Ondřej Horák: Sametání pod koberec

Email Tisk PDF

 

Sametání přebalPro někoho jsou devadesátá léta 20. století především začátkem nové demokratické éry. Pro jiné dobou, kdy se za hesla jako „tržní hospodářství" či „kuponová privatizace" skrylo obrovské rozkrádání státního majetku. A pro další zas obdobím stráveným v rockových klubech ve společnosti alkoholu a drog. Kniha publicisty a spisovatele Ondřeje Horáka Sametání pod koberec – Devadesát detailů z divokých devadesátých je ohlédnutím za dobou, v níž bylo zaseto všechno to, co dnes sklízíme.

Nejde však o historickou práci, ale o připomenutí tehdejších typických trendů – od náhlého rozmachu second handů, hamburgerů a pornografických časopisů až po kuponovou privatizaci a rozdělení Československa. Autor s humorem a nadhledem oživuje momenty, na které už mnozí z nás zapomněli nebo si neuvědomují, že je přinesla právě devadesátá léta.

Knihu vydává nakladatelství 65. pole.

 

Ukázky z knihy:

Ruku v ruce s ohebností majitelů zlatých českých ručiček přišla ale i neohebnost… Všechno si dodávalo

světovosti anglickými názvy, a nešlo jen o zavedené firmy, které do Česka expandovaly. Všechno bylo najednou… centre, fund, society. I schůze se náhle změnila v meeting.

Chodili tam ale mnohdy ti samí, jenom teď už nebyli náměstci, nýbrž economic directors, nebo aspoň senior managers, a bývalí kádrováci byli zas human resources managers.

Jak tohle všechno budeme, proboha, skloňovat?

  

Parník všeobecného povědomí a vůbec znalostí se pomalu začal obracet komínem dolů, a v této poloze plul poklidně dál… S příchodem dalších a dalších elektronických výdobytků, s nimiž se pochopitelně daleko lépe skamarádili mladí včetně dětí, bylo čím dál jasnější, že doba, kdy stařec či babička mohli předat vnoučatům své bohaté životní zkušenosti, skončila.

Nastala doba, kdy důchodci, pokud chtěli ještě trochu držet krok, byli naopak nuceni se stát — s brýlemi na nose a s rozpačitým pohledem — žáky svých vnoučat, aby se naučili zacházet se všemi těmi moderními hejblátky, mobilem počínaje.

  

Lidem se čím dál víc stávalo, že v důsledku obrovského přílivu televizní reklamy, vědomostních soutěží či soukromých rádií, která vyhrávala u každé pokladny supermarketu a v každé restauraci, najednou znali něco, co nikdy znát nepotřebovali či ani nechtěli.

Věděli, které vložky přinášejí největší pocit jistoty, i když si to třeba ani nemohli vyzkoušet. Věděli, kdo byl třináctým prezidentem Spojených států. Zaskočeni najednou zjišťovali, že znají nazpaměť píseň, která se jim nelíbila, od skupiny, kterou odjakživa nesnášeli.

 

Text © Ondřej Horák, 2015

Copyright © 65. pole, 2015

ISBN 978-80-87506-69-1

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 17 Listopad 2015 11:50 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz