Jiří Černík: Střípky z amerických dějin



Černík výřez přebalPři příležitosti padesáti let autorova pobytu ve Spojených státech nakladatelství Libri vydává soubor esejí, které v minulých letech publikoval časopis Historická revue, vydávaný Slovenským archeologickým a historickým institutem v Bratislavě. 

 

 

Jeden z předchozích redaktorů časopisu navštívil Černíkovu přednášku na téma Generál George Armstrong Custer a při této příležitosti vznikla spolupráce, která je dodnes aktivní a poskytuje slovenským čtenářům informace o dramatických událostech či populárních osobnostech, které se staly nedělitelnou součástí amerických dějin. Jak autor, tak i nakladatelství Libri věří, že se tato knížka se setká u českých čtenářů se stejným zájmem jako jeho předchozí práce.

 

Jiří Černík (*1942) se narodil v Jičíně. Ve Spojených státech amerických žije od roku 1967 a je držitelem akademického titulu M.A. v oboru germanistiky z Univerzity George Washingtona (GWU) ve Washingtonu D. C. V letech 1969–2008 pracoval v zahraničním vzdělávacím institutu (Foreign Service Institute), jenž spadá pod federální americkou vládu (U.S. Department of State), nejdříve jako učitel češtiny a později jako vedoucí šesti slovanských oddělení. Je autorem celé řady učebnic pro intenzivní výuku, specializovaných výukových modulů pro pokročilé, jazykových materiálů a přehledu české gramatiky. Kromě práce v oboru obálka knihy Střípky z amerických dějinvýuky jazyků se systematicky zabýval historií osídlení amerického Západu. Tuto oblast celou procestoval a své poznatky zpracoval literární formou povídek a románů. V Čechách je nejznámější jeho třídílná faktografická práce Divoký západ, která v roce 2005 získala Prémii Miroslava Ivanova, jež jí udělil Klub autorů literatury faktu v kategorii produkce literatury faktu za poslední tři roky (vydalo nakladatelství Libri: Muži zákona, 2001; Muži víry, 2002; Cesta na severozápad a trapeři, 2003) a obšírné dějiny bojů se severoamerickými indiány na území dnešních Spojených států v letech 1622 až 1890 – S tomahawkem proti mušketám (Libri, 2010 první díl, 2011 druhý díl).  Mezi léty 2003 a 2013 pravidelně navštěvoval Českou a Slovenskou republiku a pořádal na Karlově univerzitě (Středisko ibero-amerických studií), na bratislavské Univerzitě Komenského a v kulturním středisku amerického velvyslanectví v Praze a Bratislavě přednášky na různá témata související s touto dramatickou epochou americké historie. V současné době žije na farmě v Pensylvánii, kde se po léta se svou ženou Marcelou zabýval chovem koní, a věnuje se překládání některých svých beletristických prací do angličtiny. V USA vyšla sbírka povídek TheTrail of the Silver Horseshoes (Sunstone Press, 2015) a The Shots at Iron Mountain (Dorrance Publishing Co, 2017). Jiří Černík je členem svazu westernových spisovatelů v USA (Western Writers of America).

 

 

Ukázka z knihy:

 

BILLY THE KID – REBEL, NEBO NOTORICKÝ ZABIJÁK?

V temné ložnici v přízemní budově z vepřovic leželi nehybně dva muži.  Majitel ranče Pete Maxwell a šerif Lincolnova okresu Pat Garrett.  Žádný z nich však nespal.  Občas šeptem prohodili pár slov, jinak v místnosti panovalo mrtvé ticho.  Kolem půlnoci se pomalu otevřely dveře a do ložnice vstoupil menší chlapík s nožem v ruce.  Garrett se posadil na posteli a čekal.  Noční návštěvník přistoupil až k pelesti a polohlasně pronesl: „Pete, co je to tam za lidi venku?“  Maxwell se otočil ke Garrettovi a tiše zašeptal: „To je on.“ Noční návštěvník snad šestým smyslem vycítil, že v místnosti je ještě třetí osoba.  Ustoupil zpět, vytáhl revolver a španělsky vykřikl: „Quién es? Quién es?“ (Kdo je to?)  Místo odpovědi zaduněl místností výstřel z Garretovy pistole a vetřelec, který byl známý pod přezdívkou Billy Kid a na jehož zatčení byla vypsána odměna 500 dolarů, se skácel k zemi s prostřeleným srdcem.

 

Životopisné údaje

Henry McCarty alias Billy Kid (z anglického originálu Billy the Kid), který vystupoval pod dalšími dvěma jmény – Henry Antrim a William H. Bonney, se narodil 23. listopadu 1859 v irské čtvrti v New Yorku (210 Green Street). O jeho otci se příliš mnoho neví, zejména jeho křestní jméno je problematické. Některé dokumenty uvádějí Patrick, jiné Michael, Wiliam anebo Edward. Navíc existují spekulace, že biologický otec nebyl McCarty, ale William Harrison Bonney. Informace ohledně matky jsou však relativně přesné. V roce 1868, po smrti svého manžela, Catherine D. Mc Cartyová odešla z New Yorku se dvěma syny – Henrym a starším Josephem – do Indianopolisu (stát Indiana), kde se seznámila s Wiliamem Antrimem. O pět let později se vzali, odstěhovali se do města Silver City v Novém Mexiku, avšak příští rok (1874) Catherine, jež trpěla pokročilou tuberkulózou, zemřela. Antrim se věnoval převážně prospektorství, a tak se čtrnáctiletého chlapce ujali sousedé. Toto aranžmá však nemělo dlouhého trvání a Henry se začal protloukat životem na vlastní pěst. Bez dozoru a rodičovského dohledu to byla jen otázka času, než se dostal do společnosti pochybných individuí, a tak v roce 1875 dvakrát skončil ve vězení obviněn z drobných krádeží. Z posledního vězení se mu podařilo uprchnout, a protože na něho byl vydán zatykač, v roce 1876 se přesunul do Arizony, kde vypomáhal na rančích v okolí vojenské pevnosti Grant Army Post.

 

K tomuto období se datuje jeho přezdívka Billy Kid kvůli jeho štíhlé postavě a bezvousé, usmívající se tváři. V téže době se také u něho projevují sklony ke krádežím dobytka a koní a k řešení konfliktních situací násilím. O rok později zabil či vážně postřelil Franka P. Cahilla, kováře na výše zmíněné pevnosti, který více méně ze zvráceného humoru fyzicky napadal mnohem slabšího mladíka. Z vězení se však podařilo Billovi uprchnout, vrací se zpátky do Nového Mexika a vystupuje pod jménem William H. Bonney.

 

„Válka“ v Lincolnově okresu

Tento krvavý konflikt, k němuž došlo v letech 1877 až 1878, měl jako v mnoha podobných případech ekonomické pozadí. Třem irským obchodníkům – Jamesi J. Dolanovi, Lawrenci G. Murphymu a Johnu H. Rileymu – se díky dobrým konexím v Santa Fe, hlavním městě Nového Mexika, podařilo zajistit výsadní práva na veškerý obchod na území Lincolnova okresu. Trio úspěšných rančerů – čtyřiadvacetiletý anglický imigrant John H. Tunstall, Alexander A. McSween a John S. Chisum, vlastníci nejen velkých stád, ale i náležité rozlohy pastvin, však neviděli důvod, proč by si pár „kramářů“, kteří měli minimální znalosti o chovu dobytka, mělo monopolizovat prodej skotu a koní vojenským posádkám a indiánským rezervacím, a proto tyto samozvané překupníky ignorovali. Napětí vyvrcholilo počátkem roku 1878. Pod záminkou, že jim Tunstall dluží peníze, si obchodníci opatřili konfiskační dekret na několik jeho koní, načež tehdejší šerif William Brady vyslal skupinu svých pomocníků (deputies) – Jessieho Evanse, Toma Hilla a Frank Bakera – vedených Wiliamem Mortonem, aby se jich zmocnili a dopravili je do města. Toto speciální komando (posse) narazilo na Tunstalla 18. února nedaleko okresního města Lincoln. Tunstall, Billy Kid a několik dalších honáků tam hnalo devět koní na prodej. Billy Kid a ostatní kovbojové ustoupili, zatímco Tunstall se rozjel přímo k šerifovým pomocníkům. Dříve než mohl vznést protest, Morton ho bezdůvodně zastřelil.

 

Billy Kid, rozlícen tímto hanebným činem, se rozhodl smrt svého šéfa, který se těšil všeobecné oblibě, pomstít a ochotně se přidružil k tak zvaným regulators, které zorganizoval ze svých kovbojů předák Tunstallova ranče Dick Brewer. McSween, jakožto právník, se pokoušel o řešení konfliktu legální cestou, avšak Brewer a jeho lidé nemínili čekat, až se pohne soukolí novomexické justice, a vzali spravedlnost do svých rukou. Začátkem března se jim podařilo zaskočit nedaleko řeky Peňasco Mortona a Bakera a ti se po krátké přestřelce vzdali s tím, že budou předáni soudci v Lincolnu. Během cesty však Billy Kid chladnokrevně zastřelil nejen oba zajatce, ale i jednoho z kovbojů, který se této vraždě snažil zabránit. O tři týdny později se Billy Kid a pět členů Brewerových lidí zabarikádovalo v Lincolnu, v domě, který patřil Tunstallovi. 1. dubna ráno se šerif Brady a jeho pomocníci Bill Mathews a George Hindman vyzbrojeni zatykačem na Billy Kida kvůli vraždě Mortona a Bakera vypravili k Tunstallovu domu. Přivítala je však salva z několika pušek. Brady byl zastřelen na místě, Hindman byl též smrtelně zraněn a Matthews se dal na útěk.

 

 K nejdramatičtějšímu střetu obou stran však došlo až v červenci téhož roku. Nově jmenovaný šerif George Peppin, přívrženec Murphy-Dolan-Riley frakce, prohlásil Billyho Kida a regulators za muže mimo zákon a zahájil na ně honbu po celém okrese. Někdy v polovině července získal informaci, že se skrývají v McSweenově domě, nacházejícím se ve středu města. Obležení zabarikádovaných desperátů trvalo pět dní. Obětí občasných výstřelů se stali toliko jeden kůň a jedna mula a o přesvědčení, že jejich „tvrz“ je prakticky nedobytná, svědčí skutečnost, že čas od času paní McSweenová hrála na piáno doprovázena černým sluhou, který hrál na housle. 19. července se však podařilo obléhatelům zapálit dřevěnou část domu, a i když se oheň šířil pomalu, obléhaní neměli možnost jej uhasit, a tudíž bylo o výsledku tohoto dramatu rozhodnuto.  Kvečeru opustila dům paní McSweenová a poté pod rouškou noci uprchl Billy Kid a jeho kumpáni. McSween se však opozdil a jeho bílá košile se stala snadným terčem. S jeho smrtí „válka“ v Lincolnově okresu v zásadě skončila. Billy Kid se s hrstkou bývalých společníků rozhodl zařídit pro sebe, jinými slovy, začal krást koně a dobytek bez ohledu na to, jestli patřili bohatým či chudým, indiánům nebo bělochům, hispáncům nebo anglos.

 

 

nakladatelství LIBRI, 2017

ISBN: 978-80-7277-565-1

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB