jí nával čekatelů i věřím.

 

„Dobře, připravte mi smlouvu,“ povzdychnu si odevzdaně a makléřka se začne zběsile přehrabovat v kabelce.

 

Budu si tu muset zvyknout, drmolím mezi zuby jako šaman své zaříkávadlo. Budeme si tu muset zvyknout!

 

Poodhrnu záclonu a vyjdu na balkon. Hm, tak tady se nebudu moct ani vyvalit v plavkách. Je to jedna dlouhá lodžie přepůlená deskou z mléčného skla, druhá část patří k vedlejšímu bytu. Předěl je jen na efekt, chlápka, který sedí za stolkem a nehnutě se kochá přírodou, mám jak na dlani. Docela ucházející čtyřicátník s pěknými vlnitými vlasy.

 

„Dobrý den,“ pípnu nesměle a on si mě krátce přeměří a něco zabrblá.

 

Na první dojem žádný sympaťák, ale co, kamarádit se tu s nikým nemusím a rozhodně nečekám, že novou lásku najdu hned za touhle milimetrovou zdí.

 

Opřu se lokty o zábradlí. Páni, to je výhled! Osmé patro, pode mnou dětské hřiště a za ním hustý les a malebný rybníček. Ideální místo na večerní procházky. Staleté stromy nebudou mými vzlyky a posmrkáváním nijak pohoršeny, ty už zažily horší věci než rozvod jedné nešťastnice.

 

Okouzlena romantickou scenerií zahalekám do bytu: „Sabčo, pojď se na něco kouknout!“

 

Dceruška výjimečně uposlechne a s otráveným výrazem přijde za mnou.

 

„Nezapomeň slušně pozdravit,“ nabádám ji šeptem.

 

Sabča se nechápavě rozhlédne. „A koho jako?“

 

Nakloním se přes ozdobné sklo, protiva zmizel jak pára nad hrncem.

 

„Toho souseda odvedle,“ vysvětlím zmateně. „Ještě před chvilkou tam seděl.“

 

Sabča mi věnuje soucitný pohled. „Nejspíš ti šplouchá na maják, maminko.“

 

Za prostořekost jí jednu střihnu. „Prostě se snaž být na lidi v baráku milá, ať tě nemají za nevychovanou holku.“

 

Sabča zvedne oči v sloup a zasyčí: „Tssss!“ Citoslovce, které se v její slovní zásobě opakuje bezkonkurenčně nejčastěji.

 

„Doufám, že tu aspoň potkám nějaký kluky, co nenosej pampersky,“ utrousí při pohledu na mraveniště capartů pod námi.

 

Snažím se jí zvednout náladu: „Tohle jsou nový byty pro rodiny s dětma, ale na hlavní je původní zástavba, tam určitě bydlí starší kluci.“

 

 

nakladatelství Prostor, 2018

ISBN: 978-80-7260-387-9

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 22 Květen 2018 09:36 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB