Petr Král: Láska k Benátkám a chuť na Pordenone

Email Tisk PDF

Král výřez přebalDva texty o významných italských městech, kterými autor poukazuje na umění cestovat „básnicky“ a návštěvy cizích míst tak prožívat jako jedinečná dobrodružství.

 

 

Láska k Benátkám, sestavená ze stejnojmenného textu a z další prózy věnované jinému italskému městu, Pordenone, není pouhým zápisníkem z cest, natož turistickým průvodcem po památkách. Obě města se pro autora stala vnitřním prožitkem, v němž se odráží celý jeho přístup ke světu – a hlavně jeho osobní vidění věcí; v tom smyslu je kniha rovněž básní v próze a trochu i malým filosofickým traktátem – v duchu autorovi drahé „pěší metafysiky“. Text o Pordenone je také přímo koncentrátem toho průzkumu světa – a hledání jeho skrytého tajemství -, jež je jinou autorovou posedlostí; proto ho autor považuje za jeden ze svých klíčových textů. To, co by kniha ráda předala čtenáři, tak spíš než turistické obcházení atrakcí je umění cestovat „básnicky“ (v heideggerovském smyslu) a návštěvy cizích měst prožívat jako jedinečné dobrodružství. 

 

Básník, prozaik, esejista a překladatel Petr Král (*1941) vystudoval FAMU, pracoval jako redaktor filmové literatury v nakladatelství Orbis. V roce 1968 emigroval do Francie, kde přednášel o filmu, pracoval jako lektor,Král přebal fotolaborant, tlumočník aj., po roce 1989 působil krátce na čs. velvyslanectví v Paříži, nyní žije v Praze. Publikuje česky i francouzsky, překládá z francouzštiny i do francouzštiny. Je autorem básnických sbírek Právo na šedivou, Soukromý život, Staronový kontinent, Pro anděla, Masiv a trhliny, Přesuny, Město je náš les, Kolem vejce aj., próz Pařížské sešity, Základní pojmy, Arco a jiné prózy aj., studií Voskovec a Werich čili Hvězdy klobouky, Groteska čili Morálka šlehačkového dortu aj. V roce 2006 vyšel v nakladatelství Akropolis jeho knižní rozhovor s Radimem Kopáčem, nazvaný Úniky a návraty. Roku 2015 vydalo nakladatelství Torst obsáhlý výbor z Králových kritických statí a esejů pod názvem Vlastizrady, za který mu loni byla – s přihlédnutím k celému jeho dílu – udělena Státní cena za literaturu.

 

 

Ukázka z knihy:

Mineme-li se fatálně s Benátkami, když v nich hledáme jen oslnění bájnou podívanou, posílíme naopak své šance město poznat, necháme-li honby za atrakcemi a pouze s ním sdílíme jeho všední život. V téže míře – zdá se – v jaké se tu za nejprostšími gesty zjevuje osudná hrozba, a znemožňuje nám tu opravdu spočinout, se nám Serenissima víc než jiná města přiblíží, když tu přese vše zkusíme svou návštěvu změnit v pobyt, jakkoli krátkodobý. Abychom jejich neporovnatelné chvění cítili z hloubi šedi stoupat až k nám, nestačí Benátkami jen procházet. Je třeba dát si na čase, pečlivě si vybrat malý hotel a klidně se v něm ubytovat, pozorně se seznámit s jeho pokojnou atmosférou a zákulisním životem jako někdo, kdo se na nich napříště bude sám podílet; až potom vyjít do ulic co prostý chodec, zbavený všech starostí o zavazadla a o pokračování své cesty.


Napřed ostatně prostě obejdeme okolní čtvrť a blízké obchody, ve snaze ujistit se, že město je opravdu tady a ze všech stran obemyká naši samotu, upnuté víc ke svému každodennímu provozu („své prosté věčnosti“, jak to nazvala Claude Dourguin) než k tomu, aby nás rozptýlilo. Nejsme-li si při příjezdu nikdy zcela jistí, zda nezjistíme, že voda město pohltila navždy, těšíme se jako nikde jinde už z toho, že se shledáváme s oblíbeným krámem nebo s majiteli bistra, které důvěrně známe – třebaže jsme pro ně jen anonymními cizinci – a kteří v poledne dál servírují zákazníkům svá obvyklá jídla, s doprovodem týchž obřadných gest a výroků. Když navíc naše znovushledání poznamená zvláštní Láska-k-Benátkám---frontispis-knihy-Karel-Zlínudálost, jako v tom vinném sklípku ukrytém v jedné z uliček za palácem Pošty (Tedeschi), kde náhle celá majitelova rodina přijde uvítat mohutného vousáče se ženou a velkým psem a ten se místo pozdravu přidá k rádiu a zapěje s ním mocným tenorem kus árie – zdá se nám, že prožíváme kus opravdového štěstí. Aniž opustíme své inkognito, cítíme se jako nikdy druhými obklopeni, proudí námi týž čas a dech jako jimi, hltavě chutnáme sebemenší žert, jejž adresují číšníkům, a každé gesto, jímž provázejí své objednávky; všechno, co po nich chceme, je aby s tím vším nikdy neskončili, sami občas přidáme jen drobný pohyb, jímž si zvedáme k puse párátko, jako prostý důkaz své přítomnosti.


Je pravda, že týž uklidňující pocit důvěrnosti v nás vzbudí pohled na samotáře, jenž k jedné hodině ráno usedá mezi nóbl zákazníky Harry´s Baru, aby si tu dal souper, které je možná jen nonšalantně pozdrženým obědem. Vzdor své strohé, velmi britské eleganci působí muž – pobledlý a ne nejmladší - jako by sem došel v pantoflích rovnou z bytu, kde ztrávil celý den; pomalá pozornost, s níž si vybírá z jídelníčku, aby si posléze objednal prostý bujón a dva plátky šunky, v něm prozrazuje souseda, který sem chodí denně a používá podnik jako praktickou kantinu. A my tu familiárnost cítíme jako vzácnou šanci – ještě víc než postavení rentiéra, jež ji bezpochyby umožňuje – a jako zvlášť adekvátní způsob, jímž lze Benátky prožít do hloubky a jenž může podstatně obohatit i nás, když se o něj s mužem podělíme aspoň v duchu.
V hloubi nepředvídaných průhledů, jak se občas před námi v bludišti města otevřou, přistihneme i tajemství zcela prostých gest a fakt, zajišťujících jen trvání existujícího a vznešených pouze šíří, již dávají jeho dýchání dík své prostotě samé. K nejvzácnějším privilegiím města – aspoň dnes – patří ostatně jeho málem venkovský klid, pozadí ticha, na němž nejprostší znamení života – gesta, zvuky nebo hlasy – dodnes vyvstávají s původní výmluvností. Aby pleť Benátek přilehlaLáska-k-Benátkám---ilustrace-před-třetí-kapitolou-Karel-Zlín k naší vlastní, jinak řečeno, stačí, když zjistíme, že zaměstnanec „našeho“ pensionu hraje každou noc karty na druhém konci města, v sále na nábřeží, kam chodíme večeřet, nebo když z přítmí kostela, kde se za zády plačtivého sboru stařen účastníme večerní mše, obrátíme pohled k otevřenému vchodu a venku za ním přes první kapky náhlé přeháňky spatříme povědomé blikání zeleného kříže nad lékárnou. V bistru sousedícím s můstkem, za nímž se rozprostírá velké Campo Santi Giovanni e Paolo, si příchozí dávají nalít u pultu sklenici vína a odnášejí si ji před náš stůl v pozadí sálu, s očima upřenýma přes nás na jiný, vzdálenější cíl: na kanál, v němž vzhledem k panujícímu dešti sledují stoupající vodu a na nějž je vidět oknem za našimi zády. I jim jsme přitom vděční, že nás tak samozřejmě zahrnuli do navyklé trasy svého pohledu, byť jenom co bezejmenné svědky.


Těší nás i nonšalance gondoliéra, jenž zničehonic loď plnou klientů zastaví vprostřed cesty k Rivadegli Schiavoni (Nábřeží slovanských otroků), přiblíží se k dokořán otevřenému oknu nad kanálem a se smíchem si z něj dá podat plnou sklenici hospodskou, která se činí za ním a k níž se chová s familiárností manžela; když si přitom pospíšíme proniknout dovnitř hospody, tvořící roh kanálu a přilehlé uličky, naši radost ze scény ještě zvýší možnost spatřit ji i ze zákulisí, skrz okno, u něhož se opřeme o malý nálevní pult. Při pohledu do vyplechované dutiny, která je v pultu vyhloubena, objevíme na dně třpytivou skrumáž lžiček a kuliček zmuchlaného alobalu, z níž – zdá se nám – pojednou září celá sbírka vzácných stříbrných šperků... Také gondoliér nám přitom ukázal jen tajný výhled na prostá fakta dne, jaksi na rubu role, již hraje v okázalé show Benátek pro turisty.

 

 

nakladatelství Pulchra 2017
ISBN: 978-80-7564-011-6

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 12 Říjen 2017 07:40 )  


Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB